Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

6. 1. 2011

Smyčka (1989)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 12:22

František Mandát. Rozhlasová hra. Autentický příběh ojedinělého hrdinství člověka, v jehož životě sehrála výjimečnou roli náhoda. Dramaturg Svatopluk štefl. Režie Miroslav Buriánek.

Osoby a obsazení: Šíma (Ivan Gübel), Náhoda (Monika Švábová), Moravec (Jan Gross), Šourek (Jan Jánský), lékař (Miloslav Včala), ošetřovatelka (Marta Šolcová), Vondrák (Martin Zahálka), Hluboký (Zdeněk Sedláček), Maruš (Ilona Vaňková), specialista (Pavel Pavlovský) a další.

Nastudovala Plzeň v roce 1989. Premiéra 4. 10. 1989 (Vltava, 13:00 – 13:42 h.).

Lit.: sš: F. Mandát: SMYČKA. In Rozhlas 41/1989 (25. 9. 1989), s. 4 (článek). – Cit.: Jméno Františka Mandáta patří v posledních letech už neodmyslitelně ke kmenovému kádru autorů soudobé literatury i rozhlasového dramatu. Zkušenosti s literární povídkovou tvorbou zjednodušily Mandátovi i jeho vstup mezi úspěšné rozhlasové autory. Schopnost vytvořit sevřený dramatický tvar na relativné malé ploše, tematická variabilita — to vše jsou nesporná pozitiva většiny rozhlasových her, pod nimiž je tento autor podepsán.

Dokumentární hra Smyčka je typickým představitelem svého žánru. Příběh vychází ze skutečné události, mimochodem události zcela mimořádné a svým charakterem výjimečné jak z hlediska pravděpodobnosti, tak i důsledků pro hlavního protagonistu. Je to událost tragická, byť na jejím konci není smrt, ale »pouze« vážné zranění s trvalými následky pro mladého výsadkáře. Jsme svědky těžko uvěřitelného, ale přesto dokumentárně a fakty plně doloženého hrdinství mladého člověka, jeho obrovské vůle a sebezapření, které mu pomohlo dostat se z kritické situace. U zrodu celé příhody stála náhoda, která se prý dostává ke slovu jednou za desítky let. A právě faktor čehosi imaginárního, nepodchytitelného a nepředvídatelného hraje ve Smyčce Františka Mandáta významnou roli. Je organickou součásti filozofie hry, jistých zobecňujících myšlenek, takže Smyčka není »pouze« brilantně odvyprávěný dramatický příběh osobní statečnosti a hrdinství, není jen rekonstrukcí skutečné události.

Dokumentární hru Františka Mandáta Smyčka nastudoval v plzeňském rozhlasovém studiu režisér Miroslav Buriánek bez zbytečného patosu s citem pro vnitřní dramatičnost příběhu. V kontextu řady dokumentárních her představuje Smyčka klasickou podobu hry-rekonstrukce na dobré profesionální úrovni.

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress