Horst Matthies. Rozhlasová hra. Překlad Vladimír Merhaut. Režie Barbara Plensatová j. h. (NDR).
Osoby a obsazení: vypravěč (Zdeněk Buchvaldek), Ronni Fellner (Martin Štěpánek), Regina (Jaroslava Obermaierová), Herbert Hebestreit (František Hanus), Buřinka (Jiří Hanák), Barbara (Lenka Termerová), Frieder (Michal Pavlata), Atze (Jaroslav Kepka), Wodka (Karel Heřmánek), Hans (Ladislav Potměšil), Inge (Jana Andresíková), Wahlbeck (Jiří Plachý), Lutz Finke (Ladislav Trojan), Helmut Bauer (Antonín Hardt).
Natočeno 1979. Premiéra 7. 10. 1979 (Praha, 19:15 – 20:20 h.).
Lit.: anonym: Vlci v táboře. In Rozhlas 40/1979 (24. 9. 1979), s. 4 (článek). – Cit.: Rozhlas NDR věnuje již delší dobu velkou pozornost uvádění her, jejichž náměty se bezprostředně dotýkají problémů člověka ve vztahu k práci a pracovnímu kolektivu. Němečtí spisovatelé dosáhli v této oblasti až obdivuhodné rutiny a dokázali vnést do repertoáru zajímavé prvky; jindy je však rutina zavedla až k chladné konstrukci příběhu a postav. V minulém roce upoutal pozornost posluchačů i kritiky NDR autor Horst Matthies, jehož rozhlasová hra Plukovníka ve snu viděti získala výroční cenu za nejúspěšnější dramatické dílo (cena posluchačů) a hra Vlci v táboře cenu rozhlasové kritiky. Obě byly prvními pokusy autora v oblasti rozhlasové dramatiky, takže jeho úspěch byl překvapením.
Horst Matthies se ve svých hrách vymanil z téměř ustálených pravidel, určujících zobrazování kladného hrdiny. Hledá a nachází osobitý tvůrčí postup, který mu umožňuje nekonvenčně a přesvědčivě ztvárnit dramatickou postavu i kompozici příběhu. Netvoří postavy veskrze kladné či záporné, všichni lidé, kteří se v Matthiesově dramatickém příběhu setkávají, jsou zřetelně poznamenáni svým dřívějším životem, svými prožitky a zkušenostmi a procházejí určitým vývojem; mají své slabosti, charakterové nedostatky i klady a autor důsledně dbá, aby jejich jednání působilo přirozeně a pravdivě. Vyhýbá se však popisnému líčení. Obě Matthiesovy hry (Plukovníka ve snu viděti jsme vysílali v tomto roce) působí neokázalou, záměrně překrývanou poezií především emotivně.
Hra Vlci v táboře zachycuje prostředí stavby plynovodu Orenburg. Každý, kdo tu pracuje, prochází tvrdou školou, prověřující morální kvality. Skupina lidí, která dočasně žije v drsném ovzduší stavby, daleko od svých rodin a domovů, se nemůže vyhnout jiskření problémů a konfliktů, které nejsou jiné, než bývaly doma — zde však jsou ostřejší, hlubší i čistší, ať je tu láska, žárlivost, touha po dítěti, či nepořádky při plnění plánu avztah k práci. Horst Matthies zachycuje útržkovité dialogy, ze kterých pozvolna skládá zdánlivě velmi syrový obraz života v provizorním táboře stavbařů; sugestivním textem vyprávěče dodává však obrazu další, velice jemný tón, který hru myšlenkově zceluje a dovršuje. Matthiesovu hru, kterou vysíláme u příležitosti státního svátku NDR, nastudovala v Praze režisérka berlínského rozhlasu Barbara Plensatová.