Marek Hnila. Rozhlasová hra. Verše Ondřej Kunst. Režie Zuzana Dovalová.
Účinkují Štěpán Gajdoš, Tereza Munningh a další herci Švandova divadla.
Natočeno 2025 (v přípravě).
Lit.: anonym: Poslední zahrada pozemských rozkoší. In web Marek Hnila, b. d. (článek). – Cit.: Poslední zahrada pozemských rozkoší je hluboce poetická divadelní hra volně inspirovaná triptychem Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší.
Příběh se odehrává v postapokalyptické Olomouci, po událostech Boschova pekla, kde přežili pouze dvě umělecké osobnosti – Fotograf a Malířka. Prostřednictvím jejich konfliktů, introspektivních monologů a symbolických setkání hra zkoumá nadčasová témata lásky, umění, smrti, předurčení a lidské empatie.
Podobně jako v ikonickém triptychu se i zde objevují výrazné metafory a symboly, které kladou důraz na psychologii postav, přičemž stylizované a poetické dialogy ještě více umocňují jejich symbolický význam.
Dějová linie představuje vývoj vztahu mezi hlavními postavami. Je to cesta k tomu, co by v nastoleném světě mohlo dávat smysl – být spolu. (…)
Rozhlasová hra nabízí příběh Poslední zahrady pozemských rozkoší ve formě sugestivního zvukového dramatu. Hlavními hlasy audio adaptace jsou Štěpán Gajdoš a Tereza Munningh, režie se ujala Zuzana Dovalová. Díky precizní práci se zvukovými efekty, hudbou a hereckým přednesem dokáže rozhlasová adaptace vykreslit bohatý imaginativní svět i bez jediného obrazu. Posluchači jsou vtahováni do děje skrze svou představivost – intimní zážitek z poslechu stimuluje fantazii a umožňuje každému vytvořit si vlastní „vnitřní obraz“ poslední zahrady pozemských rozkoší. (…)
Lit.: Zuntych, Ondřej: Kniha, film i rozhlasová hra. Z Hané v nich bude útočiště posledních lidí na Zemi. In web IDnes, 11. 5. 2025 (článek). – Cit.: Po konci světa zůstali jen dva lidé, Malířka a Fotograf. Jakožto umělci probírají v rozhovorech těžká témata, jimiž k sobě hledají cestu. Mluví o lásce, smrti, předurčení i tvoření. Chystaný příběh inspirovaný obrazem nizozemského renesančního malíře Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší zasadil spisovatel Marek Hnila do Olomouce.
Projekt, na němž Hnila spolupracuje s dalšími lidmi z různých oblastí umění, dostal název Poslední zahrada pozemských rozkoší. Spisovatel je autorem textu využívajícího metafory i symbolická vyjádření, Ondřej Kunst přispěl básněmi.
„Náš příběh pokračuje po Boschovi, který má ve svém triptychu v podstatě celou Bibli. Tedy Ráj, Adama a Evu, pak přechází do současnosti, kde hřešíme, zažíváme rozkoše, načež přichází soudný den, což je peklo. My pokračujeme od momentu, kdy všichni v pekle odejdou a na světě zbude právě Malířka a Fotograf,“ přibližuje námět Hnila.
Poetický jazyk, jenž pro psaní zvolil, je náročný, ale ačkoli je prozaik, tentokrát musel udělat výjimku. „Potřeboval jsem Boschův výtvarný výraz dostat do slov a tohle byl jediný způsob. Normálním jazykem bych jeho nekonečnou symboliku nevyjádřil. Nevyzní to tak a čtenáře bych ochudil, stejně jako by tak nevyzněl třeba Shakespeare nebo Alighieri,“ dodává autor žijící ve Šternberku nedaleko Olomouce.
Od pekla symbolizovaného hádkou Malířky a Fotografa jde příběh zpátky k Ráji představovanému harmonií. Příběh ovšem podle spisovatele čtenáře nevede k závěrům a odpovědím, spíš nabízí různé výklady, jež si může každý vztáhnout k vlastnímu životu.
Filmovat se bude formátem pro kovbojky
Kniha o zhruba 120 stranách doplněná ilustracemi bude mít podobu divadelního dialogu a vyjde v druhé polovině roku. Připravuje se i překlad do angličtiny.
Zároveň už ve spolupráci s Českým rozhlasem a studiem Švandova divadla vzniká její rozhlasová podoba. Letos má též začít natáčení filmové adaptace Poslední zahrady pozemských rozkoší, na níž se bude podílet Česká televize. (…)
Lit.: Kopecký, Tomáš: Poslední zahrada pozemských rozkoší: Ambiciózní projekt spojuje Olomouc, Bosche a budoucnost umění. In web Hanácké novinky, 12. 2. 2025 (článek). – Cit.: Už letos se Hanácká metropole stane středobodem vzniku jedinečného uměleckého projektu nazvaného Poslední zahrada pozemských rozkoší. Jeho základní inspirací je ikonický triptych Hieronyma Bosche, Zahrada pozemských rozkoší. Na rozdíl od jakékoli doslovné či dokumentárně pojaté adaptace však autor připravované divadelní hry Marek Hnila zdůrazňuje netradiční a novátorský přístup k tomuto uměleckému dílu.
„Bosch sám se nechal vést Biblí a proslul tím, že do svých obrazů vkládalširokou škálu symbolů a metafor. Já jsem se pro Poslední zahradupozemských rozkoší inspiroval právě nekonečnou symbolikou a nadčasovýmpojetím Boschova obrazu. Nejde však o žádnou doslovnou rekonstrukci;klíčová je pro mě metaforická rovina a inovativní postupy, které vybočují ztradičních modelů,“ vysvětluje Hnila.
(…) Děj divadelní hry, která vychází knižně v druhé polovině tohoto roku, a její následné rozhlasové zpracování se odehrávají v postapokalyptické Olomouci. Město se tak stává symbolem ztraceného lidského ruchu i místem plným intimní atmosféry.
„Když si člověk představí gotické kulisy Olomouce bez života, cítí až melancholii z chybějícího ruchu. Právě tento kontrast s dnešní pulzující realitou mě fascinuje, proto jsem se Olomouc rozhodl zakomponovat do zmíněného příběhu,“ dodává autor Marek Hnila.
(…) Už letos se kromě vydání knihy chystá i rozhlasová hra ve spolupráci s Českým rozhlasem. Paralelně se připravuje také filmová adaptace, na níž se podílí Česká televize; natáčení by mělo začít ještě letos v Olomouci a jejím okolí. Každá část projektu přitom stojí na samostatném týmu specializovaných tvůrců. Rozsáhlost projektu Poslední zahrada pozemských rozkoší pomůže oslovit milovníky literatury, divadla, rozhlasových dramat i filmových adaptací. Podle Marka Hnily totiž nejde jen o to napsat knihu, ale také o způsoby, jak ji publikum může přijmout.
„Ambice tohoto projektu a hlavně jeho komplexnost jdou ruku v ruce s naší širokou debatou o tom, jak se umění stává dostupnější a přitom si uchovává svou originalitu. Chceme ukázat, že příběh může být sice představen různými formáty, ale z žádného by neměl uniknout jeho smysl. Díky tomu můžeme dát každému výstupu maximální péči i kvalitu,“ vysvětluje Hnila. (…)
Ať už si vyberete knihu, rozhlasovou hru nebo se vydáte na chystanou výstavu, Poslední zahrada pozemských rozkoší slibuje nevšední zážitek. Otevírá prostor pro odvážné interpretace Boschova odkazu a zároveň nastavuje diskuzi o tom, kam se umění a sdílení příběhů mohou v budoucnu ubírat. Počínaje letoškem a v nadcházejících letech se tak Olomouc a okolí stanou místem, kde se o této vzrušující vizi začne naplno debatovat – a tvořit.