Sci-fi. George Langelaan. Fantastický příběh. Překlad Luděk Kárl. Dramatizace Jaroslava Strejčková. Zvuk Karel Nedorost. Záznam a střih Jana Fišerová. Hudební a zvuková spolupráce Iva Valentová. Asistent režie Lidmila Čáslavská. Dramaturg Jiří Hubička. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: Bernard Marsden (Václav Postránecký), Georg Marsden, policejní komisař (František Němec), Mary Seymourová, bývalá ošetřovatelka (Jana Preissová), lékař (Boris Rösner), inženýr (Bohumil Švarc), Anne Seymourová, Maryina teta (Libuše Havelková), muž z Antisvěta (Miloš Rozhoň), dobrovolník z Antisvěta (Jiří Plachý), mužské hlasy (Dalimil Klapka a Vladimír Pospíšil), policista (Ladislav Kazda), sestra v nemocnici (Alexandra Tomanová), televizní hlasatelka (Jarmila Švehlová), ženský hlas (Hana Brothánková), ředitel (Steva Maršálek), sekretářka (Drahomíra Fialková), hlasy obyvatel Antisvěta (Zdeněk Hrdlička a Petr Geisler), profesor Kizoki (Martin Vačkář).
Natočeno v roce 1989. Premiéra 27. 9. 1989 (Praha, 19:15 h.; 58 min.). Repríza 23. 11. 2006 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Hra pro tento večer; 7. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky; 21. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.
Lit.: hu (= Hubička, Jiří): George Langelaan: Žena z antisvěta. In Rozhlas 40/1989 (18. 9. 1989), s. 4 (článek). – Cit.: Profesoru Bernardu Marsdenovi, odbornému pracovníku Ústavu pro jaderný výzkum v americkém městě Ray Falls, se začnou v jeho soukromém bytě po skončení televizního programu objevovat na obrazovce podivné výjevy. Posléze se ukáže, že jde o lidi, kteří se s ním — právě prostřednictvím obrazovky — snaží navázat komunikaci. V okamžiku, kdy naleznou způsob vzájemného dorozumění, dozvídá se profesor Marsden, že vstoupil do kontaktu s lidmi z antisvěta, s osobami, které kdysi zahynuly přímo v centru jaderného výbuchu a kteří nyní mohou původní podobu získat pouze v proudu elektronů v zapnutém, ale jiným programem neobsazeném televizním přijímači.
Už popis této základní situace zřetelně signalizuje, že příběh Ženy z antisvěta, který pro rozhlas zdramatizovala Jaroslava Strejčkové, pochází z oblasti literatury science fiction. Povídky George Langelaana bývají pod toto označeni zpravidla řazeny, třebaže svým charakterem, svým úsilím o obecnější poslání tuto oblast v mnohém překračuji. Tvorba tohoto autora (narodil se v roce 1908 v Paříži anglickým rodičům) se vyznačuje přesně vystavěnou fabulí, která je podložena vědecky fundovaným základem a logickým směřováním k nečekané pointě.
Langelaanův styl se svou věcností blíží tradici anglosaské detektivky; příběhy jeho povídek jsou natolik přesně vykonstruované, že dovolují svému autorovi neobyčejnou strohost výrazu, zdánlivě nezaujaté řazení faktů. Povídky z antisvěta, sbírka, v níž je obsažen i příběh, který se stal předlohou právě uváděné rozhlasové dramatizace, vyšly poprvé v Paříži v roce 1962. Brzy poté se Žena z antisvěta dočkala dramatického zpracování a byla uvedena v podobě televizní inscenace ve Spojených státech amerických.
Velkého ohlasu si dobyla další povídka tohoto výběru, která byla poctěna literární cenou a proslavila se (pod titulem Moucha) především ve formě celovečerním amerického filmu. Rozhlasovou dramatizaci Ženy z antisvěta nastudoval režisér zasloužilý umělec Jiří Horčička.
Lit.: Venclová, Renata: George Langelaan: Žena z Antisvěta. Fantastický příběh s detektivní zápletkou. In web ČRo 3 Vltava, 7. únor 2021 (článek). – Cit.: Rozhlasová sci-fi hra s detektivní zápletkou, ve které se pátrá po zmizelém atomovém vědci a po minulosti ženy stižené ztrátou paměti. (…)
Rozhlasová hra, kterou pro příznivce sci-fi literatury napsala dramaturgyně Jaroslava Strejčková podle povídky anglického spisovatele George Langelaana, začíná krátce po výbuchu v ústavu pro jaderný výzkum. Katastrofu vyšetřuje komisař Georg Marsden, jehož bratr Bernard při výbuchu zahynul – přesněji řečeno beze stopy zmizel. Georg, který má podvědomě strach, že bratr měl s katastrofou něco společného, se nastěhuje do Bernardova domu. Záhy objeví tajemné vzkazy a záznamy, které podporují jeho obavy. Co znamenají Bernardovy poznámky a kdo je záhadná neznámá, které byly vzkazy určeny?
George Langelaan (1908-1972), britský spisovatel a novinář narozený ve Francii, působil za 2. světové války jako agent britské tajné služby, o čemž vydal vzpomínkovou knihu Mask of War. Proslavil se jako autor sci-fi povídek, z nichž mu největší slávu přinesla Moucha (The Fly, 1957), hororový příběh neúspěšného vědeckého experimentu, po kterém se hlavní hrdina částečně promění v hmyz.
Příběh Žena z Antisvěta pochází ze sbírky Povídky z antisvěta vydané poprvé v roce 1962. Vedle rozhlasové dramatizace se povídka dočkala také televizních inscenací v USA a na Slovensku. (…)