Pavel Hanuš. Rozhlasová hra „k 35. výročí osvobození naší vlasti“. Hudba Milan Baginský. Hudební a zvukové efekty Dana Brochová. Zvuk Blanka Bezrová. Záznam a střih Míla Zatřepálková. Asistentka režie Kateřina Hrdinová. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Josef Hajdučík.
Osoby a obsazení: Kalát (Martin Růžek), Kalátová (Dana Medřická), štábní kapitán Kareš (Vladimír Brabec), plk. Pokrovskij (Tugan Veselý), staršina (Petr Dvořáček), poručík (Mark Antilov), předseda RNV Šilar (Bohuslav Ličman), hlasatel (Jaroslav Sýkora), hlasatelka v rozhlase (Alena Karešová), poručík (Mark Anfilov) a další.
Natočeno 1980. Premiéra na festivalu Prix Bohemia (19. – 23. 5. 1980). Rozhlasová premiéra 28. 5. 1980 (Praha, 19:15 – 20:04 h.).
Pozn.: Hra získala 2. cenu v autorské soutěži, vypsané Českým rozhlasem k 35. výročí „osvobození naší vlasti“.
Lit.: anonym: 3. ročník festivalu původní české rozhlasové hry Plzeň 19. – 23. května 1980. Praha: Český rozhlas, 1980 (anotace). – Cit.: “ (…) Příběh hry se odehrává v prvních poválečných týdnech roku 1945. Boje na frontách už skončily, ale lidské utrpení a rány, které po sobě válka zanechala, jsou dosud živé a obnažené. Na jistý zámek na českém venkově, kde správce Kalát chová jako vzácnou relikvii – klavír, na který tu kdysi hrával sám Bedřich Smetana své polky, přijíždějí dva důstojníci; český štábní kapitán Kareš a sovětský plukovník Pokrovskij. Oba pátrají v nedalekém zajateckém táboře po jednom z nejhorších nacistických válečných zločinců. Svoji roli v obtížné partii sehraje také Smetanův klavír, k nemalému rozhořčení nic netušícího správce zámku. Autor se nespokojil pouze s výraznou fabulí, ale dal látce další uměleckou dimenzi. Hra se tak stala i výpovědí o lidech, o jejich názorech a pocitech ve chvílích, kdy válka už skončila, ale opravdový mír ještě nenastal. (…)“
Lit.: jh: Pavel Hanuš: Smetanův klavír. In Rozhlas 22/1980 (19. 5. 1980), s. 4 (článek). – Cit.: Rozhlasovou hrou Smetanův klavír se po delší odmlce vrátil ke spolupráci s oddělením rozhlasových her spisovatel Pavel Hanuš a bez rozpaků můžeme tento jeho návrat uvítat s radostí a uspokojením. V období, kdy ve všech sférách našeho života, kulturní oblast a rozhlasovou hru nevyjímaje, se ozývá volání po zvýšení kvality výsledných produktů, které se dostávají ke spotřebiteli, v našem případě k posluchačům rozhlasových her, znamená proto každá nová hra tohoto vyzrálého spisovatele a dramatika významný přínos.
Rozhlasovou hru Smetanův klavír zadal Pavel Hanuš do soutěže vypsané k 33. výročí osvobození naší vlasti a byl to jeden z textů, který splnil zcela nesporně soutěžní podmínky. Především svým zaměřením a námětem. Příběh se odehrává v prvních poválečných týdnech v jednom zámku na českém venkově, kde správce Kalát chová jako vzácnou relikvii klavír, na němž kdysi hrál Bedřich Smetana své proslulé polky. A v sousedství zámku je tábor pro německé válečné zajatce, kde se uprostřed desetitisíců skrývá nebezpečný válečný zločinec. Při jeho odhalení sehraje svou úlohu, kromě důvtipu dvou důstojníků kontrarozvědky, také Smetanův klavír.
Takto zjednodušeně vyprávěný námět rozpracoval autor, který si také získal zaslouženou reputaci vynalézavou fabulací svých detektivek, do napínavé zápletky. Ale nespokojil se pouze s dobře vystavěným dramatickým příběhem. Jeho hra je současně umělecky působivým obrazem atmosféry tehdejší doby a nálady lidi ve chvílích, kdy sice už skončily boje nu frontách, ale rány, které lidem zasadila válka, byly dosud živé a bolestivě obnažené.
Smetanův klavír má všechny znaky skutečně profesionální spisovatelské práce v oboru rozhlasové hry a byl také po zásluze odměněn v soutěži druhou cenou. Je to dílu literárně hodnotné, myšlenkově závažné a kromě toho poskytuje vzrušivý zážitek dobrodružného příběhu. Znamená výrazné obohacení programů oddělení rozhlasových her, věnovaných 35. výročí osvobození Československa. (…)
Lit.: Tomáš, Jiří: Z historie pro přítomnost. In Rudé právo, 14. 7. 1980, s. 5 (recenze).