Eugene Labiche a Edouard Martin. Eugéne Labiche. Převzatá inscenace Divadla Disk. Jevištní adaptace pro Osvobozené divadlo Jiří Voskovec a Jan Werich. Hudba Jaroslav Ježek a Jan Rychlík. Rozhlasová úprava Karel Steklý. Divadelní režie Ivan Weiss. Rozhlasová úprava a režie Ludvík Pompe.
Osoby a obsazení: Ferdinand, ženich (Oldřich Musil), Felix, jeho sluha (Jiří Vala), Vézinet, strýc a konšel (Luděk Kopřiva), Emil, poručík spahi na dovolené (Bohumil Bezouška), Louisa, dáma své doby (Dagmar Veselá), Nonancourt, tchán Ferdinandův (Václav Špidla), Helenka, nevěsta (Zora Jiráková), Bobin, bratránek (Jaroslav Nedvěd), Klára, modistka (Vlasta Vlasáková), Tardiveau, obchodní sluha (Zdeněk Jiřičný), baronka de Champigny (Libuše Drboutová), generál (Erik Zámiš), La Goulue, kankánová diva (Jana Mikulová), Beauperthuis, ministerský rada (Václav Lohniský), Zuzana, služebná (Eva Šmeralová), svatebčané (Viola Zinková, Svatopluk Studený), Zuzana, služka u Beauperthuisů (Eva Šmeralová), svatebčané (Viola Zinková a Svatopluk Studený).
Natočeno 1947. Premiéra 3. 7. 1947 (Praha II, 20:15 h.).
Lit.: Sílová, Zuzana: Disk a generace roku 1945. In Disk 7/2004 (březen 2004), s. 127 (článek). – Cit.: (…) Po Pleskotovi a Lukavském přebírají štafetu samostatné tvorby především Ivan Weiss a Luboš Pistorius. Jejich inscenace získávají největší pozornost u kritiky i u publika. Ivan Weiss jde prý ve stopách Jaromíra Pleskota, když režíruje Labichovu frašku Slaměný klobouk (v úpravě V+W) a Shawovo Volební právo ženám! – od Pleskotovy „laskavé úsměvnosti a chápavého humoru“ se však liší svým „ironickým náhledem, který byl základem Weissova přístupu ke komedii i vidění světa“ (Urbanová 1990: 440). (…)