Maurits Multatuli Dekker. Překlad z esperanta Tomáš Pumpr a Drahomíra Chlubnová. Rozhlasová úprava Jarmila Vacková. Hudba Evžen Illín, řídí autor. Režie Ludvík Pompe.
Osoby a obsazení: profesor Charles Thomson (Antonín Brož), dr. James Thomson, jeho syn (Radim Koval), dr. Mary Holmsová, chemička (Vlasta Vlasáková), — ing. George Benner (Miloš Pavlín), generál Greenway (Miloslav Holub) – dr. Clark, lékař (Jiří Holý), Maks, elektrikář (Jiří Zvěřina), Annie, stará hospodyně (Jindra Froňková).
Nastudovala Ostrava v roce 1956. Premiéra 7. 2. 1956 (Praha I – Praha III, 20:00 h.). Repríza 4. 5. 1956 (Praha II, 10:00 – 11:30 h.).
Lit.: anonym: Svět nemá čekárnu. Rozhlasová premiéra. In Čs. rozhlas a televize 6/1956 (30. 1. 1956), s. 4 (článek). – Cit.: Všechny síly světa míru se spojily k prosazení zákazu použití atomové enerzie k ničivým válečným účelům a volají po jejím upotřebení při budování nového, lepšího světa. Na jedné straně tedy atomové bomby, na druhé atomové elektrárny. Myšlení světa je rozděleno a není jiného stanoviska. Pokrokoví vědci a umělci se postavili do služeb míru a mezi ně patří i holandský dramatik Maurits Dekker, jehož hru „Svět nemá čekárnu“ uvádíme jako československou premiéru.
Ve hře, přeložené pro naše provedení z esperanta, zavádí nás autor do továrny, v níž se pokusně vyrábí, „piradium“, výbušnina zhoubnější než všechny atomové bomby. Profesor Thomson, objevitel piradia, je z toho druhu buržoasních vědců, které práce zajímá, ale kteří již nedomýšlejí, co s jejich objevem dělají
jiní. Nezajímá ho tedy, že staví vědu do služeb ničení, které by mohlo vést ke zkáze civilisace.
Ještě mnoho lidi, kteří to vědí, stojí s rukama v kapsách a na jejich adresu říká ve hře mladý vědec Benner: „Svět nemá čekárnu pro ty, kterým se hra nelíbí a kdo by chtěli zůstat mimo ni. Svých sil musíme užívat ne proti lidstvu, ale pro jeho dobro.“