Paul Plamper. Rozhlasová hra o tichu, hluku a tragikomickém míjení uprostřed vánočných rituálů. Přeložila Jana Slouková. Zvuk Tomáš Pernický. Hudba Jan Trojan. Produkce Dana Reichová, Eva Vovesná. Dramaturgie Klára Novotná. Režie Aleš Vrzák.
Osoby a obsazení: Iris (Vilma Cibulková), Jasmína (Ivana Uhlířová), Štefan (Jakub Žáček), Karel (Petr Čtvrtníček) a Arthur (Antonín Kracík).
Natočeno v roce 2021. Premiéra 21. 12. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 53 min.) v cyklu Večerní drama. Festivalové uvedení 12. 10. 2022 (Olomouc, Umělecké centrum UP, Filmový sál – 3. patro, 17:40 h.). Repríza 13. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) pod názvem Tichá noc I. v cyklu Večerní drama.
Alternativní verze názvu Tichá noc (Ticho 3).
3. místo na Prix Bohemia Radio 2022 v sekci Drama.
Lit.: Novotná, Klára: Paul Plamper: Tichá noc. O tichu, hluku a tragikomickém míjení uprostřed vánočních rituálů. In web ČRo 3 Vltava, 21. prosinec 2021 (článek). – Cit.: Vánoce jako čas pospolitosti, pokoje a dobré vůle, nebo sled vyprázdněných rituálů, tragikomických nedorozumění i zklamání? Tři roky, tři slavnostní večery, které se svátku Božího narození dotýkají snad jen jedinou tradicí – společným hraním koledy Tichá noc. Ale ani ty flétny nějak neladí… Hra Paula Plampera je svéráznou sondou do nitra štědrovečerních oslav uprostřed rodinného kruhu. (…) Vzhledem k prezentovaným situacím a charakterům obsahuje hra expresivní výrazy.
Jasmína žije sama s pubertálním synem Arthurem, ovšem Štědrý večer tráví pravidelně také se svou matkou Iris, jejím přítelem Štefanem a strýčkem Karlem. Ale ani slavnostní večeře, ani nadílka pod rozsvíceným stromkem nepředstavují naplněné, radostné sdílení. Výjimečnost svátečního okamžiku jako by naopak zesilovala vzájemný nesoulad a neschopnost přiblížit se jeden druhému.
Arthur redukoval svůj vztah k Vánocům na očekávání nového notebooku, Iris se cítí stále příliš mladá, než aby přijala roli babičky, a Štefan ji v tomto postoji střídavě podporuje i sráží. Jasmína se situaci navzdory pokouší o rodinnou pohodu, na které ostatní více či méně parazitují, včetně strýce Karla obšťastňujícího společnost svým rozšafným tlacháním.
Tři roky, tři slavnostní večery, které mají se svátkem Božího narození pramálo společného, a točí se v kruhu opakujících se komických nedorozumění, vyprázdněných frází a mizejících rituálů. Z těch přetrvává jen jediný – společné hraní koledy Tichá noc. Ale ani ty flétny neladí…
Dramatik a režisér Paul Plamper napsal a nastudoval svou hru Tichá noc v roce 2013 pro německý rozhlas WDR. Dal jí podtitul Ticho 3 a navázal tak na svá předešlá díla zkoumající z různých úhlů právě téma ticha. V tomto případě se stalo oním inspirativním momentem ticho, které nastane po rozbalení dárku. Jednou rozpačité, jindy dojaté a někdy docela bezmocné… Ale své místo mezi proudy slov, cinkáním příborů, smíchem a falešnými tóny flétniček si ticho v nejrůznějších podobách nachází vlastně během celého večera.
Pro režiséra Aleše Vrzáka je Tichá noc již třetím setkáním s tvorbou Paula Plampera. V roce 2012 nastudoval pro Český rozhlas jeho Tacet s podtitulem Ticho 2, v roce 2019 pak Plamperovu starší hru Nezrození.
Při netradiční spolupráci na natáčení Tiché noci, kterou přeložila Jana Slouková, byl interpretům ponechán značný prostor pro improvizaci. Inscenační tým k ní přizval mimořádnou hereckou sestavu – Vilmu Cibulkovou, Ivanu Uhlířovou, Jakuba Žáčka, Petra Čtvrtníčka a Antonína Kracika. (….)