Rudolf Ráž. Aforisticky pojatá mikrohra o období francouzské revoluce. Hudební improvizace Aleš Kaňka. Zvuk Blanka Veselá. Záznam a střih Míla Čepeláková, Lenka Vintrová, Radek Veselý. Zvuková spolupráce Petr Šplíchal. Hudební spolupráce Petr Mandel. Asistentka režie Milena Andrejsková. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Ivan Chrz.
Osoby a obsazení: Alžběta (Blanka Bohdanová), Max (Jaroslav Kepka), Eleonora (Zlata Adamovská) a hlas (Vladimír Pospíšil).
Natočeno 11. – 17. 2. 1993 (režie 6). Premiéra 11. 5. 1993 (Vltava, 15:00-15:30 h.). Repríza 2. 8. 1999 (Vltava, 11:01 h.; 30 min.); 12. 8. 2005 (Vltava, 8:30 h.), 14. 7. 2007 (Vltava, 11:29 h); 25. 7. 2014 (Vltava, 9:30 h) a 10. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet.
Lit.: anonym: Rudolf Ráž: Nepodplatitelný Max aneb Láska za revoluce. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (anotace). – Cit.: Rudolf Ráž ve své mikrokomedii dokazuje jak jemné osobní pohnutky, či spíše jistá intimní nedostatečnost, může vést k takovému jednání, jakým proslul Maxmilián Robespierre.
V roce 1793 se Robespierre, zvaný Neúplatný, stal vůdčí postavou Výboru pro veřejné blaho a získal si velkou popularitu jako nekompromisní stoupenec revolučního teroru, nutného k potření roajalistického odboje.
V čele Výboru rozpoutal hrůzovládu, která zahrnovala mj. masové vraždění politických oponentů. Aforistická hříčka Rudolfa Ráže odhaluje skrytou pohnutku Robespierrova fanatického revolučního zápalu.