Milan Hojer. Rozhlasová hra o únorových událostech roku 1948. Zvuk František Tománek. Záznam a střih Věra Nováková. Hudební spolupráce Hana Brothánková. Asistentka režie Věra Havlatová. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Josef Hajdučík.
Osoby a obsazení: Karel Mareš, předseda MNV v Arnově (Bořivoj Navrátil), dr. Deml, vyšetřující soudce (Bohumil Křížek), Lola Demlová, jeho žena (Blažena Kramošová), Holan, tajemník národně socialistické strany (Rudolf Hrušínský I.), Buřina, údržbář v papírně (Josef Větrovec), Musil, dělník (Ladislav Kazda), Roubalová (Marie Glázrová), Pepa Roubal, její synovec (Jan Řeřicha), Douša, přednosta pošty (Vladimír Krška), Julinka, jeho žena (Eva Jiroušková), Seidl, lahůdkář (Bohumil Švarc), Jašok, poručík Státní bezpečnosti (Miloš Hlavica), Kosek, kriminální inspektor (Čestmír Řanda), Kouba, poslanec KSČ (Karel Linc), strážmistr SNB (Miloš Willig), Antošová, zákaznice (Františka Horáková), Alena, prodavačka (Zdena Burdová), Dobešová, svačinářka (Libuše Matějová), vrchní v baru (Vladimír Čech I), průvodčí (Jan Vávra), žena (Aloisie Šebková). Dále účinkují Jindřich Rychtařík, Bohuslav Kupšovský, Josef Maršík a Věra Havlatová.
Natočeno 1978. Premiéra 25. 2. 1978 (Praha-RPD, 19:15 – 20:30 h.; 73 min.). Repríza 25. 2. 1982 (Praha).
Pozn.: Rozhlasová hra na motivy skutečného případu předúnorové provokace reakčních sil v jednom pohraničním městě. (anotace)
Lit.: anonym: Aféra na objednávku. In Rozhlas 9/1978 (13. 2. 1978), s. 4 (článek). – Cit.: Aféra, kterou si autor zvolil jako ústřední motiv své hry, událost, která mimořádně rozvířila klid malého podkrkonošského města v předúnorovém období osmačtyřicátého roku, se skutečně stala. Zaznamenaly ji noviny, zůstaly o ní zprávy a zápisy v soudních archívech. Nebyla v tehdejší době ojedinělá; tisk v letech 1947—1948 přinesl zprávy o celé řadě obdobných případů.
Politická reakce se snažila podlomit narůstající důvěru občanů ke KSČ pomluvami funkcionářů, snažila se obsadit klíčová místa ve státní správě a ve veřejném životě. Pod krásnými hesly o demokracii pracovaly některé skupiny proti republice, rozvracely výrobu a poškozovaly zásobování obyvatelstva. Neštítily se žádných nekalých prostředků. Po únorovém vítězství učinila Gottwaldova vláda za podpory poctivých občanů podobným aférám přítrž. Dnešní mladá a střední generace zná historii prvních poválečných let jen ze školních učebnic, z literatury, z filmů, z divadelních, televizních a rozhlasových inscenací.
Uměleckých zpracování dramatických událostí tehdejší doby není málo, ale také ne příliš mnoho. Komplexní, hluboce prokreslený obraz složitého poválečného údobí, které nutilo každého člověka nejen přemýšlivě hledat svůj světový názor, ale i prosazovat jej, bojovat za něj, aktivně se účastnit budování socialismu, je stále třeba obnovovat a doplňovat svědectvím dokumentů, které umožňují sledovat širší souvislosti a mohou promlouvat k mladým lidem velmi aktuálně. Rozhlasová hra Milana Hojera je míněna jako malá, dílčí část takového obrazu; dramatická reportáž nese v téměř kriminalistické zápletce vážný politický akcent, který má širokou platnost. (…)
Lit.: tom: V rozhlase. In Tvorba 9/1982 (3. 3. 1982), s. 19 (recenze).
