Karel Poláček. Dramatizace detektivní povídky. Pro rozhlas upravila Jarmila Cmíralová. Zvukový mistr Dobroslav Kubík. Režie Jana Kroftová.
Účinkují Milan Sandhaus, Dagmar Felixová, Jarmila Cmíralová, Boris Šlechta, Petr Hübner a Hynek Pech.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2017. Premiéra 19. 3. 2017 (ČRo České Budějovice, 13:05 h.) v cyklu Čtení na neděli. Repríza 11. 10. 2025 (ČRo České Budějovice, 18 min.) v cyklu Povídka na sobotu.
Lit.: Toušková, Martina: Karel Poláček: Z vypravování listonošova. Detektivní příběh o jedné podivné policejní razii. In web ČRo České Budějovice, 12. 10. 2025 (článek) – Cit.: Pan Alois je poctivý listonoš, řádný a osvědčený, kterému se jeho zaměstnavatel nebojí svěřit ani cizí peníze. Proč k němu ale najednou vtrhla policie?! (…)
Povídka Z vypravování listonošova vyšla například v antologii Sherlockové Holmesové, kterou v roce 1988 vydal Československý spisovatel.
Karel Poláček se narodil v roce 1892 v rodině židovského obchodníka ve východočeském Rychnově nad Kněžnou. Matka Žofie zemřela, když mu bylo sedm let, později ho vychovávala otcova druhá žena.
Studoval rychnovské gymnázium, ale pro nekázeň a špatný prospěch z něj byl vyloučen. Maturitu nakonec složil až v roce 1912 na pražském gymnáziu v Truhlářské ulici. Poté začal studovat práva.
Na začátku první světové války narukoval do armády, prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí.
V roce 1920 se významně rozjíždí jeho novinářská kariéra. Přispívá do satirických časopisů Nebojsa nebo Štika venkova, publikoval v Lidových novinách, působil jako redaktor Tvorby, jako sloupkař a soudničkář v Českém slově, redigoval humoristický časopis Dobrý den. Jeho oblíbeným novinářským útvarem byl sloupek a soudnička.
Práce novináře musel Karel Poláček zanechat po okupaci Československa hitlerovským Německem. Byl po otci Žid. Živil se tedy jako knihovník v Židovské náboženské obci. Dceru Jiřinu, kterou měl se svojí první ženou, stačil především díky aktivitě své družky, právničky Dory Vaňákové ještě poslat do bezpečí do Anglie. Spisovatel a jeho družka byli deportováni do Terezína. Poláček ještě těsně před nástupem do transportu stihl dopsat svůj nejznámější román Bylo nás pět.
Původně se předpokládalo, že Karel Poláček zemřel v Osvětimi, ale podle očitého svědectví jedné spoluvězenkyně se účastnil ještě přesunu vězňů do Hindenburgu a poté do Gleiwitzu, kde zřejmě v lednu 1945 umírá.