Alexandr Volodin. Rozhlasová hra podle scénáře k filmu Dcery a matky. Rozhlasová úprava Galina Kopaněvová. Klavírní improvizace Vladimír Truc. Zvuk Libuše Strnadová. Záznam a střih Marie Čiperová. Hudební a zvukové efekty Hana Brothánková. Asistentka režie Kateřina Hrdinová. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Josef Melč.
Osoby a obsazení: Olga Vasiljevová (Alena Hesounová), Jelena Alexejevna Vasiljevová (Jana Štěpánková), Vadim Antonovič Vasiljev (Zdeněk Buchvaldek), Aňa (Ivana Vondrovicová), Galja (Radmila Malá), Petr Pavlovič Vorobjev (Jaromír Spal), Rezo (Jiří Novotný), Nataša (Nina Divíšková), teta Klava (Ludmila Burešová), hlas (Miroslava Hajská).
Natočeno 1976. Premiéra 17. 11. 1976 (Praha – RPD, 20:00 – 21:02 h.; 59 min.).
Pozn.: Podle filmového scénáře byl natočen film Dcery a matky (režie Sergej Gerasimov).
Lit.: lk: Cizí domov. K připravovanému pořadu. In Rozhlas 46/1975 (3. 11. 1975), s. 4 (článek). – Cit.: Hry Alexandra Volodina mají již řadu let pevné místo v repertoáru divadel nejen Sovětského svazu. Upoutávají hlubokou lidskostí hrdinů, zajímavými průhledy do všedního života lidí, citovostí. Stejnými kvalitami se vyznačuje i filmový scénář, který tento dramatik napsal pro významného režiséra Sergeje Gerasimova a který se stal východiskem naší rozhlasové hry.
Zavádí nás do, dalo by se říci, »průměrné« moskevské intelektuální rodiny vysokoškolského pedagoga, jeho ženy — bývalé tanečnice a matky dvou dcer, v níž se jednoho dne objeví děvče z Uralu, mladičká dělnice, která usoudí na základě mylné informace, že paní domu je její matka … Nedorozumění se přirozeně vysvětlí, ale dívka — Olga — zůstane hostem v rodině. Volodin citlivě váží konflikty se střetnutí těchto dvou odlišných duchovních a sociálních světů: naivita a přímočarost děvčete vychovaného v dětském domově pomáhá hostitelům v novém světle spatřit ustálené konvence jejich životního stylu a pro Olgu naopak pobyt v kultivovaném prostředí nesporně ovlivní i její další životní orientaci. Hra má komorní charakter a scénky humorné střídají dialogy s hlubším psychologickým podtextem. (…)
Lit.: hj (= Holý, Josef): Rozhlas. Málo osobitosti. In Rudé právo, 19. 11. 1976, s. 5 (recenze).
