Otto Schmidt. Mikrohra – příběh o setkání bývalých snoubenců po 25 letech, ve kterém se střetávají dva životní postoje. Klavírní improvizace Max Wittmann. Zvuk Josef Daněk. Záznam a střih Jana Kuchovská. Režisér ozvučení Jaromír Ostrý. Dramaturg Stanislav Neubert a dr. Jaroslava Strejčková. Režie Eva Řehořová.
Osoby a obsazení: Ona (Jarmila Doležalová), on (František Derfler), hlas 1 (Jiří Brož), hlas 2 (Jan Fiala), číšník (Jaroslav Jarský).
Nastudovalo Brno. Natočeno 10. 2. 1983 (studio 7, 8:00 – 13:00 h.; 25 min.). Premiéra 1. 3. 1984 (Vltava, 11:30 – 11:58 h.).
Pozn.: Autor občas nesprávně uváděn jako Ota Schmidt.
Lit.: vbk: Dialog v tanečním rytmu. In Rozhlas 14/1984 (19. 3. 1984), s. 4 (článek). – Cit.: Ve své nové rozhlasové hře se autor zamýšlí nad důležitými otázkami, které v životě každého z nás oscilují mezi zájmy osobními a zájmy společenskými. Volí k tomu, zřejmě zcela úmyslně, příběh takřka banální. Dva bývalí přátelé, samozřejmě muž a žena, se po dlouhé době setkávají na plese dnešních ablturleritů a mají si mnoho co povědět. Především konfrontovat své velkolepé ideály z mládí s reálnou skutečností jejich dospělého věku, svá vítězství i své prohry, své svědomí. Pro jednoho ani pro druhého to není snadné, rádi by o některých kapitolách svého života spíš mlčeli, než se z nich zpovídali. Ale to je všechno skryto kdosi pod onou lehce společenskou konverzací, kterou obě hlavní postavy dramatu mezi sebou vedou. Přestává to být vzpomínka na bývalou velkou lásku. Vnucují se naléhavé požadavky této společnosti: kde je tvoje místo, co chceš dělat dál? Spor se vyhrocuje, každý hájí své stanovisko, bývalí přátelé a milenci se rozcházejí. Je konec příběhu, ale zůstává naděje, jak to má v životě být. To je otázka, kterou klade autor nejen sám sobě, ale i všem nám posluchačům.
Hru Oty Schmidta »Dialog v tanečním rytmu« nastudovala v krajském studiu Brno režisérka Eva Řehořová.