Petr Hudský. Minutová hra. Divadlo nemusí být vždy pohlazením pro duši. Mistr zvuku Dominik Budil. Zvuková spolupráce Jan Trojan. Produkce Dana Reichová. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Petr Vodička.
Osoby a obsazení: Muž (Martin Myšička), žena (Lucie Pernetová).
Natočeno 2015. Premiéra 23. 2. 2015. Repríza 27. 3. 2015; 27. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:40 h). K poslechu zde.
Text hry:
Po ulici jdou muž a žena. Muž je cholerik, agresor, primitiv, jeho žena je klidnější, za ta léta zcela bez iluzí.
Muž: (naštvaně) Ty vole, tak já jdu do divadla. Do divadla! To snad neni možný.
Žena: Nerozčiluj se. Copak ty jsi nikdy nebyl v divadle???
Muž: (opovržlivě) Byl, jednou… se školou. Na Strakonickym dudákovi, to bylo hrozný… Sem málem zmlátil toho… jak se to… Kalafunu… Zařve stranou: Co čumíš, dědku?! Chceš pěstí?!
Žena: Nech toho, prosim tě! Co ti ten chlap udělal?
Muž: (naštvaně) Čumí na mě!
Žena: Ty jsi fakt hroznej! Proč se pořád musíš s někým hádat nebo rvát? Hned vyskakuješ jako blázen.
Muž: Já už jinej nebudu. Mám prostě nervy, no…
Žena: (vemlouvavě) Hele, Jarouši… Slib mi, že v tom divadle budeš hodnej.
Muž: Tam se snad do mě nikdo navážet nebude, ne? Pauza. A na co to vlastně jdeme?
Žena: Já ani nevím, dostala jsem ty lístky od kolegyně… Počkej, kouknu se. Vytahuje z kabelky lístky. Peter Handke: Spílání publiku.
Muž: To zní jako veselohra. To bude určitě v klidu.
(event. zvuková dohra)