Robert Tamchyna. Minutová hra. Vyhrát může jen ten nejrychlejší… ale nemusí. Zvukový mistr Dominik Budil. Zvuková spolupráce Jan Trojan. Produkce Radka Tučková. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Petr Mančal.
Osoby a obsazení: 1. spermie (Lucie Juřičková), 2. spermie (Lucie Polišenská), 1. muž (Jiří Langmajer), 2. muž (Kajetán Písařovic).
Natočeno 2014. Rozhlasová premiéra 28. 4. 2014. Repríza 7. 5. 2014; 18. 4. 2016. K poslechu zde.
Text hry:
Atmosféra, v níž se odehrává následující dialog, je spíš pocitově jakoby kosmický prostor, plovoucí částečky hmoty.
1. spermie: Myslíš, že budeme první?
2. spermie: Jak budeme? Vyhrát přece může jenom jedna.
1. spermie: Fakt jenom jedna?
2. spermie: No jasně. Vyhraje ta nejrychlejší. (didakticky, poučuje A) Pronikneš, zahnízdíš se, prostě oplodníš vajíčko… přece… chápeš, ne?!
1. spermie: Jako… (s chutí) už dneska?
(kosmicky klidný vodní zvuk se vibracemi zrychluje a stejně tak se změna okolí odráží i v dialogu, do kterého občas proniknou – z dálky – milostné vzdechy)
1. spermie: (naslouchá) Třeba právě ttteeeeeeeďďď!
2.spermie: Budu prvníííííííííí a nejrychlešííííííííííííííííííííííí!!
(závěrečný výkřik se rozplyne v prostorovém echu a splyne s výkřikem mužského orgasmu – pouze jeden hlas!)
1. spermie: Hele, to je vono? (zkouší prorazit gumovou hráz, ale nejde to)
(nejistě) Myslíš, že jsem vyhrála? (otázka už zůstane bez odpovědi)
(změna prostředí)
Muž 1: Stejně je to při milování takový… divný… Víš, že jsme z toho ve škole dělali balónky na vodu?
Muž 2: (se smíchem) Fakt? Ty vole, kam jsi chodil, to jsme dělali taky.
Políbením obou mužů se náš příběh uzavře.