Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 8. 2005

Děvčátko Momo a ukradený čas (2005)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 11:13

Michael Ende. Rozhlasová pohádka na motivy stejnojmenné knihy. Překlad Milada Misárková. Dramatizace Jitka Škápíková. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Václava Ledvinková. Mistr zvuku Milan Křivohlavý. Záznam a střih Alena Vejsadová. Režie Ivan Chrz.

Osoby a obsazení: děvčátko Momo (Berenika Kohoutová), Gigi, průvodce (Václav Vydra III.), Beppo, metař (Stanislav Zindulka), mistr Hóra, vládce času (Viktor Preiss), želva Kasiopea (Daniela Kolářová), centrála (Jaroslav Kepka), šéfagent XXL 001 (Pavel Soukup), agent (Jan Přeučil), policista (Dalimil Klapka), hostinský Nino (Bronislav Poloczek), agentka pana Gigiho (Valérie Zawadská). Dále účinkují Pavel Oskar Gottlieb, Jiří Havel, Martina Hudečková, Daniela Bartáková, Stanislav Lehký, Dana Reichová, Petr Šplíchal, Josef Plechatý, Tereza Podlešáková, Jana Knappová, Jiří Litoš a Tomáš Pergl.

Natočeno v roce 2004. Premiéra 8. 5. 2005 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.; 60 min.). Repríza 9. 4. 2006 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.); 15. 11. 2009 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.); 23. 9. 2012 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.); 11. 10. 2025 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Lit.: Škápíková, Jitka: Děvčátko Momo a ukradený čas. In Týdeník Rozhlas 18/2005 (25. 4. 2005), s. 7 (článek). – Cit.: Momo ke mně přišla, jak už to bývá, náhodou. To jsme byly s mou dcerou Kájou na jakémsi lyžařském týdnu pro rodinky s dětmi, kde se hrála „táborová hra“. Jejím obsahem bylo uhodnout hádanku. Cosi o minulosti, současnosti a budoucnosti. Nepřišla jsem na to ani náhodou a bylo to k vzteku. Ale bylo to z jisté knížky, jak jsem zjistila a nebylo to hloupé. A tak jsem si tu knížku obstarala hned po návratu domů. Jmenovala se „Děvčátko Momo a ukradený čas“ a napsal ji nějaký Michael Ende. Pro mne, kaju se, zcela neznámý autor, o jakémsi Never ending story jsem neměla – já nepřítel komerce – tehdy ani potuchy. Knížku jsem přečetla jako vždycky (tomu se říká „profesionální deformace“) ze zorného úhlu, zda by se, když už, nedala dramatizovat. Tenkrát jsem došla k tomu, že nedala.

Ale stejně mi vrtala hlavou. Je v ní spousta slov, spousta dějů, na můj vkus málo obrazivého jazyka, málo slovního humoru, přílišná dějová šíře, žádná zkratka, jak z té mnohosti vytesat sevřený děj. Ale stejně mi to nedalo. O čem že to vlastně je? Ta divná, tak trochu kouzelná holka Momo. Co to má u všech-všudy za kouzlo? Umí naslouchat. Umí tak jednoduchou věc v době, kdy naslouchání vyšlo z módy, protože teď letí spěch. A spěch a naslouchání nejde dohromady. Naslouchat, to chce zastavit se, dát tomu druhému kus svého času, pozornosti. A pak se teprve můžeme dozvědět věci!

Jenže čas, to je velmi drahé zboží! Časem je třeba šetřit. Proč? Pánbuví. Snad proto, že pak dosáhneme něčeho vehkého, něčeho… Čeho? Musíme šetřit časem a nedělat nic, co by mám nepřinášelo zisk. Protože zisk, to je to, o co běží. Zisk a sláva! (polní tráva). A tak meleme pořád dokola větší a větší nesmysly, jen když nám publikum tleská, a tak se jako veverky v kole ženeme za úspěchem nebo jánevímčím, a náš lidský čas se zatím rozplývá jako dým, jako by ho lačně šlukovaly jakési šedé potvoiy, které parazitují na našem neštěstí, o kterém jsme si původně a bláhové mysleli, že právě to je štěstí.

Momo není pohádka. Momo je chmurný obraz našeho mediálního a medializovaného světa. Kolik lidí, kteří se stali oběťmi šedých potvor, znám ze svého okolí? Kolika bych chtěla pomoci? Jen kdybych byla malá Momo. A to nejsem. Ale neměla bych i já někdy zajít k Momo? Momo prý umí naslouchat. A kdy mi naposledy někdo naslouchal? A tak jsem o tom aspoň napsala pohádku. Ta zmíněná hádanka o minulosti, současnosti a budoucnosti se do ní už nevešla. To víte, nebyl čas.

Lit.: anonym: Michael Ende: Děvčátko Momo a ukradený čas. Mladičká Berenika Kohoutová v oceňované fantasy od autora Nekonečného příběhu. In web ČRo 2 Praha, 11. 10. 2025 (článek) – Cit.: Berenika Kohoutová, Václav Vydra, Stanislav Zindulka, Viktor Preiss, Daniela Kolářová a další v nevšedním vyprávění o dívce, která přemohla zloděje času a vrátila lidem ztracenou schopnost vnímat čas. Poslechněte si strhující příběh plný poetiky a napětí o neustálém shonu a spěchu v nás i kolem nás, o prapodivných šedých mužích, kteří nás okrádají, o Mistru Hórovi a jeho želvě a o malé, zdánlivě obyčejné dívence, která má jedno neobyčejné kouzlo. Umí totiž naslouchat. (…)

2 Comments »

  1. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Václava Ledvinková.

    Osoby a obsazení: Berenika Kohoutová (děvčátko Momo), Václav Vydra III. (Gigi, průvodce), Stanislav Zindulka (Beppo, metař), Viktor Preiss (mistr Hóra, vládce času), Daniela Kolářová (želva Kasiopea), Jaroslav Kepka (centrála), Pavel Soukup (šéfagent XXL 001), Jan Přeučil (agent), Bronislav Poloczek (hostinský Nino). Dále účinkovali Pavel Oskar Gottlieb, Jiří Havel, Valérie Zawadská, Martina Hudečková, Dalimil Klapka, Daniela Bartáková, Stanislav Lehký, Dana Reichová, Petr Šplíchal, Josef Plechatý, Tereza Podlešáková, Jana Knappová, Jiří Litoš a Tomáš Pergl.

    Natočeno v Českém rozhlase ČRo 2 – Praha v roce 2004.

    Komentář by u.c.a — 14. 11. 2008 @ 14:22

  2. dávám 10 z 10 :)

    Komentář by Alena Pazderová — 26. 3. 2017 @ 17:54

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress