Rozhlasové vzpomínání scénografa, kostýmního výtvarníka a pedagoga, laureáta Ceny Thálie. Připravila Lenka Kopecká, která také v úvodu hovoří. Technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.
Natočeno 2026. Premiéra 23. – 27. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Rozhlasové vzpomínání scénografa, kostýmního výtvarníka a pedagoga, laureáta Ceny Thálie. Připravila Lenka Kopecká, která také v úvodu hovoří. Technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.
Natočeno 2026. Premiéra 23. – 27. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Vláda Andreje Babiše by měla být po dnešku kompletní. Prezident Petr Pavel s největší pravděpodobností jmenuje ministrem životního prostředí poslance Motoristů sobě Igora Červeného. Unijní ministři zahraničí budou v Bruselu rozhodovat o 20. balíku sankcí proti Rusku. Cílem je schválit nové postihy před zítřejším čtvrtým výročím začátku plné ruské invaze na Ukrajinu. Maďarsko ovšem opět hrozí blokováním sankcí. Íránský ministr zahraničí Arakčí pravil, že je stále velká šance na diplomatické řešení sporu s USA ohledně íránského jaderného programu. Bílý dům zvažuje omezený vojenský útok a do oblasti posílá své vojenské kapacity. Jak mezitím reaguje íránská veřejnost? Obnova funkčního a demokratického Maďarska nebo bezpečnost v době války zuřící v sousední zemi? Politické strany v Maďarsku lákají voliče na různé sliby, kampaň se o víkendu rozjela naplno. Můžou léky, které užíváme na depresi nebo úzkost, končit v tělech ryb? Čeští vědci zjistili, že se tyto látky dostávají už do rybích jiker a čerstvě vylíhnutých rybek. Zájem o sdílení elektřiny v Česku roste aktuálně ho využívá skoro 60 tisíc výrobců elektřiny nebo odběrných míst. Mezi nejčastější výrobce patří rodinné domy s fotovoltaikou. Dodavatelé ale upozorňují, že více lidí by se zapojilo, kdyby všechno zařizování bylo jednodušší. Moderují Renata Kropáčková a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 2. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Tomáš Havlínek, herec. Film nejen o para hokejistech – Neporazitelní a aktuálně dvě premiéry: v Divadle JEDL hraje v inscenaci Tohle se stalo a v Národním divadle zase v inscenaci Proměny (podle Ovidia). To je skóre třiatřicetiletého herce Tomáše Havlínka. Jak se mu přepíná mezi různými divadelními světy? A změnil ho film Neporazitelní v osobním pohledu na výkon, limity nebo odolnost? Ptá se Karolína Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Připravil Ondřej Himmer.
Hovoří indolog a bengalista Martin Hříbek z Ústavu asijských studií na FF UK.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 2. 2026 (ČRo Plus, 11:33 h.). Repríza 22. 2. 2026 (ČRo Plus, 13:33 h.; 25 min.).
Lit.: Himmer, Ondřej: Končí revoluce mladých Bangladéšanů fiaskem? Volby vyhrál matador Rahmán, studentští lídři pohořeli. In web ČRo Plus, 22. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po roce a půl přechodné vlády má Bangladéš znovu řádně zvolený parlament a nového premiéra. Při revoluci v létě 2024 žádali studenti odchod premiérky Šajch Hásiny Vadžídové i zásadní změny ve fungování státu a politického života, konec korupce a nepotismu. Ve volbách ale nakonec uspěly staré zavedené strany vedené ozkoušenými politickými matadory. Přesto naděje na změnu žije dál. Voliči totiž v souběžně konaném referendu jednoznačně podpořili návrhy na rozsáhlé ústavní změny.
Podle svědků provázela volby 12. února slavnostní atmosféra – bylo to po dvou desítkách let první hlasování, ve kterém skutečně o něco šlo. A přechodná vláda dělala pro propagaci voleb všechno možné.
V dnech kolem hlasování vyhlásila několik dní volna, aby lidé mohli odcestovat do svých domovů. Ministerstvo kultury připravilo volební písně pro každou část země, ve kterých vyzývá k účasti, seznamuje voliče s obsahem návrhů na ústavní reformy a připomíná oběť 1400 lidí, kteří zemřeli při potlačování protestů předloni v létě. (…)
Pavel Sterec. Jak zachytit válečnou zkušenost v době, kdy se realita rozpadá do nekonečného proudu obrazů, zpráv a videí? Dokument. Překlad Miroslav Tomek, Daryna Kikot. Zvukový design Jonáš Rosůlek. Dramaturg Jakub Horáček.
Účinkují Jacob Erftemeijer, Kristýna Jedličková, Jan Bačynsjkyj a Anna Solianyk.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 2. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.; 25 min.).
Lit.: Sterec, Pavel: Pamatuji si, jak mi odlítá levá noha. Poslechněte si, co zažívají váleční veteráni z Ukrajiny. In web ČRo Plus, 22. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve lvovském rehabilitačním centru vypraví válečný veterán Mykola Šot. Jeho povídání o zranění, návratu z kómatu a životě s protézami rámuje širší otázku: jak mluvit o válečné zkušenosti v době, kdy videa útoků dronů a smrti zaplavují sociální sítě. Autor dokumentární eseje Pavel Sterec se ptá, proč řeč může při zprostředkování válečné zkušenosti selhat.
Audio dokument „Promluvit – poznámky ke sdělitelnosti válečné zkušenosti“ vznikal na Ukrajině ve lvovském rehabilitačním centru Unbroken.
Výchozím bodem je setkání s válečným veteránem Mykolou Šotem. „Pamatuju si akorát výbuch, a jak mi odlítá levá noha, pak už jsem o sobě nevěděl,“ vypráví klidným hlasem.
Po měsíci v kómatu následovala operace, protézování a dlouhý návrat k běžným úkonům. „Měl jsem štěstí, do hlavy jsem to nedostal. Znám spoustu kluků, co mají všechny končetiny, ale nedokážou promluvit.“
Autor dokument Pavel Sterec se proto ptá i po sdělitelnosti a přenositelnosti válečné zkušenosti v době mediálních přesycení. Motiv narušení řeči prostupuje celým dokumentem. Vedle osobního svědectví zaznívají hlasy terapeutů a každodenní zvuky rehabilitační kliniky. (…)
Připravil a moderuje Jan Pokorný. Editorka Iva Vokurková. Zvukový obal Jonatán Vidlák. Grafika František Novotný. Kreativní producent Lukáš Sapík.
Hosté Apolena Rychlíková, David Klimeš a Dagmar Kubičíková.
Natočeno 2026. Premiéra 21. 2. 2026 (ČRo Plus, 11:07 h.; 52 min.). Repríza 22. 2. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.).
Lit.: Pokorný, Jan – ert (= Erhart, Michael): Zrušení kojeneckých ústavů bylo nepřipravené. Bez neziskovek to nejde, uznává Kubičíková z OSPODu. In web ČRo Plus, 20. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před rokem v Česku skončily kojenecké ústavy, do nichž byly umisťovány děti do tří let. V praxi se ale podle Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) ukazuje nedostatek pěstounů, přičemž ti stávající nemají povinnost přijmout dítě do péče. „Ukázalo se, že je škoda vydávat se cestou zákazů a rušení, místo aby byly dopředu vytvořeny lepší podmínky,“ upozorňuje Daniela Kubičíková, předsedkyně Profesní komory sociálně-právní ochrany dětí. (…)
Před zhruba dvěma lety začala v Evropské unii platit nová přelomová legislativa na regulaci sociálních sítí a velkých digitálních gigantů. A Evropská komise v posledních měsících zahájila řadu šetření kvůli klamání uživatelů či návykovému designu platforem. A padají už také první pokuty. Vymáháním evropské digitální legislativy se zabývá nový díl Bruselských chlebíčků. Připravila Zdeňka Trachtová.
Hovoří Marcel Kolaja, bývalý europoslanec za Piráty a ředitel pro evropskou politiku v mezinárodní organizaci Access Now.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 2. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.; 28 min.).
Lit.: and – Trachtová, Zdeňka: Kolaja: Americká nařčení jsou lichá. EU svobodu slova na sítích neomezuje. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už dva roky v Evropské unii platí nová digitální legislativa na regulaci digitálních gigantů a sociálních sítí. Podle bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji se Evropská komise teprve učí, jak zákony správně používat. „A stejně tak se digitální platformy učí, jak mají přesně tu legislativu implementovat. Není tak s podivem, že je otevřeno několik investigací,“ říká Kolaja v novém díle podcastu Bruselské chlebíčky. (…)
Existují i bezproblémové sociální sítě, které jsou od začátku v souladu s unijní legislativou? Chrání EU občany dostatečně před tzv. svlékacími nástroji umělé inteligence? A proč podle Marcela Kolaji digitální legislativu ohrožují snahy Evropské komise o zjednodušování pravidel? Poslechněte si nejčerstvější Bruselské chlebíčky.
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Stela Chvojková. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Artur Janoušek z investigativního týmu Radiožurnálu.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 2. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: „Policie si korupci vybájila.“ Ludvík zpochybňuje, že by mu odposlechy dokazovaly úplatky. In web ČRo Plus, 23. 2. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bývalý šéf Motola promluvil. Miloslav Ludvík trvá na nevině a vzkazuje, že u soudu se ukáže. Policie podle něj bude překvapená. Kvůli čemu? V čem měla pochybit? Jak se Ludvík hájí? A proč ještě nebyl obžalován? (…)
Sojuz 11 uskutečnil nejdelší pobyt lidí ve vesmíru. Ale znamenal i první smrt lidí v kosmu. Ve speciálu Portrétů řekne více Milan Halousek. Připravil David Hertl.
Natočeno 2026. Premiéra 19. 2. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Smrt ve vesmíru.
Lit.: Hertl, David: Smrt ve vesmíru: „Připravte koňak, uvidíme se doma!“ řekl před smrtí Volkov z paluby Sojuzu 11. In web ČRo Plus, 19. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poté, co Sovětský svaz prohrál pomyslný závod se Spojenými státy o vyslání člověka na Měsíc, soustředil se jeho vesmírný program na dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru a na vyslání vesmírné stanice. Jak to dopadlo, popisuje ve speciálu Portrétů Milan Halousek.
První orbitální stanici na světě (Saljut 1) vypustili Sověti na oběžnou dráhu v dubnu 1971. Hned první pokus o její obydlení skončil neslavně. Loď Sojuz 10 s tříčlennou posádkou odstartovala z Bajkonuru 23. dubna 1971 a zpočátku šlo vše podle plánu. (…)
Ostravská Bedřiška. Podobných dělnických kolonií z poválečné doby je plno. A mnohé z nich taky mizí. Bedřiška se ale proslavila tím, jak zarputile za ni obyvatelé bojují a jak nekompromisně radnice prosazuje plán na její likvidaci. S aktéry mluvila Marta Pilařová.
Natočeno 2026. Premiéra 18. 2. 2026 (ČRo Plus, 26 min.). Repríza 22. 2. 2026 (ČRo Plus, 5:30 h.; 22:05 h.).
Lit.: Pilařová, Marta: Do domů Bedřišky nemá teď smysl investovat, zní z Ostravy. Místní nabízí, že domky opraví i odkoupí. In web ČRo Plus, 18. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dělnických kolonií z poválečné doby je v Česku ještě plno, postupně ale mizí. Ostravská Bedřiška se ovšem proslavila tím, jak zarputile za ni její obyvatelé bojují a jak nekompromisně tamní radnice prosazuje plán na její likvidaci. „Vybaví se mi rodinná atmosféra, pomoc, to, že místní stojí při sobě,“ popisuje studentka Klára, podporovatelka kolonie. „Je tam blízko silnice, ale je tam i příroda. Působí to vesnicky a bezpečně.“ Kdo a proč chce Bedřišku zbourat?
Kolonie takzvaných finských domků původně určených pro horníky je ve správě obvodu a v majetku města. To před osmi lety přišlo s projektem na obnovu. Když se ale na ostravské radnici vyměnilo vedení a v čele usedl primátor Jan Dohnal (ODS), plány se změnily.
„Nedává smysl rozvíjet tu lokalitu podle původní studie. Abychom dokázali lokalitu naplnit a dostat tam 500 obyvatel, tak se bavíme o rekonstrukci a dobudování inženýrských sítí. Co se týče rekonstrukce těch finských domků, nemá smysl investovat do bytového fondu, který je dnes v takovém stavu,“ vysvětloval bourání domků.
Zánik kolonie prosazuje taky radnice městské části Mariánské Hory a Hulváky v čele se starostou Patrikem Hujdusem (nez.).
Jenže proti se postavili obyvatelé Bedřišky a získali podporu veřejnosti včetně studentky Kláry, která působí v iniciativě Bludičky pro přírodu. Na střeše jednoho domku se usadili aktivisté a skoro měsíc blokovali jeho demolici. Za komunitu obyvatel se postavil i prezident Petr Pavel. Nic z toho ale domek nezachránilo.
V lednu 2026 ovšem úředníci magistrátu shledali, že demolice v Bedřišce nebyla v souladu se zákony. Postoj vedení města to ale nezměnilo a starosta Hujdus věří, že demolice budou pokračovat. „Uvidíme, jak se to podaří vysoutěžit a získat demoliční výměr,“ říká. (…)
Powered by WordPress