Prezident Petr Pavel se opět vyslovil pro přijetí eura. Byl by vstup do eurozóny v českém zájmu? Nebo by vedl ke ztrátě svrchovanosti v rámci Unie, jak oponuje Andrej Babiš? Moderuje Lukáš Matoška.
Hovoří europoslanec TOP09 Luděk Niedermayer a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček, zvolený za SPD.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 6. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Jolana Hršelová a Matěj Šámal, obyvatelé bytu o 37.5 m. Je jich pět a bydlí v bytě o výměře 37,5 m čtverečních. Jolana Hršelová, Matěj Šámal a jejich tři synové si poměrně nové, vlastní bydlení pochvalují. Co museli promyslet, aby se do tak skromného prostoru vešli? Co všechno brali spolu s architekty v potaz? Bude se měnit jejich bydlení s tím, jak děti porostou? A jak se jim osvědčil minimalismus, který museli do svých životů výraznou měrou zakomponovat? Ptát se bude Ondřej Cihlář.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 28. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.); 6. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Podaří se Evropě díky novému balíčku dosáhnout nezávislosti na americkém a čínském technologickém sektoru? Jaké pojistky proti politickému vlivu na vysoké školy hodlá nabídnout nový vysokoškolský zákon? Jak se do německé aukce dostal uměle vybudovaný ostrov z dob NDR? Moderují Daniela Vrbová a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 6. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Stela Chvojková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.
Hovoří Ivan Kytka, novinář dlouhodobě žijící ve Velké Británii.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 6. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Vražda, která naštvala Anglii. Pět bodných ran a mrtvý student, kterého policie měla za pachatele. In web ČRo 1 Radiožurnál, 4. 6. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vražda, která naštvala Anglii. Southampton, pět bodných ran a mrtvý student, kterého policie původně považovala za pachatele. Vrah teď dostal doživotí. Otázky ale zůstávají, stejně jako obvinění z rasismu nebo marný boj proti útokům noži. (…)
Přímý přenos z oslavy 85. narozenin Ivy Janžurové ve Stavovském divadle.
Plánovaná premiéra 13. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.), neuskutečněno.
Lit.: Hloušková, Lenka: Iva Janžurová ruší svou narozeninovou oslavu ve Stavovském divadle. In web Novinky.cz, 2. 6. 2026 (článek). – Cit.: Oslava 85. narozenin Ivy Janžurové, která byla naplánována do pražského Stavovského divadla na 13. června, se konat nebude. Novinkám to sdělil mluvčí Národního divadla (ND) Tomáš Staněk. Zrušení akce zdůvodnil lékařským doporučením.
„Paní Iva se nyní zotavuje a je v období rekonvalescence. Profesor Petr Neužil (ošetřující lékař – pozn. red.) má ale obavu, že by setkání s tak velkým množstvím lidí tak krátce po uzdravení mohlo pro paní Ivu představovat zbytečné zdravotní riziko,“ napsal Staněk Novinkám s tím, že vstupné na akci se bude vracet v plné výši.
„Jakkoli jsme se na společné setkání všichni těšili, zdraví a klidné doléčení paní Ivy jsou v tuto chvíli tím nejdůležitějším. Věříme, že tuto situaci přijmete s pochopením a laskavostí,“ uvedl dále.
Akci nazvanou Tobogan – Iva Janžurová 85, která měla proběhnout ve Stavovském divadle, měl přenášet 13. června živě od 11:00 také Český rozhlas. Ten bude o náhradním titulu pro své vysílání teprve informovat. (…)
Jessica Harrop je producentka a držitelka cen Emmy a Peabody Award za dokumentární filmy, která kariéru zasvětila popularizaci vědy prostřednictvím filmu: „I když denně používáme technologie, které nás spojují, myslím, že nás jednoznačně také rozdělují a způsobují, že se cítíme izolovanější a osamělejší. A myslím, že přemýšlet o tom, jak hledat společnou řeč a jak nám v tom může věda pomoci, protože přeci všichni žijeme na jedné planetě a jsme propojeni.“ Jaké jsou trendy v popularizaci vědy filmovým obrazem? Hovory, které vznikly na mezinárodním festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc, moderuje Markéta Vozková.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 6. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host: RNDr. Monika Beličková, zástupkyně ředitele Ústavu hematologie a krevní transfuze. Je u nás dost dárců? Co se s drahocennou tekutinou děje po odběru? Proč ji stále neumíme plně nahradit? A co všechno se dnes z krve dá poznat? Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marie Retková.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 6. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Donášel na mě soused? Kamarád? nebo dokonce příbuzný? Kdo v mém okolí spolupracoval se Státní bezpečností. To byla palčivá otázka, která po Sametové revoluci zajímala každého. Odpověď na ni přinesly na začátku 90. let takzvané Cibulkovy seznamy. Na příběhy spolupracovníků STB – ať už skutečných nebo domnělých – se tentokrát zaměřili Lucie Korcová a Mikuláš Kroupa.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 6. 2026 (ČRo Plus, 20:32 h.; 27 min.).
Lit.: Korcová, Lucie – Kroupa, Mikuláš: Údajní i skuteční spolupracovníci StB. Obvinění, které dokázalo zničit život. In web ČRo Plus, 3. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Donášel na mě soused? Kamarád? Nebo dokonce příbuzný? Kdo v mém okolí spolupracoval se Státní bezpečností? To byla palčivá otázka, která po sametové revoluci zajímala každého. Odpověď na ni přinesly na začátku 90. let takzvané Cibulkovy seznamy. Přesto pohled na ně není černobílý. Za každým jménem se totiž skrývá jiný příběh.
Státní bezpečnost patřila k nejobávanějšímu nástroji komunistické moci. Prostřednictvím rozsáhlé sítě agentů, kteří neváhali špehovat, vyhrožovat i vydírat, zasahovala do životů tisíců lidí. Agenti navíc využívali vlastní informátory – ty, kteří s nimi tajně spolupracovali. Ať už dobrovolně z přesvědčení, nebo z donucení a strachu. Po roce 1989 se národ začal ptát, čí jména jsou zapsána ve svazcích StB a jejich spolupracovníků.
„Minulost každého člověka tvoří i jeho identitu,“ popisuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa a pokračuje: „Pokud vím, jaký ten člověk byl, zajímá mě, jak se staví ke své minulosti. To je i ponaučení z minulosti celého národa a zároveň nás to vede k přemýšlení nad svou vlastní minulostí – jak bych se sám zachoval v tak těžké chvíli, kdybych byl třeba vyšetřován Státní bezpečností.“ (…)
Češi se rychle učí, jak sdílet elektřinu, kterou si sami vyrobí. Už víc než rok platí série zákonů, která to umožňuje. Komunitní energetiky se účastní jednotlivci, podnikatelé nebo celé obce a města. Proč to dělají, jak je to složité, kde hledat výhody a kde bariéry dalšího rozvoje a jak to funguje v zahraničí, zjišťoval Jan Kaliba.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 6. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Ludvík Vaculík (1926-2015) nebyl jen spisovatel a novinář. Ve svém životě zastával mnoho rolí. Následující pořad jej představuje jako spisovatele, disidenta, Valacha a indiána, muže, přítele a otce. Ke stému výročí Vaculíkova narození připravili a v nahrávkách hovoří Anna Mrázková a Marcel Peterka. V pořadu dále účinkují Petr Kotyk, Vladimír Karfík, Břetislav Rychlík a Jan Vaculík. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Hana Mikolášková.
Účinkují Tomáš Šulaj, Jaroslav Tomáš, Tomáš David, Hana Briešťanská a Markéta Matulová.
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 3. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 117 min.).
Lit.: Mrázková, Anna – Peterka, Marcel: Verze a kontroverze Ludvíka Vaculíka. In web ČRo 3 Vltava, 3. 6. 2026 (článek). – Cit.: Ludvík Vaculík (1926−2015) nebyl jen spisovatel a novinář. Ve svém životě zastával mnoho rolí. Následující pořad jej představuje jako spisovatele, disidenta, Valacha a indiána, muže, přítele a otce. Ke stému výročí Vaculíkova narození připravili a v nahrávkách hovoří Anna Mrázková a Marcel Peterka. (…)
Sto let od narození Ludvíka Vaculíka (1926–2015) není jen příležitostí k ohlédnutí za literární legendou, ale i k dialogu mezi generacemi. Pořad z cyklu Večer na téma s názvem Verze a kontroverze Ludvíka Vaculíka, který připravili mladí scenáristé Anna Mrázková a Marcel Peterka, zkoumá šíři autorova odkazu i mnohovrstevnatost jeho povahy.
Cesta čerstvých absolventů Divadelní fakulty JAMU za hledáním stop Ludvíka Vaculíka začíná v Památníku národního písemnictví u literárního historika a archiváře Petra Kotyka, dále navštívili literárního kritika Vladimíra Karfíka a autorova syna Jana Vaculíka. Ten se s otcovým dílem vypořádává aktivně: účinkuje v divadelní inscenaci Vaculíkova románu Sekyra v brněnském HaDivadle.
O síle Vaculíkova slova a jeho převodu na jeviště hovoří rovněž režisér této inscenace Břetislav Rychlík. V pořadu zazní ukázky z Vaculíkových textů Jak se dělá chlapec, Český snář, Rušný dům či Morčata a dále úryvky z textů jeho manželky Madly a dcery Cecílie.
Powered by WordPress