23. díl zábavné roadshow Českého rozhlasu. Akce se uskutečnila 5. června 2026 na státním zámku v Telči. Hosté: Martina Viktorie Kopecká a Martin Chodúr. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2026. Repríza 23. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 9:04 h.).
23. 8. 2026
22. 8. 2026
Po Česku – Příroda v okolí Prahy (2026)
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Janem Hockem na výletech do přírody v okolí Prahy.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Chyba systému – Jak se připravit na krize (2026)
Česko se po třiceti letech relativního klidu učí znovu přemýšlet o krizích. Jak jsme na ně připravení, jak moc jsme ochotní se na ně připravit a kdo za to nese odpovědnost – stát, samosprávy, nebo jsme to my občané? A poučili jsme se z povodní nebo z pandemie covidu? Moderátor Petr Vizina. Editorka Iva Vokurková. Zvukový obal Jonatán Vidlák. Grafika František Novotný. Kreativní producent Lukáš Sapík.
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Dušan Uhlík, ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení Generálního ředitelství hasičů.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 8. 2026 (ČRo Plus, 11:07 h.). Repríza 23. 8. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.).
Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Hasič Uhlík: Odolný občan, odolná společnost, odolný stát. Tak se zvládají krize, ve Finsku to umí. In web ČRo Plus, 21. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko se po víc než 30 letech relativního klidu a bezpečí učí znovu přemýšlet o krizích. Jak moc jsme na ně připraveni a kdo ještě doma nemá zásoby vody, potravin a léků, jak stanovuje příručka 72 hodin? „Nemáme doma výbavu na tři dny, ale na tři týdny. Vše je ve správě manažerky logistiky a zásobování, která spoléhá i na vlastní úsudek,“ říká s nadsázkou o své domácnosti Dušan Uhlík, který má u Hasičského záchranného sboru na starost civilní ochranu a krizové plánování. (..)
Osobnost Plus – Milena Steinmasslová (2026)
Milena Steinmasslová, herečka. Ve dvoudílném filmu o temné době naší historie Gerta Schnirch hraje sudetskou Němku Gertu v době, kdy už je babičkou. Kdy se sama poprvé dozvěděla o poválečném vyhnání německy mluvícího obyvatelstva? Rozumí tomu, proč nastala tak vyhrocená debata kolem sudetoněmeckých dnů v Brně na konci května? A jak jí Český lev za roli ve filmu Němá tajemství změnil život? Moderuje Světlana Witowská.
Natočeno 2026. Premiéra 22. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.). Repríza 23. 8. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.).
Postavy světového filmu – Evald Schorm čili Odvaha žít (1967)
Připravil Aleš Fuchs. Režie Helena Philippová.
Účinkuje Josef Červinka.
Natočeno 1967. Premiéra leden 1968 (12:35 h.). Repríza 22. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:45 h.) v cyklu Víkendová příloha.
21. 8. 2026
Auditorium – Počátky krátkovlnného vysílání jako „měkká síla“ Československa (1936–1938) 1/8 (2026)
Tvůrci nezjištěni.
Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 24. 8. 2026 (MujRozhlas, 6:00 h.).
Obsah: 1. ČSR jako stát s hlubokými dějinnými kořeny – 2. ČSR jako stát Masarykův – 3. ČSR jako bašta demokracie – 4. ČSR jako země mimořádné kulturní úrovně – 5. ČSR jako domov spokojených zemědělců – 6. ČSR jako úspěšná průmyslová velmoc – 7. ČSR jako atraktivní turistická destinace – 8. ČSR jako stát ochotný ke kompromisu i odhodlaný k obraně.
Lit.: anonym: Počátky krátkovlnného vysílání jako „měkká síla“ Československa (1936–1938). In web MujRozhlas, 21. 8. 2026 (článek). – Cit.: srpna 2026 uplyne 90 let od chvíle, kdy československá rozhlasová společnost Radiojournal zahájila pomocí vysílače v Poděbradech vysílání na krátkých vlnách do širokého světa. V době zhoršujícího se geopolitického postavení Československa bylo krátkovlnné vysílání klíčovým nástrojem tzv. měkké síly, pomocí níž se mladý středoevropský stát pokoušel u zahraniční veřejnosti pro sebe získávat sympatie i politickou podporu. V několika světových jazycích (především angličtině, španělštině a francouzštině) a v českých i slovenských relacích, jež byly určeny zámořským krajanům, budovalo krátkovlnné vysílání pozitivní obraz československého státu. Výběr z nejstarších dochovaných krátkovlnných nahrávek z let 1937–1938 ukazuje klíčové tematické okruhy tehdejší propagace. Poslechněte si, jak se Československo před 90 lety na krátkých vlnách stylizovalo do role kulturně, demokraticky i hospodářsky vyspělého státu, jehož osud neměl být světu ani lidstvu lhostejný.
Krátkovlnné vysílání ve druhé polovině třicátých let zhusta pracovalo s historickými argumenty. Ty se pokoušely dokázat, že Československá republika roku 1918 nevznikla náhodou, nýbrž byla přirozeným vyvrcholením staletého budování státnosti, kultury a civilizace ve střední Evropě. Na příkladu Pražského hradu představil zahraničním krajanům v českojazyčné přednášce základní obrysy tohoto vývoje kunsthistorik Zdeněk Wirth (4. 3. 1937).
Osobnost a dílo Tomáše Garrigua Masaryka i hodnoty, které vtisknul první republice, byly hojnými tématy československého krátkovlnného vysílání do zahraničí. Poslechněte si, jak o Masarykovi u příležitosti jeho 87. narozenin vyprávěl Adolf Maixner. Tato rozhlasová přednáška Masarykova osobního lékaře byla určena pro uši zámořských krajanů, proto byla uskutečněna v českém jazyce (7. 3. 1937).
Československé krátkovlnné vysílání šířilo ve světě během druhé poloviny třicátých let obraz první republiky jako demokratického, svobodného a politicky pluralitního státu, který odmítá fašistické i komunistické extrémy. Poslechněte si anglickojazyčnou přednášku, v níž filosof, teolog a politik Jan Blahoslav Kozák vyvozoval tuto hodnotovou orientaci Československa z historické zkušenosti a národního charakteru jeho obyvatel (4. 4. 1938).
Krátkovlnné vysílání v druhé polovině třicátých let s oblibou tematizovalo vysoký kulturní potenciál Československé republiky, rozebíralo konkrétní umělecké výkony (především na hudebním poli) a vyzdvihovalo československý kulturní vliv na ostatní národy i státy. Před začátkem divadelní sezóny 1938/1939 zhodnotil pro zahraniční krajany v českojazyčné přednášce kulturní vzestup předchozích dvaceti prvorepublikových let spisovatel Josef Hora (10. 9. 1938).
Krátkovlnné vysílání během druhé poloviny třicátých let zobrazovalo Československou republiku jako zemi, v níž se dobře žije zemědělskému lidu. Poslechněte si, jak o československém rolnictvu, jeho výdobytcích, jednotě i lásce k celému národu vyprávěl zámořským krajanům předseda agrární strany Rudolf Beran (24. 6. 1937).
Krátkovlnné vysílání ve druhé polovině třicátých let informovalo světovou veřejnost o stavu československé ekonomiky a vyzdvihovalo úspěchy jejích dílčích odvětví, především průmyslu. Krátké vlny tak v zahraničí šířily renomé Československa jako potenciálně dobrého obchodního partnera i země vhodné pro investice. Poslechněte si přednášku o prvorepublikové industrializaci Slovenska a jejích pozitivních důsledcích, kterou pro zahraniční krajany pronesl ve slovenském jazyce ekonom Peter Zaťko (15. 8. 1938).
Krátkovlnné vysílání pomáhalo ve druhé polovině třicátých let šířit ve světě obraz Československé republiky jako atraktivní země s množstvím přírodních, historických a kulturních památek. Poslechněte si českojazyčnou přednášku, v níž rozhlasový pracovník Miloš Kocourek radil americkým krajanům, kteří se chystali na nadcházející všesokolský slet, s výběrem vhodného suvenýru (31. 5. 1938).
V létě a na podzim 1938 zprostředkovávalo krátkovlnné vysílání zahraniční veřejnosti názory československých politických špiček i novinářů na řešení dramaticky se vyhrocující mnichovské krize. Tito lidé zdůrazňovali ochotu k nalezení kompromisu se sudetskými Němci a vyzdvihovali dalekosáhlé ústupky, nabízené Československem v zájmu míru. Zároveň však jasně varovali, že ustupování nesmí vést ke zničení republiky a že se v případě nutnosti bude Československo bránit zbraněmi. Jedním z těchto lidí byl ve své českojazyčné přednášce určené pro krajany novinář Hubert Ripka (10. 9. 1938).
Psycho – Proč prostě neodejde? Příběh Simony Monyové ukazuje, jak funguje past domácího násilí (2026)
Velká gesta a ponižování – domácí násilí často začíná jako láska z románu. Proč je tak těžké odejít z násilného vztahu? Připravili Karolína Faberová a Pavel Šebesta.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 8. 2026 (ČRo Rádio Wave, 36 min.).
Lit.: Faberová, Karolína – Šebesta, Pavel: Proč prostě neodejde? Příběh Simony Monyové ukazuje, jak funguje past domácího násilí. In web ČRo Radio Wave, 20. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: Úspěšná, slavná, chytrá a oblíbená spisovatelka. I přesto se Simona Monyová stala obětí domácího násilí, které podle pozdějších zjištění trvalo roky. Nový díl podcastu Psycho se k jejímu příběhu vrací i skrze minisérii Monyová a vysvětluje, proč otázka „proč neodešla?“ míří úplně špatným směrem.
Domácí násilí často nevypadá jako jeden náhlý zlom. Toxický vztah může začínat velkými gesty, intenzivní blízkostí a pocitem dokonalé lásky jako z románu. Jenže ponižování přichází pomalu a nenápadně: nejdřív poznámky k oblečení, pak kontrola peněz, izolace od práce nebo přátel, shazování a přehazování viny. Období strachu a napětí se navíc střídají s „líbánkami“, omluvami a dalšími důkazy lásky. Právě tenhle cyklus může oběť postupně dusit a zároveň ji k pachateli silněji poutat. „Tenhle zvláštní stav je zvenku nepochopitelný a frustrující,“ říká Karolína. I proto podle ní okolí často nerozumí tomu, proč oběť zůstává, vrací se nebo pachatele kryje.
V epizodě zaznívá i to, že pachatelé domácího násilí často testují hranice a hledají zranitelnost. „Oběť může vypadat opravdu jakkoliv,“ připomíná Pavel. Úspěch, vzdělání ani sebevědomí nejsou ochranný štít proti manipulaci, ekonomické závislosti nebo vztahové pasti, ve které se péče střídá se strachem. (..)
Dobré dopoledne s ČRo Brno – Jana LeBlanc (2026)
Připravila Jarka Vykoupilová.
Hovoří spisovatelka Jana LeBlanc.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 20. 8. 2026 (ČRo Brno, 28 min.).
Lit.: Vykoupilová, Jaroslava – lop: Knížka Tramvaják baví rodiče i děti, těší Janu LeBlanc. Impulzem pro její napsání byly synovy otázky. In web ČRo Brno, 20. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Benjamin spíš jen pokládal otázky. Já jsem se na ně snažila hledat a formulovat odpovědi,“ popisuje Jana LeBlanc, jak vznikala knížka Tramvaják. Ta je pro všechny milovníky tramvají – nejen pro děti, ale i jejich rodiče a mapuje tramvaje v rámci celé republiky. Ale také to, jak se vlastně takovým tramvajákem stát: „Je to nějaký proces, který zabere čas. Není to jenom o tom, že cinkáte a šlapete na pedál,“ říká LeBlanc. (…)
21. srpen 1968 v brněnském rozhlase (2026)
Irena Večeřová. Vzpomínka na vysílání v brněnském rozhlase v srpnu 1968. Připravil Miloš Šenkýř.
Zkrácené znění vzpomínky načetla současná moderátorka Českého rozhlasu Brno Alena Přikrylová.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 21. 8. 2026 (ČRo Brno, 9 min.) v cyklu To nejlepší k poslechu.
Lit.: Šenkýř, Miloš: Poslechněte si vzpomínku: 21. srpen 1968 v brněnském rozhlase. In web ČRo Brno, 21. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Při událostech 21. srpna 1968 pomáhali brněnským rozhlasákům dokonce krasobruslaři, pekaři a popeláři. I to se dozvíte z jedinečné vzpomínky. (…)
Udržet rozhlasové vysílání 21. srpna 1968 byl výjimečný výkon. Přibližuje ho vzpomínka jedné z tehdejších rozhlasaček Ireny Večeřové. Ta ji sepsala jako jednu z kapitol v knize, kterou zanechala své rodině. Kapitolu k výročí událostí v roce 1968 poskytla Českému rozhlasu Brno její dcera Jana Šimečková. Vzpomíná, že jí tehdy bylo osm let a dodnes si pamatuje, jak ji tatínek v noci vzbudil a společně maminku poslouchali z rozhlasu.
Technici horečně vymýšlejí, jak dál. Rozepisují se další služby, i když nemáme Beethovenku, budeme prý vysílat z kabiny v opeře, odkud vysílá hudební redakce opery a koncerty. Sporťáci spolu s techniky zase vymysleli, že by se dalo vysílat také z kabiny na Zimním stadionu za Lužánkami, odkud komentují sportovní utkání. To všechno je přece rozhlasová půda, nikdo nemůže rozhlas obvinit, že vysílá z ilegality. Píšící redaktoři už mají domluvené útočiště na České v místnosti nad knihkupectvím „U Barviče“ – krycí jméno „U štětce“. tehdejší rozhlasačka Irena Večeřová
Kapitola v knize má název JSME S VÁMI, BUĎTE S NÁMI! – a připomíná, že tehdy rozhlas v Brně dokázal informovat posluchače díky pohotovým reakcím svých zaměstnanců, kteří zamaskovali nejen hlavní sídla v dnešní Kounicově a hlavně Beethovenově ulici, ale také menší studia v divadle či na zimním stadionu. Dokázali přitom i malé technické zázraky, když propojovali vysílání.
Příběhy 20. století – Touha cestovat a být svobodný 1/2 (2026)
Připravil Adam Drda.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 16. 8. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.).
Lit.: Drda, Adam: Touha cestovat a být svobodný. Příběh tří maturantů z Jihlavy, kteří v létě 1989 utekli přes Jugoslávii na Západ (1. část). In web ČRo Plus, 16. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři maturanti z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se do Itálie nebo do Rakouska, a odtud dál, nejspíš do Ameriky. V srpnu se jim podařilo překročit hraniční řeku Mura (německy Mur).
Ten útěk může z dnešního hlediska vypadat poněkud neuváženě: stálo to za to, tak krátce před pádem železné opony? Jenomže to je právě dnešní hledisko: v létě 1989 působil československý komunistický režim na běžného člověka podobně nehybně, jako – dejme tomu – o tři roky dřív. Státní bezpečnost (StB) evidovala v devětaosmdesátém 5,5 tisíce občanů, kteří emigrovali na Západ. (…)