Radiojournal z Brna v esperantu. Připravil Josef Veselý. Režie Zdeněk Kozák.
Z archivních záznamů hovoří Jiří Vítězslav Šamla, František Kožík a Karel Höger.
Připravil ČRo Brno v roce 2012. Premiéra 1. 1. 2013 (ČRo Brno, 14:30 h.; 25 min.). Repríza 25. 7. 2025 (ČRo Brno, 24 min.) v cyklu To nejlepší k poslechu pod názvem Kiel vi fartas aneb příběh Verda Stacio.
Pozn.: Verda stacio neboli Zelená stanice – tak se jmenoval v esperantu vysílaný program brněnského Radiojournalu, který si kdysi ladili domácí i vzdálení zahraniční posluchači. Ve třicátých letech minulého století bylo z Brna odvysíláno přes 300 pořadů, včetně Čapkovy hry R.U.R. anebo esperantsky zpívané Prodané nevěsty.
Přenosy v esperantu zaujaly svět
Verda stacio, neboli Zelená stanice. Tak se jmenovalo pravidelné vysílání brněnského Radiojournalu v esperantštině pro zahraniční posluchače. Podílel se na něm i spisovatel František Kožík, tehdejší redaktor Radiojournalu. Kolem Verda stacio se také vytvořila umělecká skupina Trakt, jejíž členové připravovali kulturní pořady v esperantštině. Stanice začala vysílat 31. května 1932 a brněnský esperantista Jan Werner tvrdí, že takovou úroveň jako v Brně nemělo esperantské vysílání nikde na světě.
Podle Wernera pojmenovali stanici zelenou zřejmě proto, že tuto barvu někdy lidé vnímají jako symbol naděje. „Objevuje se i v názvu umělého jazyka. Esperanto se dá totiž do češtiny přeložit jako doufající člověk,“ uvedl Werner.
Předseda Klubu esperantistů v Brně Miroslav Malovec upozornil, že program vysílání byl rozmanitý. „Zahrnoval programy o historii Československa, literatuře, filmu, divadle, zprávy z průmyslu i obchodu. Také se hodně vysílalo o automobilových závodech na Masarykově okruhu,“ řekl Malovec. Jak dodal, velmi populární byla také rozhlasová čtení, hry a opery. Kožík napsal pro Verda stacio rozhlasovou hru Sur rozoj sternite, česky Na růžích ustláno, která zaznamenala velký úspěch. „Umělci četli třeba Babičku, nabídli i Smetanovu Prodanou nevěstu. V předvečer druhé světové války stanice vysílala Čapkovu Bílou nemoc,“ sdělil Malovec.
Brněnské vysílání mělo mnoho kladných ohlasů. „České vysílání v esperantu mělo mimořádnou kulturní úroveň. Zapojili se do něj profesionální herci a zpěváci. To tehdy ve světě nemělo obdobu,“ podotkl Werner. Umělci okolo Zelené stanice dokonce založili skupinu Trakt. Kromě Kožíka byl členem třeba jeho přítel herec Karel Höger nebo Kožíkova první žena Zdeňka Švabíková.
Po válce se Verda stacio přestěhovala do Prahy. Z této éry se zachovala nahrávka Rusalky, kterou zpívala Marie Tauberová. „Na jevišti ji přitom nikdy nezazpívala,“ řekl Malovec. V roce 1951 přenosy skončily. Novým internacionální jazykem měla být podle Wernera už navždy jen ruština. O konkurenta v podobě esperanta nikdo z nového vedení státu nestál.
Unikátní rozhlasové vysílání připomene pořad Josefa Veselého.
Lit.: Zouhar, Marek – Veselý, Josef: Kiel vi fartas aneb příběh Verda Stacio. Rozhlasové stanice, která vysílala v esperantu. In web ČRo Brno, 25. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V souvislosti s pořádáním Světového kongresu esperanta v Brně připomínáme pořad o brněnském rozhlasovém vysílání v tomto jazyce. (…)
Pražský Radiojournal vysílal poprvé v esperantu už v roce 1923, tedy v prvním roce svého vysílání, ovšem pak štafetu v propagaci a vysílání v esperantu přebral částečně a nakonec zcela brněnský rozhlas. Už v roce 1927 se tu vysílal kurz esperanta a v 30. letech zažila brněnská Verda Stacio, tedy stanice ve znamení zelené esperantské hvězdy, své zlaté časy.
Důvodem bylo především značné rozšíření programové nabídky. Od původních přednášek na všemožná témata se brněnský rozhlas dostal až k vysílání umělecké tvorby v esperantu. Herecké seskupení Trakt uvádělo v esperantu hry, opery, operety i pásma. Největší zásluhu na tom měla trojice Karel Hӧger, František Kožík a Jiří Vítězslav Šamla. (…)
První dva dobře znáte. Karel Hӧger byl vůdčí postavou onoho hereckého seskupení, které absolvovalo základy esperanta a hrálo v něm, František Kožík byl v té době plodným rozhlasovým autorem, který propadl i možnostem nového jazyka. Šamla byl brněnský rozhlasový technik a hlasatel a zřejmě tehdejší největší propagátor esperanta na půdě rozhlasu. Všichni tři vystupují v pořadu, který mapuje historii tzv. Verda Stacio – důvody, proč vznikla, postupné kroky jejího programu, motivace, které jednotliví účastnici tohoto „projektu“ měli, a samozřejmě i důvody zániku, které přišly se změnou politické situace na konci 30. let minulého století.
A dodatek pro neznalé – kiel vi fartas v esperantu znamená „jak se máte“. Pořad Příběh Verda Stacio pro vysílání připravil Josef Veselý.