Generál Josef Hercz, dlouholetý místopředseda Československé obce legionářské, zemřel v třiadevadesáti letech v roce 2010. Patřil k posledním, kteří zažili druhou světovou válku na Středním východě, bojoval v poušti Sýrie, Libanonu, Egypta a Palestiny. Díky Paměti národa máme k dispozici několikahodinový záznam jeho vzpomínek, zpracoval je Mikuláš Kroupa.
Natočeno 2023. Premiéra 5. 11. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 15. 11. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Lit.: Kroupa, Mikuláš: Jako trosečník v malém člunu chtěl spáchat sebevraždu. Přežil a zachránil 500 lidí. In web ČRo Plus, 5. 11. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Generál Josef Hercz, chirurg a primář z pražské nemocnice Bulovka, byl jedním z posledních pamětníků námořní katastrofy z roku 1940. 500 lidí ztroskotalo s říčním parníkem Pentscho uprostřed Středozemního moře. Pět lidí se stalo jejich zachránci, jedním z nich byl i Josef Hercz.
(…) Dva metry vysoký 90letý hromotluk generál Hercz místo poklidného důchodu na chalupě trávil volný čas v kanceláři Československé obce legionářské. Na stole stával psací stroj, kolem spousta papírů, každou chvíli někdo zaťukal a vtrhnul do kanceláře: „Pepíku, tak Špaček už dneska nepřijde!“ oznamuje nepřítomnost předsedy obce generála Špačka neznámý hlas z výjimečné nahrávky vzpomínek Hercze pro Paměť národa, kterou pořídil v roce 2004 redaktor Hynek Moravec.
Josef Hercz se narodil roku 1917 jako čtvrtý ze šesti bratrů v židovské rodině hospodařící na východním Slovensku na samotě Čalovka v obci Egreš. Odmaturoval v Košicích, několik semestrů studoval medicínu v Praze. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 se vrátil domů.
Odvedli ho do pracovních oddílů, kde otrocky dřeli na stavbách zejména Romové a Židé. Jeho dva starší bratři utekli za hranice tzv. balkánskou cestou. Zanedlouho je následoval i Josef. Připojil se k židovskému transportu do Palestiny.
Z Bratislavy 18. května 1940 vyplul po Dunaji kolesový parník Pentscho, který předstíral, že se plaví pod paraguayskou vlajkou a námořníci víza dokladovali falešnými dokumenty. Za tři týdny měl parník ukončit cestu v rumunské Sulimě, kde se měli uprchlíci nalodit na zámořskou loď a dopravit se k břehům Palestiny. (…)