Michal Stehlík, historik. Izrael je blízkovýchodní zemí, k níž máme nadstandardní vztah. Je to dáno naším historickým dědictvím? Umíme se na současný Izrael dívat kriticky? Zeptá se Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 28. 10. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: Vizina, Petr – esta: Češi a Izrael? Vidíme v něm víc dějiny než dnešní politiku, je to generační zkušenost, říká Stehlík. In web ČRo Plus, 28. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zájem českých médií o úterní volby v Izraeli potvrzuje nadstandardní vztah, který Češi k zemi mají. Data ale ukazují, že bezvýhradná podpora Izraele je v Česku generační záležitostí. „Československo má historii antisemitských kampaní od Rudolfa Slánského až po konec 80. let. Se sametovou revolucí jsme si uložili Izrael v generační zkušenosti jako něco automaticky pozitivního,“ upozorňuje v Interview Plus ředitel Muzea literatury Michal Stehlík z podcastu Přepište dějiny.
„Když řekneme Izrael, myslíme tím víc dějiny než dnešek. Jako společnost jsme spíš odvrácení hlavou do minulosti, než abychom řešili současnost, který je mnohdy složitější a rozporuplnější,“ poukazuje a připomíná: „Navíc tam hledáme nějakou vlastní roli, což je pro českou společnost vždycky důležité. Jakmile máme jenom trošku stopu v dějinách světa, tak si to hýčkáme.“
I z toho důvodu podle něj nejsme k zahraničním událostem, a to včetně současné politice Izraele v Gaze, příliš kritičtí. Intenzivněji vnímáme pouze témata, která se nás bezprostředně dotýkají a s nimiž souzníme.
Proto byl Izrael Čechům bližší, když jej Miloš Zeman prezentoval jako opak terorismu nebo když Petr Fiala (ODS) jako jediný v Evropě otevřel otázku přesunu velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, všímá si historik. (…)