Jak poznáme vysoce funkční závislost? Jak se liší od stereotypních představ o závislostech? Lze být dlouhodobě funkční a přitom závislý? Jak závislost dopadá na okolí závislého, jeho blízké a rodinu? Připravila Lucie Zajda.
Hovoří Adam Schmidt.
Natočeno 2026. Premiéra 1. 9. 2026 (ČRo Rádio Wave, 19:00 h.; 33 min.).
Pozn.: Nádech je pořad o duševním zdraví, vztazích a seberozvoji. O tom, co se odehrává uvnitř nás. Co cítíme a proč, jak se vztahujeme sami k sobě i ke světu kolem. (anotace)
Lit.: Zajda, Lucie: Jsem v pohodě, vždyť funguju. Vysoce funkčně závislí jsou mistři maskování, říká psychoterapeut. In web ČRo Radio Wave, 1. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mnozí z nás si závislého člověka představí jako člověka bez práce, bez vztahů, bez budoucnosti. Realita ale bývá často plíživější. „Vysoce funkčně závislí zpravidla naplňují představy o tom, jak žije řádný člověk: mají práci, vztahy, často vydělávají hodně peněz,“ přibližuje psychoterapeut Adam Schmidt. Takoví závislí jsou navíc mistři maskování a problém tak dlouho nemusí odhalit ani jeho nejbližší.
„Závislý člověk věnuje spoustu energie do vytváření podmínek, ve kterých může užívat pro něj ‚bezpečně‘. Jsou to rituály, kdy, kde a za jakých podmínek se může napít nebo užívat jiné drogy, aniž by to ostatní zjistili,“ říká Adam Schmidt. V rodinách také často vznikají takzvané kodependentní vztahy: „Rodina to pak z velmi pochopitelných důvodů nechce vidět a přehlíží to – například protože je tatínek živitelem rodiny. Jenže tím mu to jistým způsobem umožňuje. Když mu nenastavíme zrcadlo, není ani schopen vidět realitu takovou, jaká je.“
Závislý člověk pak často zažívá pocit osamocení a samoty. „Bývá izolovaný, odpojený – a toho si pak rodina také velmi často všímá,“ popisuje psychoterapeut. Podle něj závislost ovlivňuje biologický, psychický, sociální i spirituální rozměr lidských životů. „A zároveň vzniká právě proto, že nejsem schopen tyto jednotlivé věci opečovávat,“ dodává. (…)