František Skála, výtvarník a hudebník. „V mých denících se ukazuje, že některé nápady mám v hlavě i přes dvacet let, pořád se objevují, mizí a zase se vracejí,“ říká multižánrový umělec, o němž teď vznikl dokumentární film Veřejný prostor Františka Skály. Proč svou novou čtyřtunovou a čtyřmetrovou drátěnou sochu se zkráceným názvem Slávek věnoval odstrkovaným bytostem na okraji? Je pořád ještě Tvrdohlavý? A co mu dělá radost ve veřejném prostoru? Moderuje Světlana Witowská.
Natočeno 2026. Premiéra 25. 7. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.).
Lit.: Witowská, Světlana – esta: František Skála: Věci mají v uměleckém díle nejvyšší formu bytí. Proto mi není líto ničeho, ani mého života. In web ČRo Plus, 25. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Některé nápady mám v hlavě i přes dvacet let. Pořád se objevují, mizí a zase se vracejí, přiznává multižánrový umělec František Skála, o kterém teď režisér Petr Slavík natočil dokumentární film s názvem Veřejný prostor. „V historii dávala vládnoucí vrstva – včetně komunistů – peníze na kulturu. Byla to reprezentace šlechty a vládců, co vytvořilo umění minulých staletí. Ale co reprezentuje dnešní vládnoucí třídu? Je to docela zoufalé,“ zamýšlí se Skála v Osobnosti Plus.
Ve své nejstarší vzpomínce z dětství objíždí na kole park kostela Cyrila a Metoděje v Karlíně a nachází různé předměty, tím prvním významným byl podlouhlý magnet. Stejným způsobem hledá a sbírá artefakty pro své umění dodnes. (…)