Mark Ravenhill. Nepřikrášlený a přesto dojemný portrét ženy, která bojuje s mizející pamětí o to, kým byla. Hra o mateřství, lásce, úzkosti i odcházení. Překlad Jakub Škorpil. Dramaturgie a rozhlasová úprava Renata Venclová. Režie Izabela Schenková. Hudba a zvukový design Jan Trojan. Zvuk Tomáš Pernický.
Účinkují Daniela Kolářová, Miroslav Krobot, Miloslav König, Johana Matoušková, Jonathan Skála, Marie Anna Myšičková, Vojtěch Franců, Martin Donutil, Anna Kameníková, Lenka Krobotová, Jakub Žáček a další.
Natočeno v roce 2026. Premiéra 9. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 66 min.) v cyklu Večerní drama.
Lit.: Venclová, Renata: Mark Ravenhill: Angela. Daniela Kolářová v roli ženy, která nepoznává svého syna. In web ČRo 3 Vltava, 9. 6. 2026 (článek). – Cit.: Hra o jedné úplně obyčejné a zároveň výjimečné ženě. Angela od mala toužila po velké rodině, nakonec se jí narodil jediný syn. A ani toho na konci života nepoznává. (…)
Ve své první autobiografické hře složil dramatik Mark Ravenhill poctu vlastní matce, která posledních pět let před smrtí bojovala s Alzheimrovou chorobou. Bez sentimentu, ale s účastí Ravenhill vypráví o mateřství, lásce, úzkosti i odcházení. V titulní roli české premiéry se přestavuje výtečná Daniela Kolářová. (…)
Rozhlasová inscenace vznikla jako připomínka šedesátých narozenin jednoho z nejvýraznějších současných britských dramatiků. Mark Ravehill (*7. června 1966) známý především díky přelomové hře Shopping and Fucking tentokrát překvapuje intimním a osobním příběhem.
„Moje maminka zemřela v roce 2019 a já jsem si uvědomil, že je to příběh, který už dlouho chci vyprávět. Přišlo mi logické použít skutečná jména lidí a všechno podat co nejjednodušeji a nejupřímněji,“ uvedl autor.
Angela sleduje vyprávění 82leté ženy, jejíž vzpomínky se postupně rozpadají. Hrdinka se vrací k vlastnímu dětství, k manželství, k bolestným zkušenostem s mateřstvím. Hra se pohybuje mezi přítomností a minulostí a skládá portrét ženy, která se snaží uchovat svou identitu ve chvíli, kdy jí selhává paměť.
„Není tam žádný okamžik, který bych si zcela vymyslel,“ říká Ravenhill.
Právě osobní rozměr činí z Angely výjimečný titul v autorově tvorbě. Dramatik, jehož hry bývají spojovány s tzv coolness dramatikou a provokativními společenskými tématy, se tentokrát obrací k rodinné paměti a k otázce, jak si člověk uchovává vlastní příběh.
„Bylo to velmi těžké, obzvlášť ty poslední dva, tři roky. Takže jsem to nechtěl zlehčovat ani sentimentalizovat. Ale zároveň jsem do hry chtěl dostat i ty okamžiky obyčejného štěstí nebo lidské něhy, které jsme s matkou i přes Alzheimerovu chorobu taky zažili.“
„Ta nemoc mě fascinovala,“ přiznává Ravenhill. „Nejde jen o ztrátu paměti – ale i o ztrátu zábran a návrat potlačených vzpomínek. V případě mé matky to souviselo zejména s potratem, o kterém do té doby téměř nemluvila.“
Angelu psal Ravehill během pandemického lockdownu a nejen proto zvolil formát rozhlasové hry. Tato forma dovolila nejen uvedení textu navzdory panujícím omezením, ale především autorovi umožnila dostat se do hlavy titulní hrdinky, zachytit její vnitřní hlas a volně přecházet mezi vzpomínkami a současností.
Rozhlasovou hru Marka Ravenhilla uvádí Český rozhlas Vltava v překladu Jakuba Škorpila. (…)