Každý z nás už někdy tak trochu vyprávěl. Třeba přátelům své zážitky, nebo dětem pohádku na dobrou noc. Jak dnes ale vyprávět příběhy, aby je někdo poslouchal? A co může dát člověku poslech příběhů v době, kdy se vytrácí schopnost naslouchat, vnímat a pochopit? S vypravěči a vypravěčkami z Česka, Polska, Kanady a některých států Afriky nahlédneme pod pokličku možností tohoto umění i dovednosti. Pořad připravila a uvádí Veronika Jošková Štefanová. Zvuková spolupráce Ladislav Reich.
V pořadu hovoří vypravěči Martin Hak, Barbora Voráčová, Justin Svoboda, Markéta Holá (ČR), Dan Yashinsky (Kanada), Katarzyna Jackowska Enemuo (Polsko), Abdon Fortuné Koumbha (Kongo, Konžská republika), Hanna Samira Moumoula (Burkina Faso), Teboho Mokonyana a Tsepo Kotelo (Lesotho). Účinkují Lenka Novotná, Kajetán Písařovic a Jan Zítka.
Natočeno 2026. Premiéra 18. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 113 min.).
Lit.: Jošková Štefanová, Veronika: Storytelling jako film i divadlo v hlavě. Vyprávění příběhů vrací lidem fantazii i empatii, dostává se do škol, nemocnic i terapie. In web ČRo 3 Vltava, 18. 3. 2026 (článek). – Cit.: Storytelling je víc než jen vyprávění příběhů. Je to způsob, jak sdílet zkušenosti, předávat hodnoty a porozumět světu kolem nás. V době, kdy lidé často ztrácejí schopnost naslouchat, může právě vyprávění příběhů znovu otevřít cestu k porozumění, empatii a fantazii. Jak dnes vyprávět, aby nás lidé opravdu poslouchali? A může být vypravěčem skutečně každý? (…)
Slovo storytelling vzniklo spojením anglických slov story (příběh) a telling (vyprávění). Ústní vyprávění má tisíciletou tradici. Vypravěči proto nesou odpovědnost nejen za uchování starých příběhů, ale také za jejich nové interpretace a vytváření příběhů pro současný svět.
Storytelling v Česku
Jedním z prvních výrazných vypravěčů v Česku je Martin Hak. Vypráví příběhy vlastní i převzaté a vede kurzy i workshopy, kde učí ostatní pracovat s příběhem.
Ke storytellingu ho přivedla jeho babička. Právě její poutavé vyprávění v něm probudilo fascinaci světem příběhů – „divadlem v hlavě“, jak sám říká.
Velkou roli v rozvoji českého storytellingu sehrála také lektorka vyprávění a terapeutka Barbora Voráčová. Po studijním pobytu v Norsku začala pořádat workshopy vyprávění a v roce 2013 stála u vzniku spolku Storytelling CZ. Sama se věnovala například příběhům žen významných mužů, obyvatel pražských sídlišť nebo lidí s hendikepem.
Může vyprávění léčit?
Síla příběhů nespočívá jen v zábavě. Vyprávění může být také nástrojem terapie a sociální práce. Kanadský vypravěč Dan Yashinsky, zakladatel torontského festivalu storytellingu, pracuje s příběhy například se seniory nebo dlouhodobě nemocnými lidmi. Inspiruje se i tradicí vyprávění původních obyvatel severu Kanady, kde jsou příběhy součástí identity celé komunity.
Podobně pracuje i polská kulturní antropoložka a vypravěčka Katarzyna Jackowska-Enemuo, která přináší příběhy na festivaly, do vlaků, ale také do věznic.
Storytelling jako umění i věda
Vyprávění příběhů se dostalo i na akademickou půdu. Michala Piskačová se mu věnovala vědecky a získala doktorát na DAMU za práci o vypravěčství jako formě současné slovesné tvorby.
Vypravěč Justin Svoboda, původně herec, popisuje storytelling jako „slow art – kino ve vaší hlavě“. Příběhy vypráví v divadle, kavárnách, na festivalech i u ohně.
Živé vyprávění nachází využití také ve vzdělávání. Vypravěčka Markéta Holá, která se také věnovala hlasové výchově a pedagogice, využívá storytelling při práci s dětmi, kde pomáhá rozvíjet fantazii, jazyk i schopnost naslouchat.