Kristýna Čobanová je předsedkyně Vězeňské duchovenské služby: „Jedenáctidenní program Tichý oddíl je založený na terapii tichem, je to analogie kláštera. Projít svojí historií, podívat se s nadějí dál. Život už se nevrátí, ale je možné to, co odsouzení spáchali, do jisté míry kompenzovat,“ popisuje program pro lidi ve výkonu trestu. „Pořád se utápět ve vině nikam nevede.“ Kdo, nebo co jí dává schopnost nedívat se na lidi, kteří spáchali závažné trestné činy přezíravě? Jak vypadá život v rámci Tichého oddílu, programu, který se inspiruje norským vězeňstvím? Moderuje Renata Kalenská.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 3. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Lit.: esta – Kalenská, Renata: Program Tichý oddíl je založený na terapii tichem, je to analogie kláštera. Vězňům přináší sebereflexi a naději, říká kaplanka Čobanová. In web ČRo 2 Praha, 10. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Ve věznicích nejsou zavření jenom odsouzení, ale také zaměstnanci vězeňské služby. A to nenormální prostředí se na nich podepisuje,“ říká předsedkyně Vězeňské duchovenské péče a zároveň kaplanka v pardubické věznici Kristýna Čobanová. Její projekt Tichý oddíl si klade za cíl přinést do hlučného prostředí cel trochu klidu a naděje.
Práce vězeňské kaplanky spočívá hlavně v doprovázení vězňů, naslouchání jejich příběhům a sdílení každodennosti. Využít tuto službu může každý odsouzený, bez ohledu na vyznání.
„Když jdou za mnou, tak vědí, kdo jsem a proč tam jsem, takže hovor se na téma duchovní často stočí, ale nevychází to ze mě jako první,“ popisuje Čobanová. „Je důležité potkat se s druhým člověkem na lidské rovině, zeptat se ho, jak se má, co prožívá. A pokud je zájem ze strany odsouzeného, dotkneme se i témat hlubších. Ptají se, co mi pomáhá, jak víru vnímám v životě, jak mi pomáhá pánbůh.“ (…)