Vlasta Koseová zakládala u nás dívčí skauting v době, kdy samostatné výlety dívek do přírody budily spíš pohoršení. Více prozradí v Portrétech Roman Šantora. Připravil David Hertl.
Natočeno 2026 (?). Premiéra 15. 1. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.) v minicyklu České skautky, které psaly dějiny.
Lit.: Hertl, David: České skautky, které psaly dějiny. Poslechněte si příběh tří skautských náčelní. In web ČRo Plus, 22. 1. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Zažily dvě totality a trojnásobné zrušení skautské organizace: Vlasta Koseová, Marie Januštíková a Vlasta Macková. Tři ženy, které se ve 20. století dostaly do nejvyšších pater československé skautské organizace. Přes všechny osudové zvraty se snažily předávat skautské myšlenky dalším generacím. (…)
Vlasta Koseová (1895-1973) stála na přelomu let 1914 a 1915 u vzniku dívčího skautingu v Čechách. Bylo to v dobách, kdy stanování dívek ve volné přírodě bylo považováno za společensky naprosto neúnosnou záležitost. Skautky i skauti v těch dobách zažili v lepším případě posměch, v tom horším po nich lidé na venkově házeli jablka nebo kamení.
Vlasta Koseová přesto vytrvala a přes práci v Československém červeném kříži, kam si ji vybrala Alice Masaryková, se v domácím skautském hnutí stala v roce 1936 takzvanou zemskou náčelní a byla zvolena do světového skautského výboru. Další zlom přišel po válce, během které byl za protinacistický odboj popraven její manžel.
Vlasta Koseová byla v září 1946 na XI. světové mezinárodní konferenci skautek ve francouzském Évian-les-Bains zvolena místopředsedkyní světového výboru a předsedkyní výboru evropského. Zažila všechny tři likvidace skauta u nás – v letech 1940, 1950 a 1970. (…)
Marie Januštíková (1886-1975) byla významnou organizátorkou a podporovatelkou skautingu na Slovácku. Ke skautu ji přitom přivedl její syn, pozdější oscarový filmový režisér Elmar Klos.
Je autorkou knížky o společenském chování skautek, díky ní a její výrazné finanční pomoci byla ve 30. letech vybudována skautská chata pod Břesteckou skálou na úpatí Chřibů. A nejen to: zasloužila se také o to, že pro československé skauty bylo mezi válkami získáno tábořiště v Černé Hoře u obce Morinje.
V roce 1935 byla jmenována první zemskou náčelní pro Moravu a Slezsko. Po nástupu komunistů k moci se musela vystěhovat ze Zlína do severních Čech. Zažila ještě obnovu Junáka v roce 1968 i další zákaz o dva roky později. (…)
Lit.: Hertl, David: Skautské náčelní: Vlasta Koseová a její cesta od Sasanek na špičku světového dívčího skautingu. In web ČRo Plus, 15. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Evropě už rok zuřila první světová válka, když se skupina dívek vydala nakupovat nářadí do pražského železářství U Rotta. Už to byla malá revoluce. A když se pak tahle děvčata objevila u Vltavy nedaleko Živohoště a začala tam stavět stany, tak se psaly dějiny českého dívčího skautingu. (..)