Básnířka a překladatelka z generace „šestatřicátníků“ Viola Fischerová (18.10.1935 – 4.11.2010). vystudovala slavistiku, pracovala v literární redakci Československého rozhlasu a v roce 1968 spolu se svým. budoucím manželem Karlem Michalem (vlastním jménem Pavel Buksa) emigrovala do Švýcarska. Její první sbírka Zádušní básně za Pavla Buksu vychází teprve po návratu do Čech, i když básně začala psát . už v dětství. Koláž ze vzpomínek, básní a úvah o psaní, z dosud neznámých rukopisů a dokumentů připravila Sylva Fischerová. Hudební doprovod saxofonové kvarteto Bohemia a Swing Band Ferdinanda Havlíka.
Ukázky čte Vladimíra Bezdíčková, Jan Herget a Jana Žáková.
Natočeno 2025. Premiéra 8. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 56 min.) v cyklu Víkendová příloha.
Lit.: Fischerová, Sylva: Bezmoc je cizí zem. Odchody a návraty Violy Fischerové. In web ČRo 3 Vltava, 8. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po létě stráveném na Elbě, v domku stojícím až úplně na konci vesnice, na samotě nad mořskou zátokou, zemřela náhle, krátce po svých sedmdesátých pátých narozeninách, básnířka a překladatelka Viola Fischerová.
Zůstala po ní nedopsaná sbírka Hrana, obsahující – i podle vyjádření samotné autorky − výrazně bilanční básně a končící verši, které daly název pořadu život a dílo Violy Fischerové připomínající: „Ještě je třeba prožít/ bezmoc na vlastní kůži./ Bezmoc je cizí zem…“
Autorka z generace „šestatřicátníků“ Viola Fischerová (18. 10. 1935 − 4. 11. 2010) vystudovala slavistiku, pracovala v literární redakci Československého rozhlasu a v roce 1968 spolu se svým budoucím manželem Karlem Michalem (vlastním jménem Pavel Buksa) emigrovala do Švýcarska. Její první sbírka Zádušní básně za Pavla Buksu vychází teprve po návratu do Čech, v roce 1993, i když básně začala psát už v dětství. (…)