Připravila Dita Vojnarová.
Hovoří pamětnice Libuše Šrámková – Kratochvílová.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2025. Premiéra 5. 5. 2025 (ČRo Olomouc, 30 min.).
Lit.: voj: Tatínek položil život za vlast a já jsem na to za něj pyšná, vzpomíná Libuše Kratochvílová na tragické události z Kožušan u Olomouce v květnu 1945. In web ČRo Olomouc, 5. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Pořád na to myslím, je to pro mě těžké. Bylo mně tenkrát osm let a už jsem neměla maminku. Zemřela před válkou na tuberkulózu,“ vypráví Libuše Kratochvílová, za svobodna Šrámková. Mezi sedmnácti mučenými a zastřelenými muži z Kožušan u Olomouce a Brodku u Přerova byli její tatínek Maxmilián a strýc Antonín.
1. května 1945 se do Kožušan dostala informace, že na olomoucké hlavní nádraží přijela z Přerova lokomotiva ověnčená československými vlajkami. V obci se navíc objevil sovětský tank.
„A tak Němci odhodili pušky, opustili dokonce auto plné zbraní, a utekli,“ vypráví Libuše Kratochvílová. Místní si zbraně rozebrali. A přestože se jich později zbavili, jednu pušku německá hlídka, která na místo dorazila z Olomouce, našla.
Jak si tatínka a strýce paní Libuše pamatuje? „Byli strašně hodní. Usměvaví chlapci Šrámkovi, řekl na společném pohřbu tehdejší starosta Kožušan. Ten úsměv máme v rodině,“ říká. (…)