Co se dělo v československém parlamentu před pětatřiceti lety, na jaře 1990? Připomene to Jan Sedmidubský.
Natočeno 2025. Premiéra 2. 5. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Republika, federace, s pomlčkou? Na jaře 1990 zažilo Československo národnostní třenice kvůli názvu. In web ČRo Plus, 2. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stát, který si každé tři týdny mění oficiální název, nebudí důvěru. Toho si byli vědomi i poslanci federálního parlamentu, kteří se na konci března 1990 ocitli v nezáviděníhodné situaci a byli vůbec poprvé pod veřejným tlakem a kritikou. Kvůli tomu, jak se společný český a slovenský stát má vůbec jmenovat, se konaly demonstrace. Dalo se čekat, že prvotní nadšení po 17. listopadu brzy opadne, ale že už necelý čtvrt rok po revoluci se vzedmou národnostní vášně, věřil málokdo.
Celá šlamastyka s názvem státu se rozvinula během pouhých dvou měsíců. Původní návrh prezidenta Václava Havla z konce ledna 1990 – prosté vypuštění prostředního slova „socialistická“ z názvu státu – se ukázal být neprůchodným.
Jednak kvůli slovenským aspiracím začít měnit základy soužití obou národů Československa symbolicky i konkrétně.
A za druhé kvůli nutnosti dodržet všechny parlamentní postupy a procedury. Ty byly poměrně složité a šité na míru předchozímu totalitnímu systému, kdy všechny tři československé parlamenty v zásadě beze změn schvalovaly zákony přidělené shora a s hlubokou diskuzí nebo autonomním rozhodováním poslanců se nepočítalo. (…)