Hitler, Göring a největší loupežná výprava za uměním v dějinách. Pořad připravil Michal Lázňovský. Hudební doprovod Maurice Ravel (Koncert pro klavír a orchestr G Dur, M. 83), Darius Milhaud (Scaramouche, Op. 165), Francis Poulenc (Aubade, concerto chorégraphique), Arthur Honegger (Pacific 231), René Sylviano (píseň Le Premier rendez-vous ze stejnojmenného filmu, r. Henri Decoin, 1941). Zvukový mistr Ladislav Reich.
Účinkují Dana Černá, Jaromír Meduna a Otakar Brousek ml.
Natočeno 2025. Premiéra 9. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 117 min.).
Pozn.: V pořadu byly použity úryvky z pořadu Tvář za obrazem, r. M. Lázňovský, 2015).
Lit.: Lázňovský, Michal: A Paříž bude jen stín. Hitler, Göring a největší loupežná výprava za uměním v dějinách. In web ČRo 3 Vltava, 9. 4. 2025 (článek). – Cit.: O osudech mnoha uměleckých děl, která byla ukradena nebo jinak nelegálně zcizena původním majitelům během druhé světové války, dodnes nevíme zdaleka vše. Proč tomu tak je a jak tato loupež za bílého dne probíhala, se snaží ukázat tento pořad, který se zaměřuje na rabování tehdejší kulturní a umělecké metropole světa Paříže.
Zhruba 50 let po skončení druhé světové války se začala vynořovat nová fakta o nacistických zločinech. Autoři jako Hector Feliciano nebo Thomas Buomberger investigativními metodami vynesli na svět skutečnosti, o kterých se nevědělo nebo o kterých se zarytě mlčelo.
Také potomci obětí holokaustu se začali hlásit o odcizená díla, z nichž mnohá visela všem na očích v předních světových galeriích. Otevřely se některé švýcarské sejfy, objevily se celé utajené sbírky.
Tento proces dosud neskončil a po ztracených dílech dnes pátrají celosvětové organizace v čele s The Art Loss Register. Ale co se vlastně konkrétně stalo v okupovaných zemích a proč se právě Paříž stala cílem v dějinách nevídaného rabování uměleckých pokladů pod vedením samotného Hitlera a maršála Göringa? Ukazuje se, že válka s nacismem znamenala i boj o evropskou kulturní identitu na mnoha frontách.
Pořad je doplněn skladbami pařížských skladatelů, kteří tuto kulturní identitu potvrzují stejně jako jejich slavní výtvarní souputníci. Vždyť skladby Ravela, Honeggera, Milhauda či Poulenca ji reprezentují stejně přesvědčivě jako obrazy jejich souputníků a mnohdy přátel, jako byli Picasso, Matisse, Braque či Chagall. (…)