Jaké jsou kořeny českého příběhu interrupcí? Podcast připravili Barbora Součková a Jiří Klečka. Dramaturgie Michaela Sladká. Odborná garantka Radka Dudová. Zvukový mistr Jan Brauner. Rešerše Aiko Šotola. Kreativní producentka Veronika Rutte.
Hovoří gynekolog Petr Kolek (4), socioložka Radka Dudová (4), psycholožka Kristýna Hrdličková (4, 5), právnička Adriana Lamačková (5), novinářka Veronika Hlaváčková (5), novinář Prokop Vodrážka (6), socioložka Radka Dudová (6), socioložka Linda Sokačová (5, 6) a další.
Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 8. 3. 2025 (ČRo Rádio Wave, 23 min.), 4. dílu 25. 3. 2025 (ČRo Rádio Wave, 22 min.); 6. dílu 8. 4. 2025 (ČRo Rádio Wave, 28 min.).
Obsah: 0. Na západě je prosadily feministky, příběh českých interrupcí je ale jiný. Trailer. Webová premiéra 4. 3. 2025 – 1. Přerušení tady a teď. Kdo rozhoduje o interrupcích u nás a v okolních evropských zemích? Webová premiéra 8. 3. 2025 – 2. Ženy před komisí. Jak o interrupcích rozhodovali soudruzi? Webová premiéra 11. 3. 2025 – 3. Právo na interrupci jako základní svoboda. Proč právo volby patří ženám? Webová premiéra 18. 3. 2025 – 4. Nelitují a neriskují. Kdo chodí na interrupce v Česku a jaké jsou jejich bariéry? Webová premiéra 25. 3. 2025 – 5. Interrupce mimo zákon. Co přináší zákazy a omezování práv žen? Webová premiéra 1. 4. 2025 – 6. „Dítě není slepé střevo.“ Kdo interrupce v Česku hájí a kdo je proti nim? Webová premiéra 8. 4. 2025.
Lit.: Součková, Barbora – Klečka, Jiří: Na západě je prosadily feministky, příběh českých interrupcí je ale jiný. Startuje série Přerušení. In web ČRo Radio Wave, 4. březen 2025 (článek + teaser k poslechu). – Cit.: Proč jsou legální interrupce světově tak třaskavé politické téma? A jak to s nimi začalo u nás? Odkrýváme českou cestu k rozhodování žen o přerušení nechtěného těhotenství. (…)
Jako první v Evropě legalizovali interrupce sověti v roce 1920, pak je ale zcela zakázal Stalin. Poslechněte si, kdy se právo na legální interrupce prosadilo u nás a proč se stále ještě řídíme socialistickými zákony.
V sérii Přerušení odkrýváme kořeny a milníky českého příběhu interrupcí. Čerpáme z vědeckých archivů, dat a průzkumů. Přibližujeme situaci u nás i v okolních zemích a analyzujeme, co pro společnost znamená dostupnost, nebo naopak zákaz interrupcí.
Téma otevírá mladá novinářská a moderátorská dvojice, Barbora Součková a Jiří Klečka. Série Přerušení startuje v sobotu 8. března na Mezinárodní den žen. Na další epizody se můžete těšit každé úterý.
Lit.: Součková, Barbora – Klečka, Jiří: Přerušení tady a teď: Kdo rozhoduje o interrupcích u nás a v okolních evropských zemích? In web ČRo Radio Wave, 8. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Právo na interrupce v ústavě, ale i kriminalizace a zákony z 19. století. Poslechněte si, kdo a jak o interrupcích rozhoduje u nás i v okolních Evropských zemích. (..)
Jak je to dnes s právem na umělé přerušení těhotenství u nás, v České republice? Kdo na ně má nárok a jak často k interrupcím dochází? Rozhlížíme se také okolo nás. Dozvíte se, jak je to v dalších evropských zemích. Poslechněte si první díl série Přerušení, ve které sledujeme český příběh interrupcí od prvních pokusů o legalizaci, přes komunistické potratové komise až po dnešní dobu.
V roce 1986 u nás skončily potratové komise a rozhodnutí o těhotenství dostaly do rukou samy ženy. S tímto stavem podle aktuálních průzkumů souhlasí 79 % procent občanů, což je historicky nejvíc. Počty interrupcí jsou naopak na svém historickém minimu.
„V roce 2023 bylo v Česku 15 088 umělých přerušení těhotenství. A když to srovnáme s koncem 80. let a začátkem 90. let v 20. století, je to opravdu zásadní změna. V roce 1987 bylo kolem 109 000 umělých přerušení ročně, je to ohromný skok,“ říká socioložka Linda Sokačová. Poslechněte si, co k tak výraznému poklesu počtu interrupcí u nás vedlo a jak jsou na tom okolní země. (…)
Lit.: Klečka, Jiří – Součková, Barbora: Nelitují a neriskují. Kdo chodí na interrupce v Česku a jaké jsou jejich bariéry? In web ČRo Radio Wave, 25. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Rozhodnutí jít na interrupci naprostá většina žen nelituje, v žádné fázi toho procesu, ani v dalších letech poté. Bavíme se třeba o 95 % těch žen,“ říká psycholožka a výzkumnice z Národního ústavu duševního zdraví Kristýna Hrdličková.
Co konkrétně obnáší interrupce v Česku? Jak zákroky reálně probíhají, jaká jsou rizika a jaké překážky ženám omezují přístup k umělým potratům? Ve čtvrté epizodě série Přerušení popisujeme legální metody a jejich limity. Poslechněte si, jaké zažité představy o interrupcích jsou falešné a jak jsme na tom s dostupností.
Umělé přerušení těhotenství se u nás dnes provádí dvěma metodami, chirurgickou a farmakologickou. Lékař Petr Kolek přibližuje průběh, specifika a limity obou přístupů. Vyvrací také častý předsudek o následné neplodnosti: „Ten argument je velmi starý a myslím si, že už neplatí. Jak farmakologická, tak i chirurgická metoda je dnes bezpečná.“ Poslechněte si, jaké další „pravdy“ o interrupcích odborníci vyvrací.
Dotýkáme se také různých bariér, které ženy v přístupu k interrupcím u nás omezují. Rozebíráme časové limity nebo finanční stránku věci. Poslechněte si, pro koho je cesta k přerušení náročnější a jakou pomoc mohou ženy při rozhodování o nechtěném těhotenství využít. (…)
Lit.: Klečka, Jiří – Součková, Barbora: Interrupce mimo zákon: Co přináší zákazy a omezování práv žen? In web ČRo Radio Wave, 1. duben 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: I dítě, které ze začátku nechcete, můžete milovat. Ale může to znamenat menší počet dětí v budoucnu, říká socioložka Linda Sokačová. Poslechněte si, co způsobuje restriktivní politika vůči interrupcím. (…)
Co se děje, když jsou interrupce postavené mimo zákon? Jak omezování práva na umělé přerušení těhotenství dopadá na zdraví, společenské postavení a životy žen? V páté epizodě série Přerušení mluvíme o dopadech zákazů na životy žen, ale i dětí narozených z vynucených těhotenství.
Nechtěné těhotenství, do kterého je žena nucená okolnostmi nebo svými blízkými, je podle odborníků psychicky náročnější než interrupce. „Vede k vyššímu riziku úzkostných poruch a stresu. To je negativní i do budoucna pro to dítě, protože stres a duševní obtíže v těhotenství mají negativní dopady na vyvíjející se plod,“ říká psycholožka a výzkumnice z Národního ústavu duševního zdraví Kristýna Hrdličková.
Nechtěné těhotenství má zásadní vliv i na děti, které se z nich narodí. Výzkumný zájem o tyto děti má kořeny v socialistickém Československu a byl ve své době přelomový a celosvětově uznávaný. Tým klinických psychologů pod vedením Zdeňka Matějčka a Josefa Langmeiera se v 60. letech minulého století zabýval tím, jak se dětem z nechtěných těhotenství v životě daří. (…)
Lit.: Klečka, Jiří – Součková, Barbora: „Dítě není slepé střevo.“ Kdo interrupce v Česku hájí a kdo je proti nim? In web ČRo Radio Wave, 8. duben 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Na zpřísnění interrupčního zákona si už vylámali zuby několikrát. Stále se to ale snaží omezovat. Malými krůčky tam dostat nějaké větší restrikce,“ říká socioložka Radka Dudová. (…)
„Žena je jen přístřešek, plod není součástí jejího těla. Dítě není slepé střevo.“ To jsou některé vážně míněné argumenty, které u nás proti interrupcím zaznívají. Poslechněte si, o co jde pro-choice a pro-life hnutím a jak vlivná u nás jsou. V šesté a poslední epizodě série Přerušení sledujeme českou veřejnou debatu od devadesátek do současnosti.
V současnosti jsou počty provedených interrupcí v Česku na historických minimech. Zároveň na dosavadním maximu je veřejná podpora pro rozhodování žen. Podle dat CVVM 79 % lidí podporuje právo žen na to svobodně rozhodnout o umělém přerušení těhotenství. Přesto u nás dochází ke snahám o prosazení restriktivnějšího znění zákona a o omezení přístupu k interrupcím.
Na přelomu tisíciletí došlo k několika pokusům, které měly zrušit dosavadní zákon z roku 1986. Změny legislativy se měly týkat třeba omezení přístupu k interrupcím pouze na případy znásilnění nebo ohrožení života ženy. Dalším návrhem byla změna pojmenování umělého přerušení těhotenství, kterému by se nově říkalo „usmrcení počatého, ale nenarozeného dítěte“. A do hry vstoupil i přímý zákaz interrupcí. Ten navrhla v roce 2004 skupina poslanců v čele s lidovcem Jiřím Karasem. Chtěla postihovat až rokem odnětí svobody ty, kteří ženu k interrupci nabádají, a až pěti lety lékaře nebo lékařky, kteří interrupci provedou.
„Za pokusy o legislativní omezení nebo zákaz interrupcí stáli většinou konzervativní politici, kteří byli ve spojení s občanskými skupinami pro-life hnutí, v češtině hnutí pro život,“ popisuje socioložka Linda Sokačová. „Šlo třeba o návrhy, aby se zkrátila doba, po kterou může být umělé přerušení provedené. Objevil se i pokus o změnu v zákoně o pohřebnictví, kde se objevil požadavek na to, aby potracené plody musely být pohřbívány.“ (…)