Ruská chata u Brněnské přehrady je pro české úřady takřka nedobytnou pevností. Rekreační zařízení z roku 1972 stojí na městských pozemcích, Rusové za jejich používání neplatí Brnu žádný nájem. Reportáž připravil Tomáš Kremr.
Hovoří Lubomír Strážnický, radní Jiří Oliva ze SOCDEM, mluvčí ministerstva zahraničních věcí Mariana Wernerová, starostka Kníniček Lenka Ištvanová a mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 24. 2. 2025 (ČRo Brno, 8:30 h.; 2 min.) v cyklu Zprávy z jižní Moravy.
Lit.: Kremr, Tomáš: Nedobytná dača pro ‚pantáty soudruhy‘. Brno marně zkouší získat nájem z ruské chaty u přehrady. In web ČRo Brno, 24. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Radnice Brna-Kníniček se opět snaží přimět Rusko, aby platilo nájem za využívání městských pozemků u Brněnské přehrady. Ruské federaci od roku 1972 patří chata v Hrázní ulici, kam jezdili komunisté na rekreaci. Podle původních smluv nemuseli za stavbu umístěnou na brněnském pozemku nic platit. Trvají na tom i teď, bez ohledu na uvalené sankce za to, že Rusko přesně před 3 lety zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu.
„Sem jezdili pantáti soudruzi a tady se chlastalo. Vzpomínám si, když do Brna přijel na mírové slavnosti do Líšně prezident Husák. Tam si popili, přijeli sem kolonou aut a tady se dál veselili,“ vypráví Lubomír Strážnický, který snad celý svůj život trávil volný čas na své chatě u Brněnské přehrady. A sledoval, co se děje v sousedství.
„Tenkrát jsme seděli s manželkou na pozemku a rostly mi tam broskve a meruňky. A vidím, že k nám přes plot někdo leze. Říkám: ‚Co tady děláte?‘ A on: ‚Co vy?‘ – ‚No já jsem na rozdíl od vás na svém pozemku.‘ – ‚Já jsem ochranka soudruha prezidenta.‘ – ‚A kam jdete?‘ – ‚No já jsem tam viděl meruňky.‘“ vybavuje si Strážnický kuriózní příhodu.
Bílými deskami obložená ruská chata stojí na vyvýšeném místě za železným plotem zdobeným různě velkými kruhy. Branka u schodů k domu je zamčená. Okna jsou zabedněná. Dovnitř není vidět. „Od covidu tady myslím nikdo nebyl, je tu prázdno. Těžko říct, kdo se tu o to stará,“ říká Strážnický. (…)