Fenomén českého a slovenského loutkářství je chráněným dědictvím UNESCO. Takže i svět se na nás dívá jako že jsme něčím ojedinělým, říká teatrolog, spisovatel a hudebník Pavel Jirásek. Připravil Tomáš Pilát.
Natočeno 2024. Premiéra 2. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).
Lit.: Pilát, Tomáš: Loutka jako filmová hvězda. Výpravná kniha mapuje stoleté působení českých loutek ve filmu a televizi. In web ČRo 3 Vltava, 2. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Česká loutka je fenomén. Koneckonců i svět se na ni dívá jako na něco ojedinělého,“ říká Pavel Jirásek, autor knihy Loutka mezi divadlem, filmem a televizí: Výtvarný jazyk filmů a televizních pořadů s divadelní loutkou 1950–2020.
Kniha je to skutečně velkolepá, formátem, vahou, ale především obsahem. Však se taky Jirásek české či československé loutce věnuje hodně dlouho, napsal řadu odborných prací, a s manželkou vlastní jednu z největších a nejzajímavějších loutkových sbírek v Evropě. Bohatý je i obrazový a doprovodný aparát knihy.
Podle Jiráska prolíná loutka českou kulturou téměř odnepaměti. „Loutkovost najdeme v literatuře, výtvarnu, hudbě, a samozřejmě i ve filmovém a televizním umění. Loutka je fenomén, který charakterizuje český národ jako národ středoevropský, jako národ, který se skrz tyto malé bytosti dokáže velmi dobře vyjadřovat,“ dodává autor knihy.
Na stříbrném plátně se česká, původně divadelní loutka objevuje od 30. let 20. století. Byl u toho Josef Skupa, který nejdřív točil reklamy, později i celovečerní film. Po válce dvakrát hostoval v Londýně a byl tu nesmírně úspěšný i v živém vysílání BBC. Spoluvytvářel tak slávu českého loutkového divadla v zahraničí. Osobitý styl filmové loutky vytvořil Jiří Trnka, který, mimochodem, animoval i Spejbla a Hurvínka. „Právě k němu se pak vztahují ostatní tvůrci, buď vycházejí z jeho školy nebo ji popírají. Česká filmová loutka se každopádně vyznačuje jakousi jemností,“ vysvětluje Pavel Jirásek s tím, že design loutky televizní byl trochu jiný, ale taky svébytný. „Televizní rozpočty nebyly tak vysoké jako filmové, vždycky tu ale působila řada skvělých výtvarníků, kteří dokázali vymyslet originální výtvarné přístupy. Nenákladné, ale vynikající. Například Hana a Josef Lamkovi,“ vyjmenovává teatrolog, spisovatel a hudebník. (…)