Gruzie má za sebou prezidentské volby. Prezidenta poprvé nevolili přímo občané, ale parlament. Opozice a současná prezidentka Salome Zurabišviliová proto zvoleného Michaila Kavelašviliho neuznávají. Bude jim to ale platné? Jaký dopad mají protesty, které v Gruzii nikdo neorganizuje? A proč se nechtějí demonstranti spojit s opozicí? Téma připravil reportér Ĺubomír Smatana.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 12. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 26 min.).
Lit.: Smatana, Ĺubomír: Bití i bezradnost. Gruzínské protesty pokračují, nemají ale vůdce a od Euromajdanu se dost odlišují. In web ČRo Plus, 18. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Gruzie má za sebou prezidentské volby a také tři týdny masových protestů v Tbilisi a dalších městech. Volby vyhrál kandidát strany Gruzínský sen bývalý fotbalista Michail Kavelašvili a podle očekávání pokračují i demonstrace. Nemají ale vůdce, demonstranti se nechtějí spojit s opozicí. A tak každý noční protest končí do ztracena, nebo zásahem pořádkových jednotek. Gruzíni protestují proti zastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. A nově žádají propuštění zadržených.
Hlavní třída Rustaveli je každou noc plná. Statisíce lidí korzují dlouhou ulicí kolem Národního divadla, zpívají, mávají gruzínskými prapory a vlajkami Evropské unie. Mládenci v plynových maskách vystřelují pyrotechniku, demonstranti skandují hesla a na policisty křičí „Rusové, nebo otroci“. (…)