Romana Březovská, klimatická expertka z Asociace pro mezinárodní otázky. Hlavním cílem summitu COP29 v Ázerbajdžánu je najít finanční zdroje na podporu chudších zemí v boji s klimatickou změnou. Kdo by měl platit víc než dosud? Jak si rozvinutý svět poradí s očekávatelnou neochotou Donalda Trumpa podílet se na snižování emisí skleníkových plynů? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2024. Premiéra 13. 11. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Byznys už se zajímá o změnu klimatu. Nejde mu o emise, ale o konkurenceschopnost, říká expertka. In web ČRo Plus, 13. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Hlavním cílem summitu COP29 v Ázerbajdžánu je najít finanční zdroje na podporu chudších zemí v boji s klimatickou změnou. Klimatická expertka z Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská připomíná, že už v roce 2009 se 24 států OECD zavázalo poskytovat rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně (asi 2 biliony korun). „Naplnit se to podařilo jen v roce 2022. Jinak ale rozvojový svět poukazuje na to, že se ta předsevzetí nenaplňují. Sliby chyby,“ poznamenává.
Například africké státy, které ve vyjednáváních vystupují jako v podstatě jednolitý blok, požadují, aby se takto ročně mobilizoval 1 bilion dolarů (zhruba 20 bilionů korun) ve prospěch rozvojových států.
Podobný požadavek přitom mají například i arabské státy, a to včetně ropných velmocí. „Není to ale jen Saudská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, ale třeba také Jemen, který opravdu je chudý,“ dodává. (…)