Podcast připravila Linda Bartošová. Dramaturgyně a kreativní producentka Veronika Ruppert. Vizuál Iryna Drahun. Zvukový mistr Jan Brauner. Hudba Laura Jašková.
Hovoří socioložka Lucie Jarkovská a historička Adéla Gjuričová.
Ocenění: 2. místo v sekci Podcast na Prix Bohemia Radio 2025.
Obsah: 1. Pořád jsem se ho při tom ptala: Jak to chceš ty? – 2. Vrchol ženské slasti – orgasmus. – 3. Chci to moc? – 4. Tělo hodné slasti – 5. Slast jako práce – 6. Slastné fantazie.
Pozn.: Šest dokumentů doplňuje šest rozhovorů: 1. Socioložka Lucie Jarkovská a historička Adéla Gjuričová. Webová premiéra 31. 10. 2024. – 2. Zuzana Kašparová a Terézia Ferjančeková z podcastu Vyhonit ďábla. Webová premiéra 7. 11. 2024 (46 min.).
Lit.: Bartošová, Linda: Komu patří tvoje touha? Začíná podcast Slast o svobodě a intimitě mladých žen. In web ČRo Radio Wave, 22. říjen 2024 (článek + teaser k poslechu). – Cit.: Startuje podcast Slast. Linda Bartošová v něm otevírá téma touhy a svobody. (…) Jak zoomerky a mileniálky prožívají první intimní zkušenosti? Jaké jsou jejich fantazie a očekávání a co je naopak nebaví a brzdí? Kde začíná a končí kontrola nad ženským potěšením? Začíná nový podcast Lindy Bartošové, Slast.
Dva roky po úspěšném podcastu Krása se Linda Bartošová vrací s novou sérií pro Radio Wave. Navazuje na téma ženského těla a jeho svobody v dnešním světě. Od stereotypů spojených se vzhledem se v novém projektu Slast posouvá k tématu osobního prožívání sexuální svobody.
„Nejsilnější emocí, kterou si pamatuju z prvních projevů mé sexuality, byl stud. Devadesátá léta byla prosycená nahými ženskými těly. Měla jsem ale pocit, že nás může svléknout jen někdo jiný. Že my samy svou touhu a potěšení nemáme ukazovat nebo otevřeně prožívat. První menstruace, doteky nebo i první sexuální sblížení se odehrávaly za hradbou mlčení, tajemství a nepřístojnosti,“ říká Linda Bartošová v teaseru k novému podcastu Slast.
V šesti epizodách a šesti doprovodných rozhovorech dává slovo mladým ženám a odbornicím z různých oblastí společenských věd. Rozebírá psychologické, společenské a historické kořeny zažitých stereotypů a vzorců chování. (…)
Lit.: Bartošová, Linda: Slast je tu i pro mě, ne jen pro něj. Nikomu to nedlužím. In web ČRo Radio Wave, 29. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Pořád jsem se ho při tom ptala: ‚Jak to chceš ty?‘“ Poslechněte si první epizodu podcastu Slast o ženském pohledu na svobodnou intimitu. (….)
„Pořád jsem se ho při tom ptala: Jak to chceš ty? A on pak už byl skoro naštvanej a řekl: Takhle to nefunguje, musíme to oba chtít, nemůžeme dělat jenom to, co chci já,“ popisuje studentka Ester. V první epizodě podcastu Slast sdílí začátky svého intimního života tři mladé ženy. Souvislosti mezi politickou a sexuální svobodou v české společnosti komentují socioložka Lucie Jarkovská a historička Adéla Gjuričová.
Upozorňujeme, že tento pořad není vhodný pro děti.
„Do partnerského života jsem vstupovala s tím, že si toho chlapa musím udržet. A že tím způsobem, jak to udělat, je sex. Můj pohled se změnil až díky mému manželovi,“ říká v podcastu Slast Klára. „Teď už vím, že čekáme holčičku. A moc bych si přála, aby věděla, že nikomu nic nedluží. Že je to její tělo, jejích chrám a majetek, který si má chránit a držet jeho integritu vůči okolí.“
Poslechněte si první epizodu podcastové série Slast. Ve čtvrtek 31.10. se můžete těšit na doprovodný rozhovor se socioložkou Lucií Jarkovskou a historičkou Adélou Gjuričovou. (…)
Lit.: Bartošová, Linda: Když mě chtěl udělat taky, byla jsem překvapená. In web ČRo Radio Wave, 5. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Musí být ochotnej shodit ego a neříkat: ‚Hele já to dělám takhle a takhle udělám každou‘!“ Poslechněte si druhou epizodu podcastu Slast o potěšení, očekáváních i nejistotách, které mají mladé ženy spojené s dosahováním orgasmu. (…)
„Někdy to bylo jen o tom, že mám být uspokojená já. Nemuselo to být vždycky jedna-jedna. A taky jsem poznala, že cílem nemusí být vyvrcholení,“ popisuje Marie, která se nebojí říct si o to, co chce. Pro Hanu je to naopak výzva. Na své první zkušenosti se připravovala sledováním porna. Stále si není jistá, jak svůj orgasmus poznat a jak by ho měla cítit. Druhá epizoda podcastu Slast je o potěšení, ale i o očekávání a nejistotách, které mohou být s orgasmem spojené.
Upozorňujeme, že tento pořad není vhodný pro děti.
Vedle zkušeností Marie a Hany v podcastu uslyšíte také Kateřinu Kořínkovou, autorku televizní série Kronika orgasmu. Dále pak podcasterky Zuzanu a Terezii z Vyhonit ďábla nebo Lucii Krejčovou, odbornici ze sexuální laboratoře Národního ústavu duševního zdraví, která se jako jedna z mála u nás věnuje zkoumání ženského orgasmu. Konkrétně se zabývá psychofyziologickými aspekty ženské sexuální reaktivity a ženského orgasmu nebo ženskými sexuálními dysfunkcemi. (…)
Lit.: Ruppert, Veronika – Bartošová, Linda: Ve společnosti cudná, v posteli jako z filmu. O studu, orgasmu a intimitě se Zuzanou a Terézií z Vyhonit ďábla. In web ČRo Radio Wave, 7. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nejvíc jsem si užívala tu touhu před tím. Protože když k tomu došlo, přebírala jsem vzorce, které jsem viděla v pornu. To, jak jsem se hýbala, nebylo proto, že by mi to bylo příjemné, ale proto, abych vypadala krásně,“ popisuje Zuzana Kašparová. Zuzana společně s Terézií Ferjančekovou vytváří podcast Vyhonit ďábla a pořad na České televizi Na záchodcích. V bonusové epizodě podcastu Slast obě sdílí své nejistoty a „aha“ momenty spojené s dosahováním orgasmu. (…)
Lit.: Ruppert, Veronika – Bartošová, Linda: Chci to moc? Za to, že mám víc zkušeností, mě nikdo nepochválí. In web ČRo Radio Wave, 12. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „To, že jsem měla hodně partnerů, vzbuzovalo u holek odpor. Kluci si na mě víc dovolovali a vymýšleli si, že jsem s nimi něco měla.“ Poslechněte si třetí epizodu série Slast, o rozdílech v posuzování intimních zkušeností mužů a žen.
„Vnímá se to jinak. Kluk, co má hodně holek, je borec, nabouchávač,“ říká studentka Bára. Dodává, že z její zkušenosti je to u holek naopak. Čím méně zkušeností její kamarádky mají, tím lépe je kluci hodnotí. Třetí epizoda podcastu Slast je o sexuální svobodě a dvojím metru. (…)
Vedle studentek Báry a Markéty, které mluví o vnějším a zvnitřněném „slut shamingu“, uslyšíte také dívku z protestantské rodiny Anežku. Pro ni je důležitá nejen fyzická a vztahová, ale také duchovní rovina intimního života. Všechny tři dívky narážejí při hledání sexuální svobody na nepsaná pravidla svých sociálních kruhů. A každá z nich si nachází svou vlastní cestu.
„Navzdory tomu, jak jsme se posunuli ve vnímání sexuality, je u nás se sexuální morálkou stále ještě spojované téma čistoty. Nároky, vznášené v tomto ohledu na ženy, jsou přitom mnohem přísnější, než na muže,“ vysvětluje socioložka Lucie Jarkovská. Poslechněte si, odkud se bere kultura čistoty a jak se promítá do intimního života mladých lidí. (…)
Lit.: Bartošová, Linda: Myslela jsem si, že tam nejsem dost hezká. In web ČRo Radio Wave, 19. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Velkou roli v tom asi hraje porno, ale celkově mi pohlavní orgány nepřijdou jako něco hezkého,“ popisuje studentka Veronika. Poslechněte si čtvrtou epizodu Slasti o tom, jak spokojenost s vlastním tělem ovlivňuje intimní život mladých žen. (…)
„Když to s tebou chce dělat, tak je asi jasné, že se mu líbíš. Ale dokud ty to nemáš v hlavě srovnané, že je tvoje tělo v pořádku a je ok být nahá před tím člověkem, tak je to strašně děsivé,“ říká studentka Marika. Ve čtvrté epizodě podcastu Slast otevíráme téma spokojenosti s vlastním tělem. Jaká je cesta za potěšením pro dívky, které chtějí vypadat jinak?
„Mělo by to být součástí sexuální výchovy, kdy by se mělo mluvit o tom, že není ideální krásy pohlavních orgánů,“ komentuje výzkumnice z Národního ústavu pro duševní zdraví, Lucie Krejčová. A dodává, že představy o tom, jak má ideální genitál vypadat, jsou jednou z příčin orgasmické propasti. „Místo toho, aby si užívaly sex, mají ženy tyhle myšlenky: Co když mu moje vulva nevoní, co když se mu nelíbí? Je to blokátor, stahuje to sexuální potěšení a možnost dosáhnout orgasmu.“ (…)
Lit.: Bartošová, Linda: Přesně vím, jak se hýbat, aby udělali, co chci. Když se dívají, cítím se mocná. In web ČRo Radio Wave, 26. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jsou dny, kdy chci sundat boty, jít z tý tyče přímo domů a nikoho už nevidět. Zároveň tu ale teď máme hrozně kvalitní ženskej kolektiv,“ říká ve Slasti tanečnice Simona.
„V rapu člověk mluví a říká, co chce. Ale tady musíme pořád dělat holčičky, líbit se těm chlapům,“ říká rapperka Simona, která si přivydělává jako topless tanečnice. K práci v nočním klubu má ambivalentní vztah. Někdy jí tanec u tyče přijde skvělý, ale jindy s tím chce skončit. V páté epizodě série Slast se setkáme také s akademičkou Bárou, která přes online platformu prodává své použité spodní prádlo. Obě mladé ženy o svém přivýdělku přemýšlí z feministických úhlů pohledu.
„Někdy nechtějí jen tu věc. Jde o ekonomické ponížení, vyjednávání o ceně. Je to submisivní role, nad kterou se dokážou vzrušit.“ V páté epizodě podcastu Slast se setkáme se dvěma mladými ženami, které si přivydělávají sexuální prací a dívají se na ni z feministických perspektiv.
„Snažila jsem se tam dávat feministický komentáře, fotila jsem tam neoholený nohy, podpaží a tak. Některý lidi to přilákalo. Ale někteří říkali: Not my cup of tea,“ říká Bára. Anonymním zájemcům posílá za peníze balíčky se svým použitým spodním prádlem. Oslovují ji přes online platformu zaměřenou právě na tenhle kink.
Zatímco pro Báru jde jen o malý přivýdělek, Simona tancem generuje výraznější část svých příjmů. „Můžu tři dny v týdnu tančit a pak ty výdělky investovat do muziky. Mám na ni díky tomu čas, vlastně je to skvělý. Ale je zvláštní, že zrovna tenhle druh práce takhle vydělává. Že mě to vede k tomu se ukázat,“ říká Simona. (…)
Lit.: Bartošová, Linda: Vidí rychlý výdělek a neuvědomují si rizika, říká Šádková z Rozkoše bez rizika. In web ČRo Radio Wave, 26. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Odchod ze sexbyznysu se jim často jeví jako neprůchozí situace, i protože mají díru v profesním životopisu,“ říká Kateřina Šádková. Poslechněte si, jaká je realita sexuální práce v Česku a proč je lehčí do ní vstoupit než odejít.
„Na sociálních sítích sledují příběhy ostatních, které si online vydělaly. Aby se jim vyrovnaly, posouvají své hranice. Ale už nevidí druhou stranu mince,“ říká Kateřina Šádková, vedoucí Poradenského centra organizace Rozkoš bez rizika. V doprovodné epizodě k páté kapitole podcastu Slast s ní Linda Bartošová mluví o sexuální práci, o jejích formách a rizicích, offline i online.
„Některé lidi to baví a naplňuje, ale je to menší procento. Většina dělá sexwork z finančních důvodů,“ říká Kateřina Šádková. Poslechněte si, jaká je realita sexuální práce v Česku a jak ji mění online platformy.
„Až 85 procent mých klientek se při poskytování sexuálních služeb setkalo s nějakou formou násilí. To je důvod, proč některé z nich rády přechází do onlinu,“ vysvětluje vedoucí poradenského centra Rozkoše bez rizika.
„Co někdy hlavně ty mladé dívky nevidí, je, že jakmile někam nahrají fotky nebo videa, začnou si žít svým životem. Nikdy nevíte, kdy to na vás kdo vytáhne,“ říká Šádková.
Rozhovor s Kateřinou Šádkovou je první ze dvou doprovodných epizod k páté kapitole série Slast. Ve druhé se spolu s Petrem Bouškou a Markétou Šetinovou z podcastu Moderní láska zaměřujeme na dopady online sexuální práce na intimitu a vztahy mladých lidí. (…)
Lit.: Bouška, Petr – Šetinová, Markéta: Často mají dvojí identitu, jednu v klubu a jednu v soukromí. Dlouhodobě to nese určitou míru stresu. In web ČRo Radio Wave, 26. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Hodně těch žen se dokáže v nočním klubu chovat velmi sebevědomě. Ale v dalších aspektech jejich života to už třeba není tak jednoduché,“ říká psychoterapeutka a socioložka Markéta Šetinová. Poslechněte si debatu o vlivu sexworku na vztahy a intimitu.
„Klientky mi často opakují, že si pro tuhle profesi vytvořily dvojí identitu. Jinou osobnost, která nějak funguje v klubu, třeba jí dají jiné jméno, používají třeba jiný parfém, jinak se oblékají, líčí. A dochází tak k nějakému odpojení,“ říká v Moderní lásce terapeutka spolupracující s Rozkoší bez rizika Markéta Šetinová. O specifikách sexuální práce a platformách typu OnlyFans mluví v bonusové epizodě série Slast vědkyně Michaela Šaradín Lebedíková. (…)
Poslechněte si speciální díl podcastu Moderní láska, který vznikl jako bonusový obsah k sérii SLAST. Jak se sexwork promítá do duševního zdraví a vztahů lidí, kteří v něm působí? (…)
Lit.: Bartošová, Linda: Dělám si to často proti stresu. Je to způsob, jak se uvolnit. In web ČRo Radio Wave, 3. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Hledala jsem porno, u kterého se nebudu cítit znechucená. Říkala jsem si, že přece musí existovat něco, na co se budu chtít dívat,“ popisuje studentka Leila. Poslechněte si, co podněcuje slastné fantazie mladých žen a jakou roli pro ně hraje masturbace.
„Když bych to měla srovnat s intimitou s druhým člověkem, tak jsou to fakt odlišný věci. Na to nemám chuť, když jsem vystresovaná. Ale s masturbací je to naopak,“ říká studentka Štěpánka. V poslední příběhové epizodě podcastu Slast zkoumáme ženskou autoerotiku a fantazie. Na co se mladé ženy dívají a co je vzrušuje ve fiktivních příbězích z knih a podcastů?
„U žen je to komplikovanější než u mužů, kteří v podstatě velmi dobře reagují i na statické obrázky nahých osob nebo osob provozujících sex aktivity, většinou stačí krátká expozice,“ popisuje psychosexuoložka Kateřina Klapilová, která zkoumá ženskou vzrušivost. „Na ženy statické obrázky přilíš nefungují, lépe reagují na delší videa, kde se objevují pohyby spojené se sexualitou. A také velmi dobře reagují na audiostimuly, povídky nebo popisy sexuálních fantazií.“
Na videa se dívá i studentka Hana, ale zajímavější jí přijde literatura. „Představuju si ty aktéry a většinou mě vzruší to, jak je to napsaný. Líbí se mi třeba použití slov, jak je ta situace postavená a podobně.“ Pro Hanu, která produkuje erotické audio příběhy, je důležitý velký prostor pro imaginaci. „Jde o to, že se stáváš spolutvůrkyní. Představuješ si, jak vypadají, jaký mají vibe, jsi spolurežisérka. Pro mě jsou audiovizuální věci až příliš naservírované na zlatém podnosu.“ (….)
Lit.: Bartošová, Linda: Sesbírali jsme stovky ženských fantazií. Obecně jsou delší než ty mužské, říká psychosexuoložka Klapilová. In web ČRo Radio Wave, 5. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „V našich výzkumech muži dobře reagují i na statické obrázky. Pro ženy lépe fungují delší videa, audio stimuly, krátké povídky nebo řízená imaginace.“ V posledním bonusovém rozhovoru k sérii Slast mluví Linda Bartošová s psychosexuoložkou Kateřinou Klapilovou o tom, u čeho ženy prožívají uspokojení a jaké jsou jejich fantazie. Dozvíte se, proč ženské vzrušivosti často nevyhovuje obvyklá mainstreamová pornografie.
„Variabilita je velká, jak u mužů, tak u žen. Jsou i takoví muži, které více vzrušují lineární příběhy, konzumují audio povídky a čtou. Může se to proměňovat v různých životních fázích, není to celý život stabilní,“ vysvětluje Klapilová. Ale dodává, že pokud se zaměříme na užší věkovou skupinu mladých lidí, budou výraznější rozdíly mezi mužskou a ženskou vzrušivostí a typy podnětů. (…)
Lit.: Bartošová, Linda: Slast v ženských rukách: Konverzace o naší intimitě je pořád ještě na začátku. In web ČRo Radio Wave, 10. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Nechci vulgarizovat ani bulvarizovat, ale přinášet hloubku a sdílení,“ říká Linda Bartošová v živé debatě k sérii Slast. Poslechněte si záznam z diskuse autorek, které v Česku otevírají téma ženské sexuality.
Jaká je zkušenost žen, které v Česku veřejně otevírají téma ženské slasti a intimity? Proč je podle nich v české mediální debatě o sexualitě stále řada lidí nezastoupená? Poslechněte si záznam z eventu, který proběhl v kavárně Anežka v Anežském klášteře. Uslyšíte autorku série Slast Lindu Bartošovou, socioložku Lucii Jarkovskou, producentku erotických audio příběhů Hanu Kuncovou nebo autorky podcastu Vyhonit Ďábla Terézii Ferjančekovou a Zuzanu Kašparovou.
Upozorňujeme, že tento pořad není vhodný pro děti.
„Jak se formoval pohled na vaši intimitu? A kdy jste ji vlastně poprvné viděly reprezentovanou v médiích?“ ptá se moderátorka živé debaty k rozhlasové sérii Slast Hana Řičicová.
Poslechněte si její konverzaci s autorkou rozhlasové série Slast Lindou Bartošovou, autorkami podcastu Vyhonit ďábla Terézií Ferjančekovou a Zuzanou Kašparovou, tvůrkyní erotických audio příběhů Hanou Kuncovou z Oh my hot a socioložkou Lucií Jarkovskou. Součástí večera byl také koncert Hellwana a DJ set Tasya z kolektivu CXNT. (…)
Lit.: Dunka, Prasman: Rád si dělám tzv. srandu ze všech, včetně pohádkových postaviček a mrtvých zvířátek. In Facebook, 30. 10. 2024 (status). – Cit.: Rád si dělám tzv. srandu ze všech, včetně pohádkových postaviček a mrtvých zvířátek. Teď jsem například u vytržení z toho, kterak se část českého twitteru naježila, když zjistila, že si Český rozhlas, dovoluje mít nikým nevolenou rozhlasovou stanici wave, která, a to považte, produkuje podcasty! Podcasty placené z koncesionářského poplatku, které jsou pro posluchače zdarma a ještě je propaguje! Sodoma, gomora. A teď si zkuste představit, co se stalo, když tahle část twitteru zjistila, že jeden podcast tam má i Linda Bartošová. No a vynásobte to pro jistotu deseti.
Jelikož jsem konstruktivní, tak jsem nelenil a připravil návrh programu radia Wave podle průměrného uživatele twitteru a tento tímto dávám redakci rádia Wave k volnému užití, kéž jsou všechny bytosti šťastné:
6.00 : Cvičme v rytmu rocku 7.00 : Vojnu na vás, mládeži (pořad o tom, jak to má dnešní generace lehké) 8.00 : Smějeme se s Markem Stonišem a Petrem Holcem 9.00 : Skeptická ekologie aneb proč je třeba více dálnic 10.00 : Dvě pohlaví, diskusní klub o mladých s mladými, moderátorka Daniela Kovářová, hosté Marek Benda a Jana Jochová 11.00 : Slovníček pojmů pro mladé: Co je to podcast, jak se mu vyhnout 12.00 : Státní hymna, hudební okénko 13.00 : Výhody parního stroje, magazín o vědeckotechnologické revoluci 14.00 : Bratříčku, zavřel jsi vrátka? O nebezpečí levicového extrémismu, 12. díl Odbory 15.00 : Spořádaný svět – Afrika po odchodu bílého muže, kdo za to může a proč 16.00 : Sdílený konec světa- proč nesdílet, ale vlastnit, ekonomický magazín 17.00 : Kdo to kdy viděl – zábavná soutěž o absurditě současnosti
18:00 : Voláme si, seznamka po telefonu 19:00 : Hajaja, pohádka kterak princezna našla prince s volným bytem
Lit.: Stuchlíková, Lucie: Komentář: Slast Lindy Bartošové ukazuje, jaká debata nám chybí. In web Seznam Zprávy, 31. 10. 2024 (článek). – Cit.: Média veřejné služby nemají být masová, ale ani minoritní. Mají obsloužit každého diváka a posluchače, ale zároveň to musí schválit většina. Vyřešíme už konečně schizofrenii o tom, co je vlastně veřejnoprávní?
Linda Bartošová rozjela na Radiu Wave podcast Slast o tom, jak mladé ženy prožívají svoji sexualitu. A schytává nenávist ze všech stran, že takový podcast nemá na veřejnoprávním médiu co dělat.
Pomiňme teď fakt, že řada kritiků prostě jen nemá ráda Lindu Bartošovou. Z různých důvodů: někomu vadí jisté pozérství, kdy si stěžujete na objektifikaci a zároveň se smyslně fotíte ve sprše. Dalším vadí, že si o sobě dovolila říct, že je krásná. (To se v Česku nedělá – žena má maximálně stydlivě klopit oči v koutě a čekat, jestli ji pochválí nějaký muž. Své o tom ví i Danuše Nerudová.)
Když ale ponechám stranou Lindu Bartošovou, víc než co jiného z toho vykukuje, že nemáme jasno v tom, co jsou nebo mají být média veřejné služby. Je škoda, že se ta debata veřejně nevede – zvlášť ve chvíli, kdy se politici chystají zvedat poplatky. Protože jak mají lidé ochotně platit, když ani nevědí, za co. (…)
Je tady samozřejmě otázka formy – má rozhlas za peníze koncesionářů produkovat podcasty? Není to už vlamování se do trhu, který má sloužit soukromým médiím a podcasterům na volné noze k výdělku? Tady si nechám názor pro sebe, protože jsem jako podcaster ve střetu zájmů.
Zajímavější otázka zní, jaké téma ještě je, nebo není „veřejnoprávní“. Podle kritiků není na tématu sexuality mladých žen veřejnoprávního nic.
Jenže jak se to pozná? Že zrovna vás to nezajímá? To je přece naprosto irelevantní. U každého jednoho pořadu najdu hromadu lidí, které to nezajímá. A ano, bude to i váš milovaný sport nebo neustále se opakující rozhovory s „inspirativními osobnostmi“. (…)
České televizi a rozhlasu se právem vyčítá, že nedokážou zaujmout mladého diváka. Jenže když se o to pokusí, je to zase špatně. Celé je to totiž trochu pokrytectví – ono „přitáhnout mladé lidi“ totiž kritici myslí tak, že je potřeba je přitáhnout k tomu, co zajímá ty „staré“.
Ne, že se pro ně budou vyrábět ty „jejich woke kraviny“, kde by třeba nedejbože mohl zaznít výraz hostka.
„Tohle téma zajímá tak málo lidí, že za to nemá cenu utrácet peníze,“ zní další námitka. Média veřejné služby ale přece ze své podstaty mají obsloužit co nejširší okruh poplatníků a témat. A to právě i ta, která jsou na okraji zájmu. Jinak by nám stačila televize Nova a rádio Impuls.
Navíc je v tom další kus pokrytectví – protože druhým dechem se televize s rozhlasem kritizují za to, že dělají příliš masové věci. Takové estrády, jako je StarDance nebo Peče celá země, přece patří na soukromé stanice! Takže to nesmí být ani moc masové, ale ani moc minoritní.
Celá tahle debata je ale v pořádku – Česká televize a Český rozhlas asi nemají vyrábět cokoli, co je zrovna napadne. Jen bychom se možná mohli shodnout na tom, že po nich nebudeme chtít věci, které si vzájemně odporují.
Lit.: Havlínková, Tereza: Podcast Slast muže nevylučuje, v ženské sexualitě můžou mít velkou roli, říká Linda Bartošová. In web ČRo Radio Wave, 31. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu).- Cit.: „Mileniálky měly v mnohém nudnější sex než ženy, kterým je dnes kolem pětadvaceti,“ říká s nadsázkou novinářka Linda Bartošová. Dva roky po sérii Krása přichází s tématem ženské tělesnosti a uspokojení v podcastové sérii Slast.
„Hodně jsme se, jako česká společnost, pootevřeli stran toho, jak se bavíme o ženské sexualitě, intimitě obecně a tělesnosti,“ říká na úvod Linda Bartošová, ale zároveň dodává, že to má své limity. „Například sexuální výchova probíhá v každé škole jinak, vyrůstáme v různých prostředích, máme odlišné zkušenosti a možnosti a navíc se i generačně měníme.“ (…)
Lit.: Fila, Kamil: Hodný, zlý a kritický – Spiklenci proti slasti. In web Apple Podcasts, 5. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: O podcastu Slast od Lindy Bartošové a týmu Radia Wave je nutné si v posledních dnech něco zásadního myslet. Tudíž i my se musíme vyjádřit, jinak jako bychom nebyli a zůstali stát opodál. Na jednu stranu je velice těžké uvěřit tvrzení, že chlapíkům 50+, jež tvoří 99 % kritiků (zaokrouhleno zcela přesně!), nevadí samo téma sexuality mladých žen, s nímž opravdu v praxi již mnoho let nepřicházejí do styku. A přestože by se vlastně mohli poučit a zjistit něco, co se v devadesátkách nenaučili v Bravíčku a Peříčku, tak urputně se nechtějí nic dozvědět, až je z jejich vyjádření zřejmé, že podcast vůbec neslyšeli.
Máme potom věřit oficiálně proklamovaným motivacím, že jim jde jen o to otvírat diskusi o podobě a financování veřejnoprávních médií? Je to podobné otvírání diskuse, jako když rasisté chtějí pogromy na černochy? Dozvíte se v našem rozboru, kde si dovolíme používat i čísla, kontexty a zeptáme se dokonce někoho fundovaného a dopouštíme se něčeho tak nevídaného, jako je ověřování si informací. Co to vlastně znamená podcast a jak tento formát souvisí s rozhlasovým médiem? Proč je kliterárnost veřejnoprávní? (…)
Lit.: Brolík, Tomáš: Český rozhlas fušuje do světa podcastů. Je to nefér a je to (pro teď) dobře. A co si kdo myslí o novinářce Bartošové, s tím nesouvisí. In web Respekt, 3. 11. 2024 (článek).- Cit.: Český rozhlas spustil podcastovou sérii o ženách a sexu a to spustilo na sociálních sítích debatu o tom, co mají či nemají veřejnoprávní média produkovat. Pořad zvaný Slast podle řady lidí není dost společensky důležitý, je to proto ze strany Českého rozhlasu plýtvání veřejnými penězi a neférová konkurence jiným tvůrcům, kteří své podcasty nahrávají za své.
Rychle se ukázalo, že v celé debatě šlo také o to, že řadu lidí dráždí autorka pořadu, novinářka Linda Bartošová. Bývalá modelka Bartošová často mluví o tom, jak fyzická krása a vzhled ovlivňují celý náš život, nebo říká, že bez ohledu na rostoucí počet žen ve správních radách velkých firem mají české ženy k férovému světu pořád daleko. Její veřejné vystupování by ale v posuzování podcastu nemělo hrát roli. Standardní novinářskou práci Linda Bartošová bezesporu odvádí a všechno ostatní je jen otázka dojmů a možná i politických názorů. (….)
Lit.: Zbořil, Jonáš: Linda Bartošová: Slast už si nenechám nikým zkazit. In web Seznam Zprávy, 5. 11. 2024 (rozhovor). – Cit.: „Mrzí mě, že se mi nedaří mužům vysvětlit, že jsou v tom s námi,“ říká Linda Bartošová, bývalá moderátorka, nyní autorka podcastu Slast, který zkoumá, co zatěžuje ženskou sexualitu a co ji naopak pomáhá osvobozovat.
Bývalá moderátorka České televize či pořadu Spotlight Aktuálně.cz před pár dny vydala první díl své nové podcastové série Slast. Ta vychází na stanici Českého rozhlasu – Radiu Wave – a zkoumá ženskou sexualitu.
„Sex nám může sloužit jako pole ke hře a k objevování,“ říká Linda Bartošová. „Můžeme v něm nacházet různé vrstvy identity, které v normálním životě řešit nemůžeme, protože se to nehodí.“ Bartošová jedním dechem dodává, že sexualita je nesmírně pestré pole, ve kterém se projevuje také dynamika moci. (…)
Lit.: Houdek, Lukáš: K těm veřejnoprávním podcastům… In Facebook, 6. 11. 2024 (status). – Cit.: K těm veřejnoprávním podcastům a k tomu, jak se soukromí podcasteři musí ohánět, aby mohli pracovat a uživit se. Realita je taková, že naprostá většina podcastů u nás vzniká ve studiu, kde si (většinou dva) lidé povídají. Práce na takovém podcastu často zahrnuje práci na několik hodin. Něco tam vystřihnete, přidáte znělky a máte hotovo (čest výjimkám).
Když děláte dokumentární podcast po Český rozhlas, má většinou 5-6 epizod. Děláte na něm cca rok, celkem do něj děláte rozhovory i s 30 lidmi, které objíždíte po celém Česku s mikrofonem. Pak nad tím hodiny a hodiny sedíte, vše musíte opakovaně poslechnout, poskládat díly z několika respondentů, řešit s dramaturgem, zda to funguje. Většinou epizodu několikrát předěláváte. A pak sedíte 2-3 týdny denně ve studiu se zvukařem.
Soukromá média dokumentární podcasty téměř nedělají. Jednouše proto, že jsou moc drahé. Úlohou Českého rozhlasu je (v mých očích) rozvíjet a podporvat dokumentární práci, na níž není nikde jinde prostor. I proto, že nabízí úplně jiný zážitek, než ten studiový. Kdyby tu nebyl veřejnoprávní rozhlas, jsou tu v podstatě jen podcasty „z koupelny“.
A jen tak pro dokreslení. Momentálně pro rozhlas natáčím šestidílný podcast. Bude v něm asi 30 respondentů a jezdím po celém Česku. Když si odměnu rozpočítám, budu tak na 40 korunách za hodinu. Natáčet doku-podcasty je luxus, který si může málokdo dovolit. Jedinou reálnou odměnou pak pro vás v podstatě je, že si to někdo poslechne a zanechá v něm nějaký dojem. Tu šanci značně zvyšuje (zejména u on-demand podcastů) to, že dá stanice pár tisíc do reklamy na sociálních sítích.
Ta diskuse je proto v řadě rodinách úplně mimo. Protože její iniciátoři vůbec netuší, za jakých podmínek ty veřejnoprávní podcasty vznikají.
(…) A ještě takový příklad. Za audiodokument Bílá nosí smrt o albínech v Ghaně jsem (stejně jako za všechny ostatní dokumenty) dostal od rozhlasu krásných 20 tisíc korun. Náklady jdou komplet za vámi jako autorem. Většina audiodokumentů jsou časosběr. Tak si to zkuste přepočítat. A pak se ohánějte svými koncesionářskými poplatky. Vůči dokumentaristům (včetně Lindy Bartošové) je ta debata naprosto nedůstojná. Protože to, aby mohl rozhlas něco vysílat, jako autor v podstatě dotujete (nemusí jít o peníze, ale o čas, který na tom propálíte zdarma).
Lit.: Nejedlová, Johanna: Tohle je naprostá pravda. In Facebook, 6. 11. 2024 (reakce na Lukáše Houdka).- Cit.: S Dalibor Zíta jsme dělali podcast Můžu ti říkat Mirečku. Neměli jsme k tomu žádné zázemí, jen malý grant, tuším 60 000 korun od člověka v tísni. Jen rešerše zabraly hrozné množství hodin. Pak domluvit všechny respondenty, s každým člověk stráví hodinu minimálně, ale spíš víc. Všechno přeposlechnout, vybrat zajímavé pasáže, poskládat je aby to dávalo smysl. Napsat k tomu smysluplný průvodní text, namluvit ho. A pak to stříhání a skládání. Opravdu se to nedá srovnávat se sebelepšími rozhovory ve studiu co se týče časové náročnosti. Měli jsme materiál na minimálně šest dílů, ale nakonec jsme to zakončili na 4, protože to se fakt nedalo. Za tyhle peníze bych to znovu nedělala. Myslím že by se takovým pořadům nemělo říkat podcast. Je to audiodokument. Občas šířený formou podcastu. A není divu, že soukromě takových pořadů moc nevzniká. Je to totiž velmi drahé.
„Dnešní mood: Zvrhlá rozvracečka národa,“ napsala si na instagram moderátorka, která si může gratulovat. Její nový počin už nejen že řešili známí komentátoři, dostalo se mu i nejednoho vtipného pokračování. (…)
Někteří teda zašli možná až příliš daleko a vtipkovali tak, že je to pomalu ke zveřejnění až po 22. hodině, ale i to ke slastem života patří, tak ve finále proč ne. A sociální sítě snesou mnohé.. (….)
Lit.: Ahmedová, Ridina: Poslední dny hodně myslím na Lindu. In Facebook, 6. 11. 2024 (status). – Cit.: Shitstorm může bejt dost zúzkostňující a bolavej, i když na druhou stranu je příznakem toho, že se lámou ledy. @lindabartosova seš moje hrdinka â¤ï¸ hejty pominou, změna zůstane. Poslouchám Slast a uvědomuju si, kolik nejistot stran vlastní sexuality si nesu – protože mě pritahujou muži i ženy. Protože si nespojuju nutně sex s láskou. Protože protože protože.
Díky za to všechno, diky Veronika Ruppert, že jste tu bouři vyvolaly. Naše těla jsou naše, se vší zodpovědností, svobodou a slastí, co to přináší. (…)
Lit.: Lubojacká, Julie: Ženská sexualita dvakrát jinak. Linda Bartošová i Gillian Anderson dokazují, že téma je stále potřeba otevírat. In web Deník N, 8. 11. 2024 (článek). – Cit.: Co mají společného americká herečka Gillian Anderson a česká novinářka a bývalá moderátorka Linda Bartošová? Obě ženy svými aktuálními počiny v Česku otevírají debatu o ženské intimitě a sexualitě, především o jejím narovnání a detabuizování. Kniha Chci herečky Anderson je sbírkou sexuálních fantazií žen, v českém překladu vyšla v nakladatelství Argo 7. listopadu. Reakce na podcast Slast novinářky Bartošové už pár dní dokazují, že otevírat téma a vnášet jej do veřejnoprávních médií je namístě. (…)
„Jak mladé ženy prožívají svou sexualitu? Komu skutečně patří naše touha? Patří nám samotným, nebo společnosti, nebo mužům?“ To jsou otázky, na které hledá odpovědi nový podcast novinářky a bývalé moderátorky Lindy Bartošové s názvem Slast.
Aktuálně vychází na stanici Radio Wave veřejnoprávního Českého rozhlasu a rozvířil doopravdy vášnivou debatu – nejen o sexu, ženské sexualitě, ale také o obsahu veřejnoprávních médií.
Do veřejné debaty tak autorka dostává důležité společenské téma. Při hledání odpovědí na otázky týkající se ženského potěšení se přitom opírá o intimní zpovědi mladých žen, ale i o odborné pohledy z mnohých oblastí sociálních věd.
Podobnou cestou se v aktuální knize Chci vydává i zmíněná Gillian Anderson. Proč je téma ženské sexuality v českém veřejném prostoru vnímáno tak kontroverzně?
Mediální odbornice z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Michaela Šaradín Lebedíková se domnívá, že podcast Slast téma zpracovává erudovaně.
„Linda Bartošová dává prostor mladým ženám vyjádřit, jak prožívají sexualitu, což je velké téma. U GenZ a mileniálů moc nevíme, jak žijí,“ dodává výzkumnice s tím, že až celkem nedávno byla publikovaná…. (….)
Lit.: Vrobel, Jan: Poslechl jsem si první dva díly podcastu Slast Lindy Bartošové. In Facebook, 12. 11. 2024 (status). – Cit.: Nebýt poučen tím, co je nejen v této zemi možné, měl bych lehce pozdvihnuté obočí nad neustávající vlnou lidí (zejména mužů), kteří z nejrůznějších obskurních důvodů existenci podcastu kritizují, ač přiznávají, že ho nikdo z nich neslyšel. A dokonce se k tomu i přes absenci jakéhokoli kontaktu s tímto podcastem vyjadřují v médiích. Důvody pro kritiku podcastu zaznívají mnohé. Asi tisíckrát jsem si přečetl, že veřejnoprávní média nemají provozovat podcasty (proč?), nejmenovaný novinář dnes přispěchal s vysvětlením, že jde o nekalou soutěž (!!!).
Žijeme v době, kdy se zásadně překreslila mediální mapa. Ustoupila role klasických médií ve prospěch hlasitých influencerů (mě koneckonců nevyjímaje) , ale obzvlášť výrazně poklesla role tradičních formátů. Chtít po veřejnoprávních médiích, aby vyklidily digitální prostor a platformy, kde se reálně dnes děje vše podstatné, není nic jiného než špatně maskovaná snaha je zlikvidovat, zavřít do skanzenu.
Omezovat formát veřejnoprávních médií na radiové a televizní vlny je jako omezovat výzbroj armády na parní stroje a kulovnice. Nehledě na to, že v zákoně se píše, že Český rozhlas může a má využívat digitálních platforem.
Ještě aby ne.
Zároveň je evidentní, že dotyčným vadí buď téma ženské sexuality, nebo Linda Bartošová. Případně obojí. Nic jiného to být reálně nemůže, protože ty argumenty jsou komické a neobstojí z žádného úhlu pohledu. Nehledě na to, že Rozhlas má podcasty o všem od spirituality po hardcore punk, to kdyby někteří chlapáci věděli…
A samotný podcast Slast? Nebýt té hordy chlapů, asi bych na něj ani nenarazil, ale nakonec jsem rád, že jsem si ho pustil. Na konci prvního dílu jsem byl dojatý, na konci druhého se cítím výrazně informovanější z hlediska nedávné české historie a vzpomínky na devadesátky.
Doporučuju všem, nejen ženám, ale i mužům, protože je to koneckonců i o nás. Z mnoha různých důvodů.
Těším se, až o tom večer pokecám s manželkou.
Lit.: Čermák, Miloš: Komentář: Tak ještě jednou. Proč podle mě nemá Český rozhlas vyrábět podcasty? In web Seznam Zprávy, 14. 11. 2024 (článek). – Cit.: „Budoucnost veřejnoprávních médií stojí a padá s poplatky koncesionářů, a pokud pro ně bude společenská vůle, je tato budoucnost zajištěná. A je to další dobrý důvod, proč by se měl ČRo podcastům vyhnout,“ píše Miloš Čermák.
Má veřejnoprávní rozhlas natáčet pro své vysílání pořady o čemkoli, třeba o akvarijních rybičkách nebo problémech krásných žen? Nepochybně.
Může tyto pořady šířit digitálně, například na svých webových stránkách či své mobilní aplikaci? Pravděpodobně se to dá obhájit.
A měl by je distribuovat prostřednictvím podcastových platforem, jako jsou Spotify nebo Apple podcasts? Ani náhodou.
Pokusím se svůj úhel pohledu nasvítit, aniž by debata – jako obvykle – sklouzla k tomu, kdo má a nemá jaké komplexy. Poučení pro příště: až budu chtít kritizovat ČRo za výrobu podcastů, vyberu si nějaký, který dělá muž středního věku. Vyhnu se pak snad tomu, že se debata mylně stane součástí kulturních válek, místo aby zamířila na podstatu problému.
Tím je, že veřejnoprávní média nevznikla proto, aby vytvářela obsah, o který je zájem a který je důležitý.
Historická, velmi zjednodušená vsuvka: veřejnoprávní média vznikla proto, že rozhlas a později televize začaly v minulém století vysílat v éteru, jehož kapacita byla z fyzikálních důvodů omezena. Nevznikla proto, aby lidé byli lépe informovaní, protože v tom případě by již minimálně o století dříve vznikly veřejnoprávní noviny. Tištěných médií může teoreticky vzniknou nekonečně mnoho, na rozdíl od rozhlasových nebo televizních stanic.
Proto byla část vysílacího éteru vyhlášena za veřejný statek, a ten dostala k dispozici takzvaná média veřejné služby. O sto let později by klidně mohla zaniknout, protože původní důvod pro jejich existenci neexistuje. Ale ukázalo se, že veřejnoprávní média hrají velmi důležitou a také pozitivní roli v kultivaci demokracie, a tak se jejich definice a účel začaly posouvat.
Pojďme celý příběh ještě víc zjednodušit a zkrátit, a konstatujme, že v současnosti jsou veřejná média cosi jako pojistkou toho, že bude existovat kvalitní a vyvážená žurnalistika.
Soukromá média tuto roli plnila v druhé polovině 20. století skvěle (v západních demokraciích to byla zlatá éra novin i televize), ve třetí dekádě našeho století stále hůř a s většími obtížemi. Až na výjimky nemáme soukromá novinářská média, která by našla udržitelný a fungující obchodní model. Mnohá z nich, a to v Česku, Británii nebo třeba v Americe, vlastní miliardáři, kteří jejich provoz dotují svými penězi, vydělanými jinak.
Někdy z dobrých, jindy špatných důvodů. Ale skutečná nezávislá a i finančně sebevědomá žurnalistická média skoro neexistují. (…)
Lit.: Šichanová, Bára: Podcast je v DNA rozhlasu. Slast je úspěšnou vizitkou jeho práce. In web ČRo, 14. listopad 2024 (článek). – Cit.: Loni jsme s kolegy pro Radio Wave hledali nový claim. Měli jsme pocit, že „Děláme vlny“ už je za zenitem. Intenzita debat kolem série Slast potvrzuje, že vlnění nám zůstalo správně. Jedněm na Slasti vadí autorka, druhým téma, ptají se po veřejném zájmu. Třetí zvedají otázku, jestli má rozhlas „fušovat“ do podcastů.
To vše se děje na pozadí dusna v předvečer hlasování o navýšení poplatku a antikampaně médií, kterým by se oslabení rozhlasu hodilo do krámu. Jde o debatu plnou zkreslení a to podstatné v ní zaznívá málo.
Mediální krajinu v Česku tvoří velké mediální domy, menší a nezávislá média, financovaná z reklamy, grantů a předplatných čtenářů a fanoušků, a média veřejné služby. Je mi jasné, že menší a zejména nezávislá média často nemají oproti mediálním gigantům na růžích ustláno, vím to od řady kolegů. A přesto odvádějí skvělou práci, které bychom si měli vážit. Nejen pro tyto aktéry může být Český rozhlas, další velký hráč na scéně, ztělesněním rozpínavého obra, kterého je třeba krotit. Realita zevnitř instituce z pohledu šéfredaktorky stanice pro mladé publikum je opačná a mnohé by překvapila.
Veřejnou službou a srdíčkem složenky nezaplatíte
Rozhlas je instituce financovaná rozhlasovým poplatkem. Platí se za jeden rozhlasový přijímač v domácnosti, není to žádná daň. Už 20 let zůstává poplatek ve výši 45 korun, takže jeho reálná hodnota je vlivem růstu cen, inflace a mnoha dalších faktorů přibližně poloviční. I proto byl rozhlas nucen v nedávné době propustit téměř dvě stovky zaměstnanců a zaměstnankyň a stále je institucí, kde řada lidí pracuje např. na poměry hlavního města za peníze hluboko pod úrovní minimální důstojné mzdy. Ovšem výměnou za velké know-how, které pak lidé často odnesou do rukou soukromých médií, když jdou tzv. za lepším.
Z vlastní zkušenosti šéfredaktorky Radia Wave vím, že o nástupu mladých lidí do Českého rozhlasu nerozhodují finance. Priority leží jinde – rozhlas mají rádi, váží si kvality jeho práce, důvěryhodnosti a spolehlivosti. Jenže každý hrnek jednou přeteče – veřejnou službou a srdíčkem složenky nezaplatíte. Jen z mého týmu za poslední rok kvůli financím odešlo několik schopných lidí. Kam? Do soukromých médií a nezisku. Ano, už i neziskový sektor je pro Český rozhlas na pracovním trhu konkurentem.
Rozhlas vyrábí audio 100 let, podcast je novou formou distribuce
Jedním z nejpalčivějších zkreslení veřejné debaty, v níž byla Slast jen rozbuškou, je domněnka, že rozhlas chrlí stále větší množství obsahu novými cestami, včetně trendu posledních let – podcastů. Český rozhlas poskytuje audio obsah už 100 let a je to jeho priorita. Kromě jiného připravuje zpravodajství, publicistiku, dokumenty, rozhlasové hry, zábavu a další formáty. A jako každé vyspělé médium veřejné služby v západní Evropě využívá všechny distribuční kanály, aby svůj obsah dostal k posluchačům a posluchačkám, tedy i internet. Podcast jako formu distribuce nabízí rozhlas už od roku 2005. Je jedním z průkopníků a dá se říci, že vzestup audia a jeho renesanci ve formě podcastu umožnily mimo jiné i dvě dekády práce Českého rozhlasu.
Některá soukromá média v „podcastovém boomu“ na trend nového typu média v posledních letech naskočila. Mnohým naopak technologický rozvoj protekl mezi prsty jako promarněná příležitost, mluvím o soukromých rádiích, která, jak píše na svém blogu generální ředitel Zavoral, „zamrzla v devadesátkách“, a o to víc teď rozhlasu nepřejícně okopávají kotníky.
Český rozhlas nabízí drtivou většinu obsahu, stejně jako sérii Slast jako pořad ve vysílání (s ohledem na případného dětského posluchače běží Slast až po desáté večerní), ale také jako „on demand“ podcast v online prostředí. Jinými slovy, Slast by Český rozhlas v nějaké podobě vyráběl i před dvaceti lety, jen by sérii pravděpodobně neříkal „podcast“. A těžko si dnes dokážeme představit relevantní médium pro mladé publikum bez online varianty.
Fakt je, že mladé lidi není snadné zaujmout. Z pozice tradičního média je to ještě těžší. Jako zodpovědné médium veřejné služby, vázané etickým kodexem, tančíte v minovém poli. Kdejaký influencer a podcaster má před vámi náskok, neřeší vyváženost svých sdělení, pomáhají mu komerční spolupráce a reklama, předplatitelé a často i kontroverzní obsah opepřený pro Český rozhlas zapovězeným slovníkem. Jeho zodpovědnost je úplně jiná.
Pozornost generace Z dnes primárně patří mobilu a sociálním sítím, vysoce komercionalizovanému prostředí, jehož ekosystém dvacátníci neradi opouštějí ve prospěch jiných platforem. Proto hrají jak v prostředí sociálních sítí, tak ve světě podcastových platforem média veřejné služby zásadní roli – poskytováním důvěryhodné, nezávislé a z komerčních zdrojů nefinancované osvěty. Pokud by média veřejné služby v těchto prostředích nepůsobila, rezignují tak na poskytování obsahu zmíněných kvalit široké věkové skupině mladých lidí, kteří často teprve vstupují do dospělosti, hledají svůj životní směr a jsou v mnoha ohledech zranitelnější než starší generace.
Rozpolceni nad Slastí o tom, co a pro koho je veřejná služba
Právě v poskytování volně přístupného na komerčních zdrojích nezávislého obsahu tkví jeden ze základních principů veřejné služby. Nic na tom nemění námitka některých debatujících, že by si Linda Bartošová, zkušená profesonální moderátorka, zvládla výrobu série Slast pravděpodobně zafinancovat sama. Pro ně se zjevně stává popularita autorky a projektu diskvalifikačním faktorem.
Další skupina se buď chabě vysmívá autorce, příp. téma bagatelizuje. „Proč mám za tohle platit?“ ptají se často rozhořčeně. Nechápou přitom podstatu veřejné služby, kterou si platíme v zájmu nás všech. „Neplatím jen za uspokojení svého vkusu, ale chci vyjít vstříc i potřebám ostatních a mít k dispozici pořady, které nesou společné hodnoty a kvalitu,“ zní moje odpověď. A přijde-li válka nebo povodně, jsou to právě média veřejné služby, kdo plní nenahraditelnou službu pro drtivou většinu obyvatel, kteří ji dle výzkumů i poslechovosti také oceňují. „Tak ať rozhlas dělá jen zpravodajství,“ hřímají někteří. Ale to by přece taky nebylo dobře. Podstatné společenské funkce tkví i v dalších částech tvorby a při sledování komerčních zájmů je nejde dlouhodobě naplňovat.
Těžko bychom hledali lepší příklad rozpolcenosti, co kdo od média veřejné služby očekává než Slast. Série ohledává hranice populárního a minoritního, okraje a středu, hodnot a peněz, preferencí různých věkových skupin. Najít společnou dělicí čáru vkusových dilemat nelze, proto je rozhlas ve své nabídce obsahu komplementární, pro každého má něco. Nelíbí se vám Slast? V pořádku. Zkuste něco jiného. Třeba pánský talk Pochlap se. Nebo Hergot! o náboženství a spiritualitě. Nebo popkulturní Slejvák. Anebo další ze stanic Českého rozhlasu, pokud vám stanice určená primárně dvacátníkům nevyhovuje. Podstatná je kvalita a různorodost spojená s profesionálními nároky média veřejné služby.
Osvěta, kterou cení ženy, muži i odborná veřejnost
Slast v sobě pojí chytlavost i edukaci, ostatně povinnost vyčlenit místo v programu vzdělávacím formátům ukládá rozhlasu Kodex. Nic podobného soukromá média nemají. Výzkumy stále ukazují, že do sexuálních interakcí, intimní a zranitelné sféry druhých nevstupujeme z rovnocenných pozic. Sexualizovanému násilí v Česku čelí výrazněji více ženy než muži. Téma hranic, ohleduplnosti a komunikace v sexuální výchově na základních a středních školách spíše absentuje. Sex v českých třídách z většiny znamená výklad biologie a rizik.
Že má smysl vést o sexualitě žen otevřenou a kultivovanou debatu, potvrzuje i záplava pozitivních reakcí, které dostáváme. Rodiče, kteří chtějí pro své děti sebevědomější a zdravější vstup do intimního života, přeživší sexualizovaného násilí, teenagerky, studentstvo a také mnoho mužů – tihle všichni a desítky tisíc dalších si Slast už poslechli a napsali nám, jak zásadní, hodnotnou a revoluční práci jsme s nenahraditelným zázemím rozhlasu v zádech odvedli.
A musím zdůraznit, že důvěru médiu veřejné služby daly i účastnice série Slast, odbornice, dívky a ženy, které v podcastu sdílí svoje velmi osobní, intimní a často i bolestné zkušenosti. Aniž bych chtěla mluvit za ně, tohle přece nelze brát za samozřejmost. Jejich důvěry a odvahy si nesmírně vážím, stejně jako práce všech, kteří se na Slasti podíleli. Je jasné, že takovou hodnotu lze hledat právě v médiu veřejné služby. A je jen skvělou vizitkou rozhlasu a Radia Wave, že citlivé, tabuizované a často i marginalizované téma dokáže dostat k tak velkému a mladému publiku s takovou odezvou.
Lit.: Lukášková, Markéta – Petráková, Lucie: Chumelenice. Čermák efekt, přesluhující Honzák a porno Bachelor. In web České podcasty, 16. 11. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V černé části aka hrozivé nůši pravdy vytahujeme elektronickou tužku, pitváme Bachelora a spotřebu másla. Proč je Miloš Čermák nejlepší reklama na Slast? Jaký bude nový ministr efektivity Elon Musk? Bude Martin Kocián otcem?
Lit.: Svobodová, Ivana: Kdo se bojí Lindy B. In web Respekt, 17. 11. 2024 (článek). – Cit.: Proč podcasty Krása a Slast Lindy Bartošové vyvolávají takové emoce. A proč mě mrzí, že jsem ji neznala jako mladá žena.
Na jednatřicetileté ženě, která přichází na sraz ke kavárně v pražských Holešovicích, občas ulpívá zrak kolemjdoucích déle, než bývá na ulici běžné. Novinářku Lindu Bartošovou znají z médií nebo ze sociálních sítí. V převážně studentské kavárně je plno a tady už Linda Bartošová splývá s okolím, pro zhruba dvacítku mladých lidí, kteří sedí všude kolem u stolků, je jednou z nich. A taky tou, která mluví veřejně i jejich hlasem. Teď aktuálně v novém podcastu Radia Wave v Českém rozhlasu o intimitě a sexuální svobodě mladých žen nazvaném Slast.
Přede mnou tu zároveň nad čajem sedí o čtvrt století mladší žena, jejíž počínání mimo bezpečné prostředí podobně smýšlejících vrstevníků a vrstevnic v pravidelných vlnách budí bouři na sociálních sítích, odráží se do médií a jí osobně přináší hromady urážek. Svým přístupem k životu, k práci a snahou o rovnost žen s muži představuje svět, na nějž si část společnosti těžko zvyká, hledí na něj s nedůvěrou nebo ho s různou mírou vášně, posměšků i zloby odmítá. Není v tom sama – ale faktem je, že naposledy tenhle typ emocí zvedl zmíněný podcast Slast. Proč je pro tolik lidí právě ona ten červený hadr? (….)
Český rozhlas je dnes zasypán spoustou příznivých reakcí na podcast Slast. Jak říká v telefonu producentka ČRo Veronika Ruppert, píše spousta žen, že jim otevřel oči, píšou mladí i starší muži, že si podcast poslechli s partnerkami a že je jim teď v páru líp. Linda Bartošová se v této atmosféře chystá na novou věc – v rámci akademického výzkumu mluvit s mladými konzervativními muži. „Myslím, že je načase se vydat i do jiných vod. Zajímá mě, co si myslí, jak se cítí, proč je pro ně feminismus červený hadr.“
Už dlouho občas přes víkend v rámci balance vydržím nezjišťovat, co se kde děje nového. Není to snadné, ale jde to. A síla profese nezaniká. Jdu ulicí a poslouchám další díl série Slast. A říkám si, jaké to v životě mohlo být, kdyby byl natočen v době, kdy mi bylo dvacet.
Lit.: Aston (= Neff, Ondřej): Pokus o úvahu a pitomý nápad závěrem. In web Neviditelný pes, 26. 11. 2024 (komentář). – Cit.: (…) Jaký má rozhlas (a televize taky) být? Obě instituce mají zákonem definované funkce. Předmětem sporu jsou aktivity přesahující striktně pojímanou „veřejnou službu‟. Patří sem Star dance v televizi? Rozruch nedávno vyvolal podcast o sexu. Patří sex do sféry zájmu veřejnoprávního rozhlasu? No, i jako školák za hlubokého socialismu jsem taky podstoupil „sexuální výchovu‟, přednášku na střední škole… Proč by to nemělo být v rádiu?
Potkal jsem se s argumentem, že je třeba stanovit mantinely. Takové, aby třeba rozhlas nelezl soukromým podcasterům do zelí.
OK. Jiná věc je, že primárně podcasteři nalezli do zelí rozhlasu. Technika jim umožnila „dělat to co rádio‟. Tak to přece vzniklo. Někdy to bylo až překvapující, jako když pravidelný pořad byl rozhlasový pořad vysílaný a sekundárně deklarovaný na „podcastové platformě‟ a pak byl svými tvůrci privatizován a přešel pod jiným názvem do soukromého média. Ale budiž, bavme se o mantinelech.
Kdo je stanoví? Jak ten „někdo‟ bude definovat pole, kam ČRo+ČT smějí a kam už mají vstup zakázán? Vysílané šíření začíná být překonané, technicky se „vysílání‟ s „internetem‟ tak prolínají, že hranice nelze rozpoznat. Tady se budou hranice těžko hledat.
Takže hranice programové? Žádné tancování, žádné krimi, žádní „majorové Zemanové‟? Dobře, ale princip veřejnoprávních médií jako „národní instituce‟ je v tom, že je lidé sledují, poslouchají je a dívají se. Když je osekáte na zprávy o parlamentních půtkách a vysílání pro ukrajinskou menšinu a pro hluchoněmé, lidi se přestanou koukat a už nebudou poslouchat a instituce chcípne. To chceme? Ani Heydrichovi se to nepovedlo. Ani za Novotného (za Gottwalda televize ještě nebyla) nevysílali v televizi jenom masáž vemene a rekordní odpich oceli. Půjdeme do toho my? Budeme se dívat na řečnění Adamové Pekarové a sledovat průtok na českých tocích? (…)
Lit.: Rožánek, Filip: Rekord Lindy Bartošové. Slast je nejúspěšnější sérií Radia Wave. In web Lupa.cz, 19. 12. 2024 (článek). – Cit.: Co a pro koho vysílá Radio Wave? O stanici pro mladé diskutují nejenom uživatelé sociálních sítí, ale také Rada Českého rozhlasu.
Klasické lineární vysílání je dostupné jenom jako internetový stream, v digitálním systému DAB+, v mobilních aplikacích, případně přes DVB-T2 multiplex České televize, ze satelitu nebo u IPTV operátorů. Podle průzkumu Radioprojekt si Radio Wave ve 2. a 3. čtvrtletí letošního roku zapínalo asi deset tisíc posluchačů denně. Přibližně 35 tisíc lidí ho poslouchá několikrát do týdne.
Podle generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala by mělo Radio Wave oslovovat populaci ve věku 14 až 29 let. Vkus teenagerů se však liší od mladých dospělých, proto se liší také distribuční kanály. „Lineární vysílání Radia Wave primárně cílíme na skupinu 20 až 35 let,“ poznamenal programový ředitel Českého rozhlasu Ondřej Nováček.
„Abychom byli k sobě upřímní, oslovuje spíše ty třicetileté. Asi si dokážete představit, že osmnáctiletý člověk, který by si zapnul lineární vysílání rádia, je spíš sci-fi,“ přiznal. „Jsme to ale schopni kompenzovat podcastovou tvorbou a on-demand distribucí, kde dokážeme řadou formátů zasáhnout lidi, kterým je 18-20 let,“ dodal.
„Když se bavím s kolegy ze zahraničních stanic, všichni řeší, že mladí konzumují audio, ale neposlouchají klasické rádio. To, že se nám daří držet lineární vysílání na víceméně stabilní úrovni, podle mě není špatná zpráva. V on-demand poslechu naopak velmi rosteme,“ připomněla šéfredaktorka stanice Bára Šichanová.
„V říjnu jsme překonali hranici 600 tisíc poslechů za měsíc, za listopad je to 741 tisíc, takže čtvrtý kvartál bude zřejmě rekordní,“ dodala. Důležitým distribučním kanálem je Spotify.
Buchty a Slast
Programovou nabídku veřejnoprávního rádia tvoří třicet pravidelných formátů, obvykle týdeníků, a každoročně je doplňuje deset až dvanáct větších projektů, jako jsou podcastové série. Z pravidelných pořadů je podle statistik největší zájem o talk show Ivany Veselkové a Zuzany Fuksové s názvem Buchty.
Následuje magazín o seberozvoji a životním stylu Balanc. „O úspěšnosti novopečeného letošního projektu Audioknihy Radia Wave svědčí to, že už na začátku října se jim povedlo vyšplhat na třetí pozici v rámci celkových analytik,“ podotkla šéfredaktorka stanice Bára Šichanová.
Z mimořádných projektů zaujal pětidílný psychothriller Odcizení o ukradené digitální identitě a zneužití dat. „Znovu jsme si ověřili, že má smysl dělat hrané podcasty pro mladé publikum,“ uvedla Šichanová.
„Historicky nejúspěšnější sérií Radia Wave je série Slast, která má už přes 400 tisíc spuštění, což je opravdu bezprecedentní věc,“ přiblížila šéfka stanice. Šestidílný podcast Lindy Bartošové se věnuje intimitě mladých žen. Letošní novinka svým úspěchem odsunula na stříbrnou pozici Sádlo, autorský podcast o společenském tlaku na ženský vzhled.
Životní styl, psychologie, seberozvoj a duševní rozvoj patří mezi důležitá témata Radia Wave. „To, jak jste na tom psychicky, jak se cítíte, jak vnímáte vlastní hodnotu, se velmi odráží ve vašich vztazích a v tom, jak se vám daří v životě hledat vlastní cestu,“ vysvětlila šéfredaktorka. Stanice otevírá také problematiku životního prostředí, probírá popkulturní témata a samozřejmě se věnuje hudbě. (…)