Jak Zdena a Josef Škvorečtí ovlivnili českou literaturu? Co přispělo k úspěchu jejich exilového nakladatelství? Jakou odezvu měla jejich autorská i vydavatelská práce před a po listopadu 89? Připravila Martina Mašková.
Hovoří Alena Přibáňová.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 9. 2024 (ČRo Plus, 50 min.).
Lit.: Mašková, Martina: Ta, která nezahořkla a obětovala se. Zdena Salivarová se vzdala svých knih a zachránila české autory. In web ČRo Plus, 22. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když manželka Josefa Škvoreckého v roce 1969 opouštěla Československo, musela se vzdát úspěšného studia dramaturgie na FAMU i slibné autorské dráhy. V exilu nezahořkla a se Škvoreckého podporou umožnila českým spisovatelům na indexu pokračovat v psaní. „Stali se synonymem pomoci,“ říká bohemistka Alena Přibáňová v pořadu Leonardo Plus ke 100. výročí spisovatelova narození.
Vydavatelství ’68 Publishers dokázalo prosperovat i bez sponzorů, jen s drobnou pomocí od exilových spolků. Celý provoz řídila Zdena Salivarová, Josef Škvorecký četl rukopisy a pomáhal balit knihy. Byla to ona, kdo musel prokázat velkou ekonomickou kompetenci.
„Na každého Ivana Blatného, dokonce i na Jaroslava Seiferta musel přijít nějaký Bohumil Hrabal nebo Milan Kundera, kterého si objednal každý,“ vysvětluje Alena Přibáňová, jak vydavatelství kombinovalo náklad poezie a prózy.
Autor rozhovorů s manželi Škvoreckými Karel Hvížďala míní, že díky Škvoreckým česká literatura důstojně přežila.
„Postupně si vychovali čtenáře k takové důvěře, že si objednali celý ročník, i když některá jména neznali,“ doplňuje bohemistka Přibáňová. V ’68 Publishers takto začínali mimo jiné Jan Novák nebo Jan Křesadlo. (….)