Masová tělovýchova byla vždycky politická. Dokazuje to díl cyklu Historie Plus s podtitulem Politika a sport. Už i Miroslav Tyrš v prvním čísle měsíčníku Sokol, v roce 1871, v úvodníku „Náš úkol, směr a cíl“ napsal, že sokolování nesleduje pouze pozvednutí tělesné zdatnosti Čechů, ale současně i zdatnost brannou. Připravil Ivan Štern.
Natočeno 2024. Premiéra 14. 9. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.).
Lit.: Štern, Ivan: „Tělo tuž, vlasti služ!“ Masová tělovýchova byla od začátku politická, platí to i pro české Sokoly. In web ČRo Plus, 14. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Masovou tělovýchovu sotva oddělíme od její „přirozené“ politické podstaty. Ve svých počátcích, v Prusku, se rodila dokonce na politickou objednávku. Spolky, které tehdy propadly turnerskému hnutí (společnému tělocviku, zvládání bojových umění a šermu), byly vyvolány zájmem pruského státu získávat pro svoji pravidelnou armádu brance šikovné a fyzicky zdatné.
Zatímco turnerské hnutí se vyznačovalo rázem dobyvačným, patrný byl záměr sjednotit roztříštěné Německo s cílem lépe se prosadit na evropské politické scéně, české hnutí Sokolů, inspirované, jak jinak, německými turnery a založené českými buditeli Jindřichem Fügnerem a Miroslavem Tyršem (oba z poctivého německého rodu), dostalo do vínku od svých zakladatelů ráz obranný. Ráz hájit českou domovinu.
Nebylo přesto o nic bojovnější a o nic nebezpečnější. Pokud se nějaký dobrodruh rozhodl pustit se s ním do křížku, se zlou se potázal. (…)