Připravil Tomáš Maleček.
Hovoří moderátorka Jaroslava Jarka Vykoupilová, radiohistorik Pavel Boudný.
Natočeno 2024. Premiéra 26. – 30. 8. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.
Obsah: 1. díl: Přesný čas hlásili podle kostelní věže. Brněnský Radiožurnál začal vysílat ze střechy Zemského domu 2. díl: Osm dekád sídlila brněnská pobočka rozhlasu vedle tělocvičny. Do vysílání občas zaznívalo dupání (3. díl: Etno-gastro-folk, Večerní Brno či darování krve. Jaké fenomény brněnský rozhlas za 100 let vyplodil? (4. díl: Karel Höger promlouval k posluchačům brněnského rozhlasu v esperantu, studentka Eva Pilarová zpívala tajně pod pseudonymem (5. díl: Vstupujete do trezoru, ale ocitnete se na výstavě! Jaké poklady stoletý brněnský rozhlas skrývá? (3
Lit.: agf – Maleček, Tomáš: Už sto let s Brnem. Oslavte s naším seriálem sto let brněnského rozhlasu! In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. srpen 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Je nejstarší, největší a stále nejposlouchanější regionální stanicí Českého rozhlasu. Poprvé začal brněnský rozhlas pravidelně vysílat před 100 lety – 1. září 1924. Na Radiožurnálu jsme pro vás tento týden připravili seriál, který připomene první vysílací dny i osobnosti, které brněnský rozhlas proslavil. Poslouchejte od pondělí do pátku v čase 8:50.
Ze střechy Zemského domu v Brně se poprvé ozvalo vysílání Radiojournal Brno 1. září 1924.
Místnost, kde původně bylo studio, je nyní prázdná. Je čerstvě vymalováno, ale dříve byly stěny polepeny novinami – říkalo se, že akustika bude lepší. Odtud se vysílalo, hlásil se odtud i přesný čas. (…)
Lit.: prh – Maleček, Tomáš: Přesný čas hlásili podle kostelní věže. Brněnský Radiožurnál začal vysílat ze střechy Zemského domu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je nejstarší, největší a stále nejposlouchanější regionální stanicí Českého rozhlasu. Poprvé začal brněnský rozhlas pravidelně vysílat před 100 lety – 1. září 1924.
Stoupáme na střechu Zemského domu, dnešního krajského úřadu Jihomoravského kraje. Jsme tu i s Jarkou Vykoupilovou, moderátorkou Českého rozhlasu Brno. Je tady krásný výhled. A hledáme první studio, odkud se poprvé Český rozhlas Brno ozval 1. září 1924.
„Je to takový domeček s krásnými věžičkami, které čeká rekonstrukce. Mělo to různé názvy – domeček, pavilon, atelier,“ ukazuje moderátorka.
Místnost, kde původně bylo studio, je prázdná, je tu dřevěná podlaha. Nyní je čerstvě vymalováno, ale stěny byly tehdy polepeny novinami – říkalo se, že akustika bude lepší. Odtud se vysílalo, hlásil se odtud i přesný čas.
„Když uděláme pár kroků ven z pavilonu a podíváme se vpravo, vidíme věž kostela sv. Jakuba, a tam jsou hodiny. Takže bylo velmi jednoduché jít, podívat se a říct, kolik bylo hodin,“ popisuje Jarka Vykoupilová. (….)
Lit.: jkh – Maleček, Tomáš: Osm dekád sídlila brněnská pobočka rozhlasu vedle tělocvičny. Do vysílání občas zaznívalo dupání. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Brněnská radiotelegrafní stanice odvysílala už v roce 1922 bezdrátově několik národních písní, které zachytily i v Itálii či v Dánsku. Na jaře roku 1924, necelý rok po zahájení pravidelného rozhlasového vysílání z Prahy, začalo pokusné vysílání brněnské. Hlasatelé tehdy seděli přímo u vysílače na okraji města, v Komárově u dnešní farmy Ráječek. Odtud se pak brněnský rozhlas přesunul na Kounicovu ulici, kde sídlil dalších 83 let.
„Jsme v Ráječku, kde je radiotelegrafní vysílací stanice, vojenská budova z roku 1922. Ta byla upravena na rozhlasové fonické vysílání, a později se z ní stala plnohodnotná rozhlasová vysílací stanice,“ popisuje radiohistorik Pavel Boudný.
Antény už tady nestojí. Na vysílací dny v Ráječku upomíná jen zbytek patky jedné z nich. „Rozhlas neměl studio, takže první burzovní zprávy v roce 1924 na jaře hlásil opravdu z budovy tohoto vysílače,“ poukazuje historik. Odsud z Komárova zprávy po telefonu z Prahy přejímal, a pak je sám četl přímo správce vysílače, pan Máčel. (…)
Lit.: vma – Maleček, Tomáš: Karel Höger promlouval k posluchačům brněnského rozhlasu v esperantu, Eva Pilarová zpívala tajně pod pseudonymem. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Legendární Eva Pilarová, sourozenci Ulrychovi, Iva Bittová nebo Miroslav Donutil – všechna tato slavná jména zněla z vysílání brněnského studia Českého rozhlasu. V neděli 1. září to bude sto let, co existuje.
Byl to brněnský rozhlas, kde se v polovině 70. let zrodila unikátní nahrávka slavného muzikálu Miloše Štědroně a Milana Uhdeho Balada pro banditu. Rozhlasový dramaturg Jaromír Nečas ji ale natočil pouze v monu. Jak to bylo dál?
„Potom prostě přišel takový úplný zásvit mytický, že volalo jedno monstrum z Prahy, které se jmenovalo Alois Indra,“ směje se Miloš Štědroň, „a pravil, že to je krásné a že se to musí podporovat. Takže hned nám dali asi čtyři frekvence a natočili jsme to úplně všecko,“ vzpomínal hudební skladatel.
Nahrávku natočili stereo. „A kromě toho samozřejmě se to potom natočilo jako hra a tak dále. To se pak vydávalo.“(…)
Brněnský rozhlas proslul i svým vysíláním v esperantu. Už ve 30. letech znali vysílání z Brna pod názvem Verda Stacio lidé napříč Evropou. V univerzálním umělém jazyce z Brna vysílal i herec Karel Höger.
„To bylo tak, že když jsme vysílali třeba Prodanou nevěstu s orchestrem Zemského divadla a s operním obsazením, tak to bylo celé esperantsky. My jsme měli tady při brněnské stanici kurzy. My jsme vysílali třeba celou Čapkovu Matku, R.U.R., O’Neillovu Farmu pod jilmy.“ (…)