Připravil Tomáš Pilát.
Hovoří Jiří Mádl a recenzentka Alice Aronová.
Natočeno 2024. Premiéra 12. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 7 min.).
Lit.: Pilát, Tomáš: Rozhlas jako hybatel událostí, rozhlasáci jako superstars. Jiří Mádl komentuje Vlny i dění roku 1968. In web ČRo 3 Vltava, 12. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tehdy měl Rozhlas takovou sílu, že se to projevilo i na popularitě redaktorů, říká Jiří Mádl. (…)
„Rozhlas u nás fungoval o třicet let déle a byl tak do československé společnosti logicky mnohem prorostlejší. To věděli i Rusové, když sem vpadli, a jako první chtěli zastavit vysílání rozhlasu,“ doplňuje autor, který svůj snímek připravoval zhruba deset let. Mluvil s pamětníky, studoval archivy, sháněl, spolu s producentkou Monikou Kristl, peníze. Tedy – sháněla je hlavně paní producentka, která režisérovi vytvořila skvělé tvůrčí podmínky.
Filmu Vlny se ve vltavském vysílání i na našem webu věnujeme dlouho a rádi. Bylo krásné sledovat, jak se režisérovy sny a představy zhmotňují, jak vzniká scénář, jak se přibývají natočené obrazy, jak je na pásy ve studiu Českého rozhlasu zaznamenávána původní hudba Simona Goffa. Občas jsme to mohli sledovat „v přímém přenosu“ – třeba když se rozhlasová budova v Praze na Vinohradech vrátila do svého přednormalizačního a okupačního hávu, nebo když rozhlasáci v Plzni potkávali na chodbách své kolegy v podobě z šedesátých let. Samozřejmě v podání dnešních herců. Občas až mrazilo. Když jsem šel kolem budovy rádia, a viděl na něm socialistické plakátové výkřiky a nápis Československý rozhlas, chvíli jsem přemýšlel, jestli se mi doba po Listopadu 89 jenom nezdála. I jiní pamětníci byli, jak později přiznali, trochu v šoku. (…)