Jak změnil srpen 68 osudy hned několika rozhlasových ředitelů? Dvoudílný dokument připravili historik Zdeněk Doskočil a Jan Sedmidubský.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu (ČRo Plus, 21:10 h; 53 min.); 2. dílu 13. 8. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus – Rok 68 na vlnách.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Srpen 1968 radikálně změnil osudy dokonce tří ředitelů Československého rozhlasu. In web ČRo Plus, 12. srpen 2024 (článek). – Cit.: Karel Hoffmann, Miloš Marko a Zdeněk Hejzlar – tři muži propojení s Československým rozhlasem a 21. srpen 1968. Všichni tři se na konci 60. let postupně a za různých okolností stali řediteli rozhlasu.
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy – resp. vojsky Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska, za podpory Německé demokratické republiky, která se ale invaze vojensky nezúčastnila, stejně jako jednotky Rumunska a Albánie -, rozebíráme v novém cyklu Rok 68 a vlny.
Drama této srpnové noci připomíná dvoudílný dokument, který připravili historik Zdeněk Doskočil a Jan Sedmidubský. (…)
Lit.: anonym: Rok 68 na vlnách. In web ČRo Plus, 12. 8. 2024 (článek). – Cit.: Téměř až do konce srpna na Plusu vysíláme cyklus pořadů spojených s Československým rozhlasem, hlavně v krizových dobách okupace. Odvysíláme Portréty s profily zasloužilých rozhlasáků a mnoho dalších historických pořadů s podobnou tématikou.
12. a 13. srpna: Okupace
Dvoudílný dokument historika Zdeňka Doskočila a publicisty Jana Sedmidubského Srpen 1968. Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy – resp. vojsky Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska, za podpory Německé demokratické republiky, která se ale invaze vojensky nezúčastnila, stejně jako jednotky Rumunska a Albánie -, zásadním způsobem proměnila životy tří mužů.
Ti se na konci 60. let postupně a za různých okolností stali řediteli Československého rozhlasu: Karla Hoffmanna, Miloše Marka a Zdeňka Hejzlara. Jak se drama jedné srpnové noci propsalo do jejich osudů, poslouchejte po 21. hodině.
14. srpna: Rok 68 na vlnách
V 60. letech patřil Luboš Dobrovský k předním rozhlasovým novinářům, za normalizace aktivně působil v disentu a po listopadu 1989 byl šéfem obrany, kancléřem na Hradě i velvyslancem v Moskvě. Po odchodu ze státních služeb často komentoval veřejné dění, velmi kritický byl k české politice či Putinovu Rusku.
V cyklu Rok 68 na vlnách připomene jeho život publicista Pavel Hlavatý, stejně jako další osobnosti: politika, novináře a disidenta Jiřího Dienstbiera. Proslul jako první československý ministr zahraničí po listopadu 1989. Za jeho působení se kácela železná opona a zemi opouštěla sovětská vojska. Dienstbier byl později tři roky zvláštním zpravodajem OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii.
15. srpna: Osudy Věry Šťovíčkové a Milana Weinera
Publicistka, překladatelka ale především výrazná osobnost rozhlasu jara a léta 1968 se jmenuje Věra Šťovíčková. Uslyšíte i o jejím tehdejším šéfovi v zahraniční redakci Milanu Weinerovi. To byl muž, který se podle vlastních slov poučil ze svého komunismu. O obou bude řeč v reprízách pořadů z cyklu Portréty.
Milan Weiner řídil ve své redakci devět redaktorů zahraniční rubriky a sedm zahraničních zpravodajů; spadali pod něj lidé jako Jan Petránek, Karel Kyncl, Karel Jezdinský, Čestmír Suchý, Jiří Dienstbier, Věra Šťovíčková nebo Luboš Dobrovský. Pod jeho vedením se redakce zcela proměnila a značně uvolnila. Pak ale přišla normalizace…
16. srpna: Sláva Volný a Karel Sedláček
Zatímco redaktor Sláva Volný natáčel 21. srpna 1968 v pražských ulicích, v plzeňském rozhlasu vysílal Karel Sedláček. Oba připomene cyklu Rok 68 na vlnách.
19. srpna: Karel Kyncl
Jedním z mnoha novinářů, kteří museli z rozhlasu odejít kvůli nesouhlasu s okupací v létě 1968, byl i legendární reportér Karel Kyncl. Právě jeho připomínáme v cyklu Rok 68 na vlnách. Stejně jako Mirka Kováříka, který v týdnu po 21. srpnu 1968 pod hlavněmi sovětských tanků moderoval rozhlasové vysílání z Ústí nad Labem.
20. srpna
Média roku 1968, to nebyl jen rozhlas. Na stránkách denního tisku a v televizním vysílání se totiž často odehrávaly velmi bouřlivé debaty o dalším směřování Československa. Úlohu médií doby připomene repríza pořadu Média v postmoderním světě (z roku 2008).
21. srpna: Reportáž z prvních hodin okupace
Zatímco se desítky redaktorů rozhlasu 21. srpna 1968 podílely na protiokupačním vysílání z různých náhradních a provizorních studií Československého rozhlasu, redaktor Sláva Volný vzal mikrofon, nahrávací zařízení a vyšel do pražských ulic. Jeho reportáž z prvních hodin okupace vešla do dějin rozhlasové žurnalistiky, připravil Jan Sedmidubský.
22. srpna: Hovory o hledání a (nejen) vysílačka Vltava
Jaké zajímavé nahrávky ze srpna roku 1968 se dochovaly v rozhlasovém archivu? A jak na tehdejší dobu vzpomínají její aktéři? Připomene to Ivana Denčevová a její hosté v repríze pořadu Hovory o hledání.
A v dalším pořadu se Jan Sedmidubský a David Hertl zamýšlejí nad málo prozkoumaným fenoménem: vysíláním v češtině a slovenštině, které v srpnu 1968 zahájily okupační státy na podporu vojenské akce proti Československu. Nešlo jen o nechvalně proslulou východoněmeckou stanici Vltava.
23. srpna: Konec „nepohodlných“ novinářů
Rok 1968 přinesl ve své první polovině nejen nebývalé svobody pro novináře, ale na svém konci opět významné přitvrzení poměrů. Do několika let po srpnu 1968 museli všichni novináři, kteří aktivně podporovali takzvaný obrodný proces, z médií odejít.