Helena Sadílková, romistka z Filosofické fakulty University Karlovy. Na 2. srpna připadá Den romského holokaustu. Za druhé světové války nacisté zavraždili statisíce Romů a Sinthů, obecné povědomí o jejich osudu je ale dosud velmi slabé. Proč je tomu tak? Dělají dost pro připomenutí památky československých Romů politici? A jak daleko je výzkum romského holokaustu? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2024. Premiéra 2. 8. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.; 27 min.).
Lit.: Bumba, Jan – esta: Genocida Romů nebyl jen nacistický import. Pomohly tomu i stereotypy v protektorátu, tvrdí romistka Sadílková. In web ČRo Plus, 2. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 80 lety bylo ve vyhlazovacím táboře Osvětim zavražděno více než 4000 Romů a Sintů z takzvaného cikánského rodinného tábora. Na 2. srpen proto připadá Den obětí romského holokaustu. „Genocida Romů a Sintů na území protektorátu patří k těm, které měly zásadní devastační dopad na celé komunity lidí, kteří tady po staletí žili,“ říká romistka Helena Sadílková. „Přežil ji zhruba každý desátý.“ (…)
Rozkaz k likvidaci romského tábora přišel 2. srpna 1944. Během jedné noci bylo v plynových komorách zabito asi 4200 lidí. Jednalo se o ty vězně, kteří byli označeni za neschopné pracovat a nebyli odvezeni transporty do jiných koncentračních táborů.
„Příprava na zničení a uzavření tábora probíhala delší dobu, minimálně od jara 1944. Souvisela s dalším postupem genocidy maďarských Židů. To znamená, že v táboře bylo potřeba udělat místo pro další lidi,“ vysvětluje Helena Sadílková z Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. (…)