Profesor Jaroslav Petr, biolog a bioetik. „Pokud je sám, může se jedinec chovat kultivovaně. V davu je to barbar – je to stvoření konající na základě instinktů,“ napsal v roce 1895 francouzský psycholog Gustave Le Bon. Proč jsou lidé zlí a škodí druhým, i když tím sami nic nezískají, a dokonce na svou zákeřnost doplácejí? Bude mít na lidské chování vliv umělá inteligence v dlouhodobém horizontu? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2024. Premiéra 25. 7. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.). Repríza 9. 9. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: aste – Tachecí, Barbora: Každého můžete donutit k páchání zla. Stačí mu říct, že je to tak správně, popisuje biolog Petr. In web ČRo Plus, 9. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokud je člověk sám, může se chovat kultivovaně. V davu je to barbar, napsal už v 19. století Gustave Le Bon. Podle biologa, bioetika a popularizátora vědy Jaroslava Petra z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi leží pravá podstata člověka někde na pomezí mezi jeho chováním o samotě a chováním v davu. „I relativně slušného člověka je možné k podobným zvěrstvům – jako je třeba lynč – donutit,“ upozorňuje v Osobnosti Plus. (V premiéře jste mohli slyšet v červenci.)
Biolog Petr se zaujetím sleduje to, co je na pomezí mezi živočišnou a lidskou civilizací. „Člověk se vyšvihl z přírody jen díky tomu, že řadu věcí, která umí zvířata, povýšil na vyšší úroveń. Mně třeba přijde spolupráce mezi lidmi úžasná. Nebo altruismus,“ přiznává.
„Francis Collins, šéf projektu, který četl lidský genom, říká, že altruismus je tak zvláštní věc, že to musel dát lidem Bůh. Collins je silně věřící člověk a říká, že toto se nemohlo vyvinout evolucí. Zatímco evoluční biologové vám jasně vysvětlí, proč jsme altruisté a proč se nám to vyplácí. Tyto věci mně přijdou úžasné,“ popisuje Petr. (…)