Jak se Československo před rokem 1989 staralo o ochranu životního prostředí? Nad tím se v pořadu Téma Plus zamýšlí Tamara Kocourková.
Natočeno 2024. Premiéra 20. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).
Lit.: Kocourková, Tamara: Nedá se tu dýchat! To bylo hlavní motto ekologických protestů v Teplicích v roce 1989. In web ČRo Plus, 20. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na konci 80. let se v Severních Čechách opravdu dalo dýchat jen s jistým sebezapřením. Velmi znečištěné ovzduší bylo ale i jinde. V emisích na obyvatele byl náš stát na jednom z prvních míst ve světě. Hodnoty koncentrací z nejzatíženějších lokali – Podkrušnohoří, Praha, Ostravsko – překonávaly jen údaje z měst rozvojových zemí s nejvíce zatíženým životním prostředím.
Co vedlo k tomuto stavu? „V období 50. a 60. let převažoval technooptimismus,“ říká historička Doubravka Olšáková. Víru v technologický pokrok ale nedoplňovala péče o krajinu, kde lidé žili. „Na přírodu se v 70. letech v Československu zapomnělo,“ dodává.
Naopak, na Západě se od 70. let zájem o životní prostředí výrazně zvyšoval. Znečištěné životní prostředí se stalo výzvou odborníkům, veřejnosti i vládám k hledání úspor a ekologických řešení. Oproti tomu východní blok, zejména Československo, setrval v přezíravém postoji vůči ekologii a neochotě problémy řešit.
Nejhorší situace pak zřejmě nastala u černobylské katastrofy. Tady už byla situace prakticky neudržitelná. Informace se postupně začaly uvolňovat v Sovětském svazu, ale i jinde. V tom byla tragická nehoda přelomová. (…)