Zachránila studená válka svět před válkou skutečnou? Proč se kdysi spojenci z let druhé světové války stali během krátké doby nesmiřitelnými soupeři? A vrací se nám něco ze studené války? Veronika Kindlová se rozhodla prozkoumat studenou válku od jejího začátku až po její konec. V prvním dílu cyklu dokumentárních pásem se vrátí na úplný začátek.
Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 9. 9. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.), 2. dílu 7. 10. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.); 3. dílu 4. 11. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.); 4. dílu 9. 12. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 1. dílu 26. 5. 2024 (ČRo Plus, 11:07 h.).
Obsah: 1. Studená válka. Jak to všechno začalo – 2. Na krok od třetí světové války – a taky s kým půjde třetí svět? – 3. Sport nebo věda i to byla bojiště, na kterých se sváděly tvrdé bitvy studené války. – 4. Jak vyhrát studenou válku. Obchodovat, nebo uzbrojit?
Lit.: Kindlová, Veronika: Jak a proč to všechno začalo aneb Jak může být válka, je-li to opravdu válka, studená? In web ČRo Plus, 9. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejméně od té doby, co se lidé neživí jen lovem a sběrem a osvojili si zemědělské dovednosti, se vedou války. Mohou mít různou podobu. Známe válku svatou, partyzánskou, totální, občanskou, světovou… A také válku studenou. Konflikt, který poznamenal druhou polovinu 20. století a ve kterém proti sobě stály země kapitalistického Západu v čele s USA a blok socialistických zemí kolem Sovětského svazu. Některým jejím milníkům a projevům se věnuje čtyřdílný seriál pořadu Téma Plus.
V prvním díle si s historiky Janem Kourou a Matějem Bílým povídáme o jejích kořenech a počátku a vzniku dvou vojenských paktů, které se staly jakýmsi vnějším vyjádřením světa rozdělného studenou válkou.
„Jak může být válka, je-li to opravdu válka, studená. A jak to, co je studené, může být opravdu válka?“ mudroval ve svém nedělním rozhlasovém zamyšlení v lednu roku 1953 tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý.
Ten zvláštní termín studená válka vešel ve známost o šest let dřív v roce 1947. Kdy ho na půdě amerického Kongresu pro označení rychle chladnoucích americko-sovětských vztahů použil nejprve finančník Bernard Baruch a do všeobecného povědomí ho v témže roce dostala kniha novináře Waltera Lippmana. Jako první ale tento termín použil už v roce 1945 George Orwell ve svém eseji o atomových zbraních. (..)
Lit.: Kindlová, Veronika: Dějiny studené války. Seriál o milnících a projevech konfliktu mezi Západem a Východem. In web ČRo Plus, 9. prosinec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejméně od té doby, co se lidé neživí jen lovem a sběrem a osvojili si zemědělské dovednosti, se vedou války. Mohou mít různou podobu. Známe válku svatou, partyzánskou, totální, občanskou, světovou… A také válku studenou. Konflikt, který poznamenal druhou polovinu 20. století a ve kterém proti sobě stály země kapitalistického Západu v čele s USA a blok socialistických zemí kolem Sovětského svazu. (…)
Lit.: Kindlová, Veronika: Jak vyhrát studenou válku. Obchodovat, nebo uzbrojit? In web ČRo Plus, 9. prosinec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Uvolňování napětí – zostřování napětí. To už v našem seriálu o některých kapitolách studené války několikrát zaznělo. Extrémně zostřené napětí bylo především v období kubánské krize. Pak, jak víme, se situace poněkud uvolnila. Pro léta sedmdesátá a vztah mezi Sovětským svazem a USA, potažmo Západem a Východem, se vžil název détente – uvolnění.
Jak uvedl Petr Suchý z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně, západ se tehdy pokusil za pomoci nabídek výhodných půjček a spolupráce na různých úrovních přimět Sověty k omezování zejména jaderné výzbroje, ale také třeba k dodržování lidských práv. (…)