Byl jediný, kdo před 55 lety nepodepsal tzv. moskevský protokol, který stvrdil okupaci Československa. Jako zástupce velitele Lidových milicí se ale také podílel na komunistickém puči v roce 1948. Máme Františka Kriegela dnes vnímat jako bojovníka za demokratizaci poměrů v zemi, nebo jako strůjce zločinného komunistického režimu? Moderuje Karolína Koubová.
Hovoří historik Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta a signatář Charty 77 John Bok.
Natočeno 2023. Premiéra 18. 8. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).
Lit.: Koubová, Karolína – arych: Nepodepsat moskevský protokol byla povinnost, nikoli statečnost, říká ke Kriegelovi John Bok. In web ČRo Plus, 18. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl jediný, kdo před 55 lety nepodepsal tzv. moskevský protokol, který stvrdil okupaci Československa. Jako zástupce velitele Lidových milicí se ale také podílel na komunistickém puči v roce 1948. Máme Františka Kriegela dnes vnímat jako bojovníka za demokratizaci poměrů v zemi, nebo jako strůjce zločinného komunistického režimu?
František Kriegel nebyl jako jediný z 26 československých politiků v srpnu 1968 přizván k moskevským jednáním a neúčastnil se jich. „Nevěděl, zda ostatní podepsali, nebo nepodepsali. V té době prosil lékaře prezidenta Svobody, aby se postaral o jeho manželku v Československu, protože předpokládal, že pokud nepodepíše, nevrátí se. Myslím si tak, že to z jeho strany byl obrovský statečný čin, protože do poslední chvíle nevěděl, jestli nepodepsal sám, nebo to nepodepsali i ostatní,“ vysvětluje historik Milan Bárta.
Podle signatáře Charty 77 Johna Boka však to, že František Kriegel nepodepsal tzv. moskevský protokol, byla jeho povinnost. Ostatní politici, kteří protokol podepsali, podle Boka zradili tuto zemi. (….)