Příští měsíc budou Francouzi slavit svůj hlavní státní svátek – den Bastily. Nejen dobytí Bastily, ale především Velká francouzská revoluce a jeden z jejích hlavních protagonistů budou námětem dnešní Historie Plus. Připravila ji Veronika Kindlová.
Natočeno 2023. Premiéra 10. 6. 2023 (ČRo Plus, 16:33 h.; 26 min.). Repríza 18. 7. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.) k výročí pádu Bastilly.
Lit.: Kindlová, Veronika: Francouzská revoluce a příběh Louise de Saint-Just. In web ČRo Plus, 10. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příští měsíc budou Francouzi slavit svůj hlavní státní svátek – den Bastily. Dobytí královské věznice 14. července 1789 se považuje za začátek Velké francouzské revoluce. Ta je spojována se zrozením moderní občanské společnosti, ale také s politickými procesy, represemi a terorem ve jménu obecného blaha.
Proč se vlastně Francouzi bouřili? Na konci 18. století sužovala Francii hospodářská krize. Země stála na pokraji bankrotu, který podpořila také rozhazovačnost královny Marie Antoinetty, finanční podpora americké války za nezávislost a také několik let neúrody. Bylo proto nutné reformovat hospodářství.
Ovšem reformní kroky, které by pomohly, se nelíbily šlechtě. Na některých místech se začali bouřit příslušníci tzv. třetího stavu. Tedy střední třída, která trpěla vysokým zdaněním, a zároveň na ni nejvíce dopadaly následky krize.
Francouzský král Ludvík XVI. ve snaze situaci uklidnit svolal v červnu 1789 tzv. generální stavy. Tedy jednání všech tří stavů: šlechty, duchovenstva a měšťanů. Jednání se táhlo, nedařilo se najít shodu. Nakonec se třetí stav s částí nižší šlechty a chudšího duchovenstva 17. června prohlásil národním shromážděním, které si dalo za cíl vytvořit ústavu. (…)