Stalinův ministr zahraničí Maxim Litvinov byl řadu let hlavním zastáncem politiky kolektivní bezpečnosti, mužem, který chtěl se západními mocnostmi společně vzdorovat fašismu. Jenže klíčoví západní aktéři událostí léta 1939, Neville Chamberlain a Édouard Daladier, vytrvale odmítali vtáhnout Sovětský svaz do hry a utvořit společnou frontu proti Hitlerovi. Litvinov tak ztratil svoji pozici a vliv na zahraniční politiku naopak získával jeho největší rival, sovětský premiér Vjačeslav Molotov, který spolupráci se Západem zpochybňoval a propagoval nezávislou politiku. Byl to jeden z kroků k nechvalně proslulému paktu mezi komunistickým Sovětským svazem a nacistickým Německem. Jaký byl další osud Maxima Litvinova?
Hovoří publicisté Jan Adamec a Jan Sedmidubský.
Natočeno 2012. Premiéra 12. 2. 2012 (ČRo Plus, 50 min). Repríza 27. 3. 2023 (ČRo Plus, 21:10 – 22:00 h.).
Lit.: Sedmidubský, Jan: Maxim Litvinov: sovětský ministr zahraničních věcí ve 30. letech 20. století. In web ČRo Plus, 12. únor 2012 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Portréty ve 22:10. Maxim Litvinov, Stalinův ministr zahraničí z let 1930 až 1939, nebyl typickým sovětským aparátčíkem, přinejmenším měl zkušenost ze života v Británii a ve třicátých letech tělesňoval i díky snahám o kolektivní evropskou bezpečnostní politiku tu přívětivější tvář Sovětského svazu.
Životem Maxima Litvinova vás provedeme v Portrétech. (..)